Poradna pro uživatele sociálnich služeb
Dobrý den,
Dítěti, které má ZTP/P, byl doporučen poskytnut asistent pedagoga ve Speciální škole (nyní jsou ovšem všechny školy ZÁKLADNÍ), dítě je vedeno v pomocné třídě této školy a jeho výuka je dle individuálního plánu. Nyní vyvstal problém v tom, že prý tento asistent přichází o peníze za osobní asistenci (prý cca 1000,-Kč za měsíc), když je s dítětem i o přestávkách (pomáhá se svačinou, dohlíží na osobní hygienu...) a v případě nějaké akce v době vyučování doprovází dítě i tam (kino, sportovní akce školy apod.) Je tento jeho požadavek oprávněný? V kladném případě prosím o sdělení, jakým způsobem, resp. kdo má asistenta platit - zda rodič nebo je to řešeno nějak přes charitu či sociální služby a v jaké výši (např. dopolední vyučování má celkem 3 přestávky, které nepřesáhnou v součtu ani jednu hodinu). Nerada bych asistentovi ublížila, ale na druhou stranu zase - peníze mi nikdo nepřidá, ze zdravotních důvodů dítěte nepracuji, tzn. pobírám příspěvek pro osobu blízkou.
Dobrý den,
je-li situace taková jakou popisujete, potom asistentovi "neubližujete Vy", ale školské úřady. Neboť - zajištění asistenčních služeb patří (v případě nároku na ně - tj. indikaci poradenského zařízení, rozhodnutí ředitele školy) - právě do kompetence a povinností škol. Navíc - asistent pedagoga neposkytuje osobní asistenci, ale zajišťuje všechny úkony péče o dítě v době jeho pobytu ve škole a na školních akcích. Pojem osobní asistence je pojem, s nímž operují někteří, zřejmě nepříliš orientovaní školští pracovníci. Dítě plní povinnou školní docházku - a ta jaksi, z podstaty věci samé - zahrnuje i přestávky... Prosím - sledujte naše stránky, kde bude k asistenci ve školách zanedlouho uveřejněn materiál, který popíše problémy, které školy a školská správa rodičům v této věci činí. zastáváme názor: není možné ani přípustné, aby rodič hradil odměnu asistentovi pedagoga - v průběhu vyučování. Ostatní je povinností školy.
Dobrý večer,
Jedná se o financování asist. pedagoga současně jako asistenta osobního, netýká se to pouze mého dítěte, samozřejmě se zajímali i rodiče dalších dětí na různých místech. Jednou z odpovědí na náš problém je odpověď z Ligy za práva vozíčkářů, kterou, stejně jako dotaz, přikládám. Dotaz není položen naprosto přesně, tzn. že asist. pedagoga již je přidělen a má být současně hrazen jako osobní asist., ale přesto. Jsme jako v "začarovaném kruhu" a připadá nám, že každý si to vysvětluje po svém. Stejně tak potom i asistenti pedagoga. Prosím, poraďte, jak z toho ven. Jak a čím argumentovat, kde vzít nějaké podklady. Povinná školní docházka, která je v našem státě zdarma nám sice nahrává, ale.....
Dobrý den,
mohu jen opakovat co jsem již několikrát napsal a vyslovil - požadavek, aby rodiče platili za jakéhosi asistenta - lhostejno jak jej budeme nazývat - a to v průběhu plnění povinné školní docházky považuji za protiprávní. Hra na asistenta pedagoga a tzv. asistenta osobního (ve školské legislativě tento termín neexistuje) je již překonaná - samo ministerstvo uznalo, že je to nesmysl a rok hovoří o tom, že se "sjednotí výkon těchto pozic - funkcí".
Odpověď kolegů z Ligy považuji proto za nepřesnou - nemající oporu v právních normách.
Opakuji naprosto zřetelně: za účast dítěte s postižením v povinné školní docházce nemá a nesmí rodič nic platit - a je lhostejno jak si to příslušný
školský úředník v místě hodlá zdůvodnit či nazvat. Problém, je, že zřejmě řada rodičů je k takovému kroku nucena, nebo nemají dostatek informací, znalostí - a jisté občanské odvahy (vím čím je to vyvoláno) a proto na takové požadavky přistupují.
DOTAZ NA LIGU:
Dobrý den, mám postiženou dceru, která vlastní ZTP/P průkaz. Navštěvuje
speciální školu, kde chtějí abychom platili osobní asistenci. Je skoro samostatná, potřebuje pomoci jen s některými maličkostmi. Myslela jsem že
asistence se v době vyučování na speciálních školách neplatí. Jenom v družině. Jsou pro to nějaké zákony nebo záleží jen na postoji školy?
ODPOVĚĎ:
Potřebuje-li Vaše dcera ve škole pomoc, byť jen malou, a tuto službu jí někdo poskytuje, měla byste za ni platit. Rozsah služby byste si měla s poskytovatelem přesně vymezit, abyste neplatila za služby, které dcera nevyužívá nebo časově jen velmi omezenou dobu. Jde-li o speciální školu, může být do výuky zařazen druhý pomocný vyučující, ale osobní asistenci tito vyučující nevykonávají, proto je třeba si služby, které nespadají do výuky si platit.
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, zda je správné vybírat poplatky za uchování např., zlatých předmětů od klientek v ÚSP. Jedná se o fakultativní služby.
Dobrý den,
zastáváme názor, že se nejedná o praxi "dobré služby". Odpovědnost poskytovatele služby - jako provozovatele svého druhu ubytovacího zařízení za škodu vzniklou na věcech vnesených a odložených upravuje občanský zákoník. Tento pojem úschovy byl myšlen jako možnost - danou uživateli služby, aby si peníze a cennosti nad 5 tis. Kč - uložil - mohl uložit - do úschovy u provozovatele ubytovacího zařízení. Pokud by si nechal šperky a hotovost vyšší než tato částka "na pokoji" - a došlo by ke zcizení, zpravidla provozovatel ubytovacího zařízení odpovídá za škodu "jen" do výše oněch pěti tisíc korun. Pokud si ubytovaná osoba odloží věci nad tuto částku do úschovy u provozovatele - potom tento odpovídá v plné výši - při případné ztrátě. Občanský zákoník neřeší zpoplatnění úschovy. Vzhledem k situaci a zejména k tomu k čemu a k jakým úkolům jsou poskytovatelé sociálních služeb zřízeni nepovažujeme vybírání těchto poplatků za vhodné.
Dobrý den, prosím o poskytnutí rady. Zapůjčili jsme si pro těžce nemocnou babičku toaletní vozík jelikož měla už lehké proleženiny mazali jsme jí fialovou dezinfekcí onen vozík má lehce zabarvenou část. Při vrácení nám bylo sděleno že ho již nemůžou používat a musí zakoupit nový díl za 1700kč a ten musíme zaplatit i když jsme platili pronájem. Zdá se nám že to není správné. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
podrobnosti smlouvy o nájmu tohoto prostředku neznáme, není nám zcela zřejmý ani stupeň poškození daného výrobku - věci - ale obecně platí, že užívám-li nějakou věc, ať již na základě smlouvy o výpůjčce či smlouvy nájemní, jsem povinen tuto vrátit ve stavu v němž jsem si ji zapůjčil - pronajal - s přihlédnutím k obvyklému opotřebování. Přičemž tedy půjde o posouzení míry tohoto poškození. Nedohodnete-li se s nájemcem této věci o výši škody - a způsobu jejího zaplacení - rozhodne ve věci soud - jestliže se na něj nájemce se žádostí o náhradu škody obrátí. Rozhodně však skutečnost, že jste platili "pronájem" nezakládá právo věc poškodit. Můžete si třeba srovnat situaci, kdy si pronajmete auto - a to poškodíte - také v tomto případě musí škodu ten kdo ji způsobil nahradit...
Jak zjistím dluh na sociálním pojištění?
Dobrý den,
případný dluh zjistíte na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
Dobrý den,
můj třináctiletý syn je klientem dět. Stacionáře, jeho služby využívá od pondělí do středy, ostatní dny v týdnu je doma v mé péči. Ve stac.chodil i do školy, ale vedení stac. se rozhodlo, že budou provozovat i školu.
Syna spolužáci i učitelé odešli do jiné školy a tak jsem se rozhodla dát ho do školy s nimi a tím mi nastaly problémy ve stacionáři!
Ředitelka mi oznámila, že i když bude syn ve škole, že nám budou účtovat platby za soc.služby, i když se o něho stará školství, i platby za dobu co je syn doma v mé péči. A taky poplatek za oběd, i když syn bude jíst ve škole a kde mu stravu budu hradit ( poplatek je prý na to, že je tam kuchařka k dispozici). Mohli by jste mi poradit, zda na to má stac.právo toto po nás chtít aby jsme platili i za služby které nedostává?
Dobrý den,
je-li situace ve skutečnosti taková, jak ji popisujete - jedná se o téměř skandální zneužití práva a postavení poskytovatele sociálních služeb.
Jedná-li se o službu "denní stacionář" - potom úhrada za služby činí částku sjednanou ve smlouvě o poskytování sociální služby - v této smlouvě si také sjednáte čas poskytování - lidově řečeno - kdy budete služby stacionáře využívat.
Platí základní rovnice: Vy platíte pouze za služby, které využíváte - školní vzdělání- povinná školní docházka - není poskytováním sociálních služeb.
Na druhé straně: může se stát, že stacionář, jehož klienti budou po značnou část času "jinde - ve škole" dá přednost jiným zájemcům či dokonce ukončí svou činnost.
V žádném případě však nikdo nemá právo požadovat od Vás peníze za služby, které nejsou sjednány, za služby, které se neposkytují....Opravdu Vám ředitelka stacionáře řekla "budete platit, i když bude dítě doma?"...
Pokud je vše tak, upozorněte paní ředitelku, že se dopouští hned několika protiprávních jednání.
Maminka byla v domě seniorů, dva měsíce však byla hospitalizována v nemocnici. Celý důchod za tuto dobu byl posílán DD. Ptala jsem se, jak to bude s vracením platby za stravu. Platí 113,- Kč, soc. pracovnice mi řekla, že jí bude vráceno pouze 60,- korun, zbytek prý jde na náklady stravného: kuchař, energie atd. Matka zemřela v nemocnici, vrátit platbu nám nechtějí, že půjde do dědického řízení, i když peníze domovu došly ještě když maminka žila. Ještě jeden dotaz, maminku trápily bolesti zad, požádala jsem její ošetřující lékařku o vyšetření, odmítla se slovy pošlete si ji sami. Nakonec v nemocnici zjistili, že měla zlomený obratel. Na koho se mám obrátit se stížností na lékařku DD a samotný domov důchodců? Děkuji.
Dobrý večer,
otázku tzv. vratek - tj. vrácení částek z příspěvku na péči částek za ubytování a stravu při nepřítomnosti uživatele v zařízení musí upravovat - řešit - smlouva o poskytování služby. Prosím - prostudujte si smlouvu, kterou má Vaše maminka podepsánu.
A k tomu:
- oněch 60,- Kč je zřejmě tzv. částka za suroviny, kterou obvykle v zařízení vracejí. Ostatní část většinou nevrací, neboť např. várnice v nichž se strava vozí, mzda kuchaře, energie na uvaření oběda atd. tomu zařízení nadále zůstávají.
- okamžikem úmrtí uživatele skutečně "spadají" jeho pohledávky a závazky (tj. i dluhy a případné nároky) do dědického řízení.
- poslední část považuji za nejzávažnější - nerozumíme sice přesně, co míníte slovy lékařky "pošlete si ji sami" - ale zřejmě odmítnutí tzv. návštěvní služby apod. V každém případě - a to minimálně můžete podat stížnost u Okresní lékařské komory se žádostí o prošetření postupu lékařky. A to je jen první krok - pokud by se pochybení prokázalo a mělo další dopady - připadaly by v úvahu i další kroky - např. i trestní oznámení. Nemůžeme však usuzovat na důvodnost těchto jednotlivých kroků - dotaz je příliš stručný. Přejeme Vám hodně sil.
Dobrý den pane Kráso,
Buďte tak laskavý a odpovězte mi na otázku: Jsou ceny za sociální služby poskytované dle vyhlášky 505/2006 v posledním znění (340/2007) ceny za hodinu konečné nebo si k této ceně může poskytující organizace připočítávat další položky, jako např.: Dojezd za uživatelem služby 10,- Kč. Příplatek za návštěvu v sobotu, neděli a ve svátek 30,- Kč. Minimálně účtovaná částka za návštěvu 25,- Kč. Sám jsem uživatel osobní asistence. To jsou položky z oficiálního ceníku vydaného poskytující organizací. A to bydlím ve městě. Děkuji.
Dobrý den,
ve svém dotazu oslovujete pana V. Krásu - ten však není pracovníkem našeho systému poradenství. Proto jen odpovědi od nás:
- poskytovatelé sociálních služeb se musí při stanovení ceny své služby "vejít" do maximálních cen uvedených ve Vámi zmíněné vyhlášce č. 505/2006 Sb. - tedy u služby osobní asistence platí odst. 2) § 5 takto:
"Maximální výše úhrady za poskytování osobní asistence činí 100,- Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů; pokud poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí."
Tato cena služby platila od 1. ledna 2008 a je nepřekročitelná.
Žádnými dalšími příplatky a maskujícími dovětky ji nelze měnit. Prosím - upozorněte orgán, který tohoto poskytovatele registroval - daný krajský úřad.
Děkuji za odpověď, ale když není o vratkách ve smlouvě napsáno nic, což mě jako laika nenapadlo, podle čeho se řídí poskytovatel? Není na to zákon?
Dobrý den,
platí víceméně to, co jsme již řekli. K tomu ještě - Váš smluvní vztah byl upraven smlouvou, ta byla přijata na základě dvou zákonů:
a) zákona o sociálních službách - ten výslovně říká, že záležitosti úhrad se dohodnou ve smlouvě,
b) občanského zákoníku - ten zná např. institut bezdůvodného obohacení apod.
Čili v tomto smyslu "na to zákon je" - ovšem věc je samozřejmě komplikovanější. Pokud budete v dané věci nějakým způsobem poskytovatele žádat o vrácení částek - bylo by vhodné navštívit našeho poradce v místě Vašeho bydliště.
Má matka byla 2 měsíce v nemocnici, kde zemřela. Předtím žila v domě seniorů. Vrátili nám za stravu pouze 60,- Kč místo 113,- Kč, což odůvodnili, že zbytek byl použit na režijní náklady za stravu. Za pobytové platby nám pozůstalým nevrátili nic. Ve smlouvě o vrátkách není nic psáno. Co máme dělat? Děkuji.
Dobrý den,
především přijměte upřímnou soustrast s úmrtím Vaší maminky. Ve Vašem případě je rozhodující, co jste si sjednali (resp. sjednala Vaše maminka v domově seniorů) ve smlouvě o poskytování služby. Tedy i tzv. vratky části úhrad. Ať již za ubytování, stravu nebo příspěvek na péči. Pokud ve smlouvě není nic uvedeno, pak chyba nastala již při sjednávání smlouvy. Co se týče konkrétně situace:
- vratka za stravu - tzv. surovinová hodnota stravy - ve Vašem případě vyčísleno na 60,- Kč je obvyklým postupem v ČR, tzn. vrací se právě a pouze část nákladů stravy na tzv. suroviny.
- částka za ubytování - z analýzy stovek smluv u nás víme, že jen ve velmi výjimečných případech přistupují poskytovatelé na ujednání, podle nějž vrací v případě dlouhodobé nepřítomnosti uživatele i část nákladů za bydlení.
V obou případech (vratky za stravu i ubytování) doporučujeme našim uživatelům věnovat těmto ustanovením smluv zvýšenou pozornost - je tomu tak proto, že zákon ani vyhláška tuto oblast neupravují a proto záleží jen na dohodě obou stran.
V mém dotazu nejde o nijak významnou částku v Kč, ale o princip a o pořádek v účtování. Můj důchod dostává přímo DS a jeho zbytek zasílá mě na osob. účet do banky a účtuje mi poplatek 8,- Kč. Proč, když můj důchod dostává od ČSSZ bez poplatku.
Když budu dostávat od ČSSZ důchod já na osobní účet a od DS dostanu fakturu zaplatím poplatek za provedení úkonu bance v hodnotě 2,- Kč. Sazby v DS za pobyt a platba fakult. činnost, platba u lékařů a za léky je tak vysoká, že 15% kapesného, nebo vyúčt. zbytek důchodu, po zaplacení stačí, platit ještě další poplatky je už příliš. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
Váš dotaz je vlastně velmi jednoduchý. Důchod je Vaším příjmem - a bylo by tedy po všech stránkách vhodnější nechat jej posílat na svůj účet. Vy byste poté jednou měsíčně - tak jak máte sjednáno ve smlouvě o poskytování sociální služby - hradila částku - cenu za ubytování a stravu v domově pro seniory. "Náklady" této transakce by tedy činily poplatek za odchozí platbu ve Vaší bance. (Záleží samozřejmě na tom, zda hradíte příkazem předaným v bance, zda na internetu apod.).
Většinou bývá důvodem, proč někteří senioři nechávají svůj důchod "rovnou" připisovat na účet poskytovatele sociální služby ta skutečnost, že nemají vlastní účet (a už zpravidla jen málokdy ovládaný přes internet). Proto volí tento postup. Vy sama uvádíte, že máte účet vlastní - tudíž není nic jednoduššího, než tento způsob změnit. K postupu poskytovatele - jeho "vybírání" 8,- Kč. Povinností poskytovatele není přijímat a "zúřadovat" platby důchodů od uživatelů. Pokud toto provádí, jedná se o fakultativní službu - a na tyto by měl mít poskytovatel "ceník" (s trochou nadsázky - může to být půjčování horských kol - stejně jako účetní zpracování důchodu...) Pokud tedy jste se ve smlouvě takto dohodli - je de iure - vše v pořádku.
Mí přátelé se před několika lety nastěhovali do domova důchodců Tento byl 1.ledna 2008 ze dne na den přejmenován na Dům s pečovatelskou službu.Od té doby se zde nic nezměnilo, kromě různých poplatků, neúměrně vysokých a jsou s nimi uzavírány smlouvy na byt pouze na jeden rok. Pokud se někdo paní ředitelce nelíbí může si být jist, že dostane výpověď z bytu bez náhradního ubytování.
Dále je zde zdravotní sestra, která to má jako soukromou živnost. Vyžaduje od obyvatelů za stejné služby rozdílné poplatky.
1. Ten, kdo nepobírá žádný příspěvek na ošetřování, platí 200,- Kč,
2. ten, kdo pobírá 2.000,- Kč, platí 700,- Kč,
3. kdo pobírá 4.000,- Kč, platí 900,- Kč.
Je to správné. Jméno neuvádím proto, že velice dobře znám poměry v tomto domě a bojím se,abych známým neublížila.Promiňte mi to, ale jinak nemohu. Doufám že se dočkám odpovědi na Vašich stránkách. Velice děkuji a srdečně Vás zdravím.
Odpověď je jednoduchá i složitá zároveň. Především Vám musím sdělit, že je rozhodující v jakém zařízení sociálních služeb Vaši známý bydlí. Samotný název "domu" - zde s pečovatelskou službou - nevystihuje přesně sociální službu, kterou má tento poskytovatel registrovánu. Nevíme tak, zda se jedná o službu "domov pro seniory" nebo "pečovatelskou službu" - což obé napovídá znění Vašeho dotazu.
Přesné určení této služby je důležité zejména z toho důvodu, že poté můžeme "přiřadit" té které službě obsah činnosti (jaké služby nabízejí), neboť tento obsah uvádí zákona a vyhláška pro každou tuto službu poněkud odlišně. Tolik tedy k základní části Vašeho dotazu.
Obdobné se týká druhé části Vašeho dotazu - kterým je "příspěvek na ošetřování" - taková služba de iure (ze zákona) neexistuje. Bylo by proto vhodné - pokud byste např. sehnala smlouvu mezi uživatelem této služby a dotyčným zařízením a poslala nám ji - byť anonymně a my bychom ji mohli vyhodnotit a posoudit soulad jejich ustanovení se zákonem a vyhláškou.
Obecně jen můžeme uvést, že je nepochybně v rozporu pokud za tutéž službu (činnost, zboží apod.) platí zákazník - zde uživatel služby - rozdílnou cenu. Pokud bychom takový princip přijali obecně, pak by to vedlo k tomu, že za chvíli by např. lidé kupovali rohlíky za čtyři ceny - podle toho jak a kdo by se zlíbil - či znelíbil - prodavači...
Zvažte tedy další postup. Můžete kontaktovat i našeho poradce.
Dobrý den, děkuji za odpověď, ohledně fakultativních úkonů v pečovatelské službě. Chtěla bych ještě upřesnění. Naše klientka požaduje odvoz na úřady do okresního města (cca 25km), na úřadech stráví určitý čas, jak lze účtovat tuto dobu a cestu? Dle vyhlášky 505, max.100,- Kč/hod.
Je třeba vyjít ze znění vyhlášky. Důležité bude zřejmě úsloví "skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů", přičemž pokud úkon netrvá hodinu, částka se poměrně krátí.
Vy, jako poskytovatelé, si tedy budete muset stanovit výši úhrady - to za Vás nikdo udělat nemůže...
Lze - pouze obecně - říci: doprovod patří mezi základní činnosti, poskytnutí automobilu mezi činnosti fakultativní. Pro oba tyto případy si zpracujete "ceník", kdy u základních činností se rozhodnete o částce, u automobilu o způsobu stanovení náhrady (např. dle tzv. cestovních náhrad podle zákoníku práce).
Denní stacionář účtuje klientům - mimo plateb za jednotlivé služby - ještě tzv. paušální poplatek, jako příspěvek na provoz a energie. Myslím, že tím jsou znevýhodněni klienti, kteří objednávají menší objem služeb- např. kratší pobyt. Vedení tento postup odůvodňuje tím, že kdyby náklady na provoz zahrnulo vyšší měrou do cen jednotlivých úkonů, tak by jejich cena musela být vyšší a klienti by objednávali méně. Stacionář je provozován občanským sdružením - může být tento ceník (příspěvek na provoz a energie) zdůvodněn tak, že většině členů tento postup vyhovuje? Děkuji za odpověď.
Částky za sociální služby - včetně úhrady za úkony poskytované v tzv. denních stacionářích upravuje vyhláška č. 505/2006 Sb. Tato stanoví maximálně přípustné částky - od prvního ledna je v účinnosti její novela (získáte na našich webových stránkách) - a to až 100,- Kč za hodinu SKUTEČNĚ SPOTŘEBOVANÉHO času za úkony uvedené v § 12 - tedy "úkony sociálních služeb".
Je třeba uvést, že poskytovatelé sociálních služeb - a je lhostejno, jaká je jejich právní forma, ve Vašem případě např. občanské sdružení - kteří mají registraci k poskytování sociálních služeb, jsou povinni dodržovat obecně závazné předpisy - a maximálně přípustné ceny zvláště!!
Porušování těchto povinností by mohlo vést až k odebrání registrace.
Ostatní náklady má poskytovatel hradit z dotace na poskytování služeb. Nejsou vyloučeny ani další příjmy (např. sponzorské dary), ovšem jejich přijímání nesmí být podmínkou pro poskytnutí či neposkytnutí služby.
Jakékoliv "paušály" navíc jsou tedy nepřípustné.
Již jednou jsem se ptala na změnu v cenách za základní služby od r.2008. Nyní poskytovatel vyřešil celou záležitost tím, že vydal "přílohu ke smlouvě o poskytování soc.služby domov pro seniory" - Sazebník úhrad základních a fakultativních činností - platný od 1.2.2008, schválený Radou města XZ, kde se zvyšují sazby za ubytování ze 140,- na 155,- den a stravování ze 120,- na l40,-Kč. Příloha byla předána 11.2.08 s platností od 1.2.08 a nebyla s uživateli vůbec projednána. Ostatní ceny nebudu uvádět, prodlužoval by se dotaz.-Mohou tak učinit podle zák. č.108/2006 Sb.? Za odpověď děkuji.
Od 1. ledna skutečně nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 505/2006 Sb. - právě té vyhlášky, která určuje maximální ceny za vybrané úkony sociálních služeb a částky za ubytování a stravu.
Pro zajímavost Vám přikládám znění § 15 týkající se Domovů pro seniory - viz níže. Jak je patrné, došlo k jistému zvýšení částek. Právě to zřejmě vedlo Vašeho poskytovatele (zřizovatele) k vydání nového "ceníku". Potud je vše v pořádku. Nejsou-li ceny stanovené poskytovatelem vyšší než stanoví předpis (vyhláška), je tento postup legální. Otázkou ovšem zůstává, jak toto zvýšení ceny mají "ošetřeno" ve smlouvách s uživateli. Pokud je ve smlouvě cena stanovena fixně - např. 110,- za celodenní stravu - a není uveden způsob možného zvýšení této částky, musí poskytovatel s každým uživatelem znovu jednat o jejím "novém" uvedení. Pokud však ve smlouvě je např. uvedeno, že cena za celodenní stravu je účtována ve výši stanovené zřizovatelem (radou města), a to maximálně do výše stanovené zmíněnou vyhláškou MPSV - potom by toto zvýšení bylo v pořádku.
Platí, co uvádíme vždy: rozhodující pro uživatele je v současnosti smlouva - a práva a povinnosti obou stran v ní uvedené.
§ 15
Domovy pro seniory
(1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory se zajišťují v rozsahu těchto úkonů:
a) poskytnutí ubytování:
1. ubytování,
2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení,
b) poskytnutí stravy: zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel,
c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu:
1. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek,
2. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík,
3. pomoc při vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh,
4. pomoc při podávání jídla a pití,
5. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru,
d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu:
1. pomoc při úkonech osobní hygieny,
2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty,
3. pomoc při použití WC,
e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:
1. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů,
2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,
f) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,
g) aktivizační činnosti:
1. volnočasové a zájmové aktivity,
2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím,
3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,
h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů.
(2) Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory činí
a) 180 Kč denně celkem za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování,
b) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. b) 1. 150 Kč denně za celodenní stravu, 2. 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy.
Mám dotaz, který možná vyzní divně, ale přesto nás trápí. Moje maminka se narodila v lednu 1958. Vyčetla jsem, že by do důchodu měla jít v 61letech. Bohužel tento rok ruší jejich pracoviště. Moje maminka celý život dělala v družstvu,nejprve jako ošetřovatelka dojnic, po zrušení si snažila s mou vydatnou pomocí hledat práci. Bohužel se těžko adaptuje,neumí být moc pohotová a tak dlouho nikde nevydržela. Pak jako zázrak přijímali zde u nás ve vesnici ve vepříně a tak tam aspoň na téměř tři roky práci měla. Bohužel se to ruší i tam.Pochybuji, že by zde našla práci, vzhledem spíš ke své povaze. Není líná dělat, ale prostě nemá takové tempo odpovídající dnešní době. Kdy je možné, aby mohla jít do důchodu? Neumím si představit, že by byli bez příjmů, byť si bratr vydělává, ale přesto žít z jednoho učitelského platu není slavné. Děkuji za odpověď.
Děkujeme Vám za důvěru s níž se na nás obracíte, Váš dotaz však je mimo okruh působnosti poradny pro uživatele sociálních služeb. Týká se důchodového zajištění, přesto jen krátce několik informací.
Podrobnosti upravuje zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Ten skutečně zatím stanoví, že ženy, odcházející do důchodu po prvním lednu 2013 a vychovaly dvě děti mají důchodový věk 61 let. Nicméně, z Vašeho dotazu je vidět, že se jedná o osobu nar. r. 1958, tzn. v současné době ve stáří 50 let. Proto musíme uvést, že existují vážné úvahy směrem k novele zákona, které by tzv. důchodový věk ještě o něco (odhad - jeden až dva roky) pro občany narozené v daném období (1958) zvýšily. Zdůrazňuji však, že se jedná o záměry, které neprošly legislativním procesem.
O podmínkách tzv. předčasného důchodu se poraďte na místní okresní správě sociálního zabezpečení, ten však bývá přiznávám zpravidla výrazně později, tzn. ne jedenáct let před očekávaným "důchodovým" věkem. Navíc předčasný důchod znamená výrazné snížení vyplácené částky.
Pokud by Vaše maminka byla nezaměstnaná, vztahovaly by se na ni dávky v nezaměstnanosti a později případně tzv. hmotné nouze, to za předpokladu, že by její příjem a příjem s ní společně posuzovaných osob (ve společné domácnosti) byl menší než částky tzv. životního minima.
Tolik jako rámcová informace.
Prosím o informaci ohledně zákona o sociálních službách č. 505/2006 Sb.. Mám vytištěn jeden zákon z internetu a stejný zákon z programu ASPI, který se zabývá zákony.Jsou zde různé změny v platbách týkajících se např. osobní asistence § 5 – max. výše úhrady za hod se v jednom znění udává 100,- Kč ve druhém 85,- , pečovatelská služba § 6 v jednom znění za poskytování stravy 140,- /den (70,- Kč za oběd) a ve druhém 150,- /den (75,- Kč za oběd) a těchto rozdílů je zde více.Prosím o informaci, které ceny jsou správné popřípadě, kde bych správné znění zjistila.Děkuji.
Cena služby u osobní asistence je skutečně od tohoto roku již max. 100,- Kč za hodinu, u stravy platí částky 150,- resp. 75,- Kč... Zdůrazňuji, že u částky za služby se musí jednat o „skutečně spotřebovaný čas“, kdy je služba přímo poskytována ! Platné znění předpisů týkajících se sociálních služeb naleznete na našich stránkách v sekci Dokumenty - Právní předpisy. (Samozřejmě program ASPI je rovněž výborným zdrojem informací).
Nikde jsem nenašla dodatek k zák.o soc.službách o nových smlouvách pro r.2008 a zvýšených cenách oproti r.2007.Sdělte mi, zda bylo navrženo nové rozpětí na platby za pobyt a stravu v DD, a co se zahrnuje do ceny za ubytování. Děkuji. Zároveň prosím o informaci, jestli se proplácejí vratky za stravování (např.jen večeře,nebo jen oběd). Děkuji.
Žádný "dodatek k zákonu o nových smlouvách" nebyl vydán. Proto jste jej nemohla najít. Prosím - podívejte se - v případě zájmu - na naše stránky. V sekci dokumenty naleznete dosavadní čtyři verze zákona o sociálních službách, včetně verze platné od 1. ledna 2008. Ceny za ubytování a stravování v domovech pro seniory (dříve důchodců) jsou stanoveny ve vyhlášce MPSV č. 505/2006 Sb. V aktuálním znění § 15 této vyhlášky (viz níže) najdete jak nové ceny za ubytování (max. 180,- Kč) a za celodenní stravu (max. 150,- Kč) či jen oběd – 75,- Kč, tak okruh činností, které služba ubytování zahrnuje.
Co se týče tzv. vratek za neodebrané služby, ubytování ,stravu - ty je potřeba dohodnout s poskytovatelem ve smlouvě. Zákon ani vyhláška je neupravují.
Omlouvám se myslela jsem samozřejmě odlehčovací služby. Ptala jsem se proto, protože pokud jsou poskytovány odlehčovací služby v domácnosti platí klienti i třeba 16 000,- Kč měsíčně. V zákoně je u odlehčovacích služeb stanoveno, že se platí max. 85,- Kč na hodinu, není dále rozvedeno, že je tomu v případě pobytu v domově důchodců jinak. Zajímalo mě proto, zda by nebylo možné, aby si domov důchodců počítal u krátkodobých pobytů částku 85,- Kč na hodinu (dostali bychom se tím k úplně jiným finančním částkám za pobyt). Vím, že před přijetím zákona požadovaly domovy důchodců za krátkodobé umístění osob např. po dobu dovolené pečovatele vyšší částku než u dlouhodobých pobytů.
K první části Vašeho dotazu - opravdu je zákonem stanoveno, co stanoveno jest: tzn. u tzv. celoročních pobytů - celý příspěvek na péči - u denních pobytů - např. i u odlehčovacích služeb - platí se částka za jednu hodinu poskytované péče. V praxi se tak skutečně stává, že uživatelé služeb za denní péči platí i dvojnásobně více než např. klienti tzv. celoročních pobytů. Soudím, že je to jedna z časovaných min zákona - jeho oficiálním cílem je totiž podpořit integraci lidí s postižením, lidí závislých na péči do přirozeného prostředí. Leč - ekonomika působí opačně. Problém vznikl při tvorbě zákona - původně se předpokládalo, že cena za tyto služby bude stanovena na 50% příspěvku na péči. Podobným dotazům se věnuji i v některých dalších případech, proto je možné se začíst do našich odpovědí na našich stránkách.
K další části - zda by si domov důchodců - což je poskytovatel sociálních služeb "celoroční" s oficiálním názvem domov pro seniory - nemohl účtovat "část" prostředků odpovídám, že mohl - ovšem pouze v případě, že se registruje také jako poskytovatel těchto odlehčovacích služeb. A zejména – musí se jednat o skutečné poskytování takových služeb – a nikoliv jen o „přemalování“ základních úkonů péče jak je stanoví zákon pro domovy pro seniory. V momentě, kdy je registrován jako služba celoroční - potom platí ustanovení zákona - celý příspěvek na péči se převádí poskytovateli. De iure nic poskytovatelům nebrání, aby si registrovali i více služeb. Bude záležet na nabídce a poptávce.
Zajímalo by mě, zda je omezena výše úhrady v případě, že senior využívá služeb úlevové péče a je ubytován v domově pro seniory. Platí v tomto případě, že mu musí zůstat 15% příjmu pro vlastní použití, nebo může zařízení požadovat celou částku? Děkuji.
Není zřejmé co považujete za "úlevovou péči" - snad odlehčovací služby, služby následné péče?? Podstatné však je, že osoba je ubytována v domově pro seniory. Platí tedy pro ni povinnost:
a) hradit náklady ubytování a stravy - v tomto případě, pokud příjem osoby nedostačuje této úhradě, úhrada se sníží - vždy osobě musí zůstat 15% jejího příjmu.
b) dále osoba převádí výši příspěvku na péči, mj. z něj a ze státní dotace - poskytovatel hradí náklady na poskytované sociální služby v rozsahu stanoveném pro daný typ služby zákonem a vyhláškou.
Babička pobývá v domově důchodců. Zde platí nájem za kompletní služby jako každý jiný obyvatel. Nyní jí byl přiznám příspěvek na péči, který byl okamžitě přičten k nákladům na služby (nájemnému). Nemůže pochopit, že příspěvek patří domovu důchodců a ona náhle platí dvakrát víc než jiní obyvatelé, přičemž poskytnuté služby jsou na stejné úrovni. Opravdu celý příspěvek patří ústavu? Dále by ráda věděla, co vše může být z příspěvku hrazeno. Zda je možné z této částky hradit např. doplatky na léky. Jsou opravdu veliké a musí počítat každou korunu, ač její příjem je "papírově" dostatečný. Dále bych ráda věděla, zda oznámení o přiznání příspěvku musí být doručován klientům do vlastních rukou, nebo je doručováno ústavu a tento přiznání dotyčné osobě pouze oznámí jinou formou.
K Vašemu dotazu tolik:
Vaše babička zřejmě dosud platí nikoliv nájem, ale úhradu za ubytování a stravování
v domově pro seniory. Tato část platby se hradí z běžných příjmů seniora - nejčastěji důchodu. Pokud je občanu přiznán příspěvek na péči - tzn. tento potřebuje pomoc jiné osoby při některých úkonech soběstačnosti a péče o vlastní osobu - záleží potom v jakém prostředí tento občan pobývá.
Zůstává-li v domácnosti je povinen použít tento příspěvek na úhradu služeb - např. tak, že tento příspěvek tvoří "odměnu" fyzické osoby, která o něj pečuje.
Je-li však osoba v celoročním zařízení sociálních služeb - a tím domov pro seniory bývá - potom ze zákona - opakuji ze zákona - je povinna převést výši příspěvku na péči přímo poskytovateli služeb, tj. domovu.
"Za příspěvek" pak má nárok na poskytování sociálních služeb. Jejich obecný rozsah je vymezen v zákoně a vyhlášce (vše najdete na našich stránkách), konkrétní - individuální rozsah služeb si musí dojednat ve smlouvě s poskytovatelem. Z dikce "sociální služby" je zřejmé, že příspěvek není určen na nákup léků. Stejně tak není správné pokud nějaké oznámení o "nějakém" zvýšení příspěvku je posíláno na domov. Naopak příspěvek je dávkou občana - a jako takový má být administrován přímo s ním. Vím však o situacích, kdy v některých domovech pro seniory dávali podepsat obyvatelům jakási zplnomocnění k vyřízení dávky apod. To nepovažuji za šťastné a vhodné.
Jinou otázkou - a velmi závažnou je to, co stojí jakoby "za" Vaším dotazem. Poukazujete - nepřímo - na skutečnost, že v domově pro seniory - což je zařízení sociálních služeb - bydlí lidé bez příspěvku na péči, tzn. takoví, kteří žádné sociální služby nepotřebují. Přesto však je pobyt každého seniora v domově dotován - i mimo příspěvek na péči - značnou částkou měsíčně. Stát tady vytváří nelogismus a nebezpečný precedens. Zatímco na jedné straně říká, že příspěvek na péči pro skutečně závislé na pomoci bude muset omezit - na straně druhé v některých krajích "posílá" měsíčně až 11 tis. korun na provoz domovů pro seniory. Ani to by samozřejmě nemělo vadit - ale mělo by se jednat o částky vyčleněné ze systému sociálních služeb. A navíc - v domově by se měla lišit péče o občany s příspěvkem na péči a bez příspěvku - neboť ti druzí jsou de iure a vlastně i de facto zdrávi - a sociální služby tudíž nepotřebují.
Prosím Vás, mám prosbu o radu. Paní ředitelka mi vyhrožuje písemně, že pokud nezaplatím dluh 1.158,- Kč do 15.10 2007, tak na mne pošle soudního exekutora. Měl by to být dluh za únor 2007 - "SLUŽEB" jsme využívali měsíc, potom jsme přešli do normální MŠ. Při opuštění zařízení v červnu jsem zjišťovala, zda je vše v pořádku a byla jsem "bohužel" ústně ubezpečena že ANO. Potom 8.7. 2007 mi přišel dopis, že dlužím, tak jsem je písemně žádala, jestli by mi nepřistoupili na splátkový kalendář, neboť od 1.5 2007 nám na základě odvolání byli pozastaveny dávky, s tím že až nám doplatí peníze ihned vše uhradím. No a 20.9 2007 mi přišel dopis, kde mi na splátky nepřistoupili a pokud nezaplatím, tak to předají soud. exekutorovi. Mé dceři je 7,5 let a v září jsme nastoupili do 1.třídy a 1.října do nemocnice na operaci. Má VVV - nyní vyřizujeme individuální výuku, neboť je dlouhodobě velmi omezená v pohybu. Dodnes čekáme na přeposouzení. A proto se ptám, jestli má ředitelka pravomoc na takové jednání a takový postup. Mohu se nějak bránit? Podle jakého zákona se tak chová. Děkuji za radu.
Váš dotaz se týká - byť zřejmě jeho základ je v poskytování sociálních služeb - obecného závazkového práva - vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Z Vašeho dotazu - a to chci zdůraznit - nemohu poznat, zda onen dluh vznikl oprávněně, zda je skutečný. V odpovědi však vycházím z Vašeho tvrzení, že oprávněný je. Podrobnosti ke způsobu vzniku tohoto dluhu by měly být v dopise z 13.8. 07. Otázky individuální výuky - jako že by nechodila do školy? - nemají na obsah dotazu vliv.
Obecně je právem věřitele stanovit - v souladu s pravidly původního závazkového vztahu a obecně závaznými předpisy - zda a jak si přeje obdržet splátky. Proto je právem věřitele na Váš návrh splátek nepřistoupit. Možná je to i kvůli částce, která věřiteli nepřipadá "nesplatitelná", ovšem Vám se může jevit jinak. Je tedy i právem věřitele vymáhat pohledávku - dluh - způsobem, který uzná za vhodné. V tomto nelze než odpovědět, že vše co popisujete, je možné.
Doporučuji Vám však vzít všechnu dokumentaci k tomuto problému a navštívit některou z našich poraden. Případy tohoto typu se lépe řeší se znalostí všech písemných podkladů.
Mám k Vám dotaz ohledně placení pobytu ve stacionáři.Můj mentálně postižený syn dochází do stacionáře na 6 hodin denně ,kolik by měl procentně platit za pobyt když po zbytek dne se o syna starám já. Do práce nemůžu ,nikde nemají zájem protože syn je epileptik a migrenik, bývá často nemocný, navíc jsem samoživitelka. Ještě mám jeden dotaz, když je syn nemocný nebo na prázdninách, mají po nás právo chtít paušální poplatek - u nás to činí 60,- Kč na den. Dost mě vyděsila úhrada za srpen, která činila 1400,-Kč.
Úhradu za pobyt v tzv. denních stacionářích musíte dojednat v rámci smlouvy o poskytování sociální služby. Horní hranice je stanovena vyhláškou MPSV ve výši až 85 Kč za hodinu péče. Bohužel u tzv. denních pobytů zákon nestanoví žádné procento příspěvku na péči, které by měl uživatel převádět poskytovateli. (u tzv. celoročních pobytů je to 100% a u týdenních je to 75% částky příspěvku na péči). To bohužel vede k tomu, že tzv. cena za péči v denních stacionářích může být někdy velmi vysoká. Známe i denní stacionáře, kde cena za péči za měsíc činí sedm, ale i deset tisíc korun! Z tohoto pohledu se mi částka jeden a půl tisíce korun za měsíc nezdá vysoká. Samozřejmě ale vždy záleží na obsahu - a kvalitě péče.
To vše, co zatím píši však platí až od chvíle, kdy máte podepsánu smlouvu o poskytování služeb. Pokud jste ve stacionáři byli již v loňském roce, zákon Vám umožňuje využít až tři roky tzv. přechodného období, kdy v zařízení pobýváte na základě dřívějšího rozhodnutí - podrobnosti např. v naší publikaci Poradenství uživatelům sociálních služeb, která je na našich stránkách v sekci Dokumenty.
Znovu tedy opakuji - buď si sjednáte cenu služby ve smlouvě - a potom platíte částky ve smlouvě sjednané - včetně toho, že si ve smlouvě upravíte tzv. vratky, tj. způsob vracení části příspěvku na péči a částky za stravu při nepřítomnosti ve stacionáři, nebo vycházíte z dřívějšího rozhodnutí - a platíte částky v něm uvedené.
Prosím - jako vždy doporučuji kontaktovat našeho poradce v místě bydliště.
Můj syn ( 22 let) jezdí do USP pro TPM již od svých 15 let a byla mu až do srpna 2006 stanovena částka za úhradu poskytovaných služeb. V září 2007 podepsal smlouvu novou - s čímž souhlasí na částku odpovídající výpočtu dle nového zákona. Ale z finanční účtárny nám přišlo doúčtování poplatku za poskyt. péči dle zákona 106/06 Sb.§ 120 a § 21 odst.3 písm.c)za období 1-6/2007. S tímto nesouhlasíme, protože jsem se již v únoru 2007 o toto zajímali a bylo nám sděleno, že nemají ještě stanovena pravidla výpočtu poplatků a zpětně že nám nic účtovat nebudou. Teď máme složenku na nemalou částku 33.000,- Kč a nevíme opravdu co si o tom myslet. Prosím poraďte...
Děkujeme za Váš dotaz. K jeho zodpovězení je meritorní ustanovení § 120 odst.6 zákona o sociálních službách:
"(6) Rozhodnutí o přijetí do zařízení sociální péče a o úhradě za ni podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 3 let, pokud se osoba a poskytovatel sociálních služeb nedohodnou jinak nebo se nedohodnou na jiném rozsahu poskytování sociálních služeb. Namísto úhrady za pomoc poskytovanou z důvodu bezmocnosti podle dosavadních právních předpisů je osoba, které byl přiznán příspěvek, povinna hradit ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úhradu za péči ve výši podle § 73 odst. 4."
Z uvedeného vyplývá, že:
i bez podepsané smlouvy o poskytování sociálních služeb zůstává tři roky - do konce roku 2009 v platnosti původní rozhodnutí (kraje?) o umístění do ústavu sociální péče - ovšem v části úhrady za péči (nikoliv ubytování a stravu), která je nyní pokrývána z příspěvku na péči zákon odkazuje na § 73 odst. 4 - ten potvrzuje povinnost pobiratele příspěvku na péči odvést - v případě, že využívá služeb tzv. celoročních pobytů - poskytovateli celou výši příspěvku na péči - a to od 1. ledna 2007.
Pokud se u Vás jedná o tento případ - a z Vašeho dotazu mám pocit, že ano - potom Váš syn je povinen poskytovateli převést částku příspěvku na péči od 1. ledna zpětně.
Jinak by tomu bylo, pokud by využíval služeb tzv. denních stacionářů - tam by zůstalo tři roky v platnosti i původní rozhodnutí o cenách "služby".
Děkuji za tak rychlou odpověď. Znamená to tedy, že v případě poskytování např. osobní asistence je možné do času nezbytného k zajištění úkonu zahrnout i dobu cesty pracovníka ke klientovi? Nebo si může poskytovatel účtovat pouze čas strávený faktickým výkonem asistence? Děkuji za informaci a za Váš čas.
Opravdu se pohybujeme v rovině výkladu právní normy. Přičemž výklad alespoň relativně závazný by mohl podat jen tvůrce normy - a tím je MPSV. Osobně bych si tu dopravu do místa výkonu služby dokázal představit a tedy zohlednit - službu můžu prakticky zajistit jen tak, že se k tomu klientovi nějak dopravím a čas tím strávím. Pokud by však se jednalo o dobu delší, tak to už by bylo možno považovat za poněkud "nemravné" - např. žádat za dopravu více než za čas přímé služby. Ale zase - i tyto situace si lze - výjimečně - představit. Vracím se tedy k předchozímu. Je důležité vše správně popsat a "vysvětlit" v uzavřené smlouvě.
Ráda bych se zeptala na problematiku úhrady souvisejících nákladů spojených s poskytováním sociální péče? Je možné započítat dobu nutnou k dopravě pracovníka ke klientovi do doby poskytování sociální péče? Jakým způsobem je možné uhradit jízdné? Děkuji
Váš dotaz - jakkoliv vypadá jako jednoduchý - může zahrnovat celou řadu konkrétních situací, které budou v praxi posuzovány odlišně. Obecně však lze konstatovat, že z právního pohledu je rozhodující znění § 71 odst. 2) zákona o sociálních službách, které uvádí, že „úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby“. Tato úhrada pak je konkretizována jak v ustanovení zákona (tzv. "převod" příspěvku na péči u týdenních a celoročních pobytů), tak ve vyhlášce MPSV č.505/2007 Sb.
Jestliže si vezmeme např. ust. § 5 této vyhlášky - služby osobní asistence, potom je stanovena maximální výše úhrady za poskytování osobní asistence na 85 Kč za hodinu -a nyní: - „podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů, pokud poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí“.
Z uvedeného je možno vyvodit především to, že konkrétní výši úhrady si musí obě strany sjednat ve smlouvě. Pro její uzavírání platí speciálně zákon o sociálních službách a obecně občanský zákoník. Lze tedy do smlouvy sjednat i jistou variantu úhrady nákladů nikoliv snad přímo dopravy pracovníka, ale "času nezbytného k zajištění úkonů".
Bude záležet vždy na konkrétní situaci a dané smlouvě o poskytován služby. S jejím uzavřením mohou pomoci poradci uživatelů sociálních služeb.
Vyúčtováni příspěvku na péči poskytovatelem služeb: Moje dcera má druhý stupeň závislosti. Přes týden je od úterý do pátku v týdenním stacionáři. V lednu byla 14 dní nemocná a v domácí péči. Do dnešního dne s námi nebyla uzavřena smlouva o poskytování služeb (prý z důvodu, že není stanoven metodický postup). Při vyúčtování za měsíc leden si zaúčtovali 75% bez ohledu na nepřítomnost. Prý takto mohou postupovat do doby než bude uzavřena smlouva, což může trvat až 1 rok. Připadá nám to nespravedlivé. Můžeme se nějak bránit. Děkuji.
Problematiku, na níž se tážete, upravuje zákon o sociálních službách. Jednak se jedná o ustanovení § 73 odst. 4 zákona č. 1087/2006 Sb. o sociálních službách podle nějž úhrada za péči se stanoví při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku.
Ve Vašem případě se tak zřejmě bude jednat o situaci upravenou v ust. § 120 odst. 6) zákona o sociálních službách. Tam je v rámci přechodných ustanovení upraveno následující: „Rozhodnutí o přijetí do zařízení sociální péče a o úhradě za ni podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 3 let, pokud se osoba a poskytovatel sociálních služeb nedohodnou jinak nebo se nedohodnou na jiném rozsahu poskytování sociálních služeb. Namísto úhrady za pomoc poskytovanou z důvodu bezmocnosti podle dosavadních právních předpisů je osoba, které byl přiznán příspěvek, povinna hradit ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úhradu za péči ve výši podle § 73 odst. 4.“.
V případě klientů, dnes uživatelů sociálních služeb, kterým byla do 31.12. 2006 poskytována sociální péče z důvodu „bezmocnosti“, je tedy zřejmé, že částku až 75% příspěvku na péči (jestliže pobývají v týdenních stacionářích) hradit budou. Její konkrétní výše by však měla být bez zbytečného odkladu sjednána ve smlouvě o poskytování služby.
Jen na okraj dodávám, že ještě složitější bude situace u klientů jimž do 31.12. 2006 nemohla být poskytována sociální péče z důvodu „bezmocnosti“ – protože žádný stupeň bezmocnosti přiznán neměli. Pokud tito mají původní rozhodnutí, včetně stanovené úhrady, měla by v jejich případě nastat situace předpokládaná v ust. § 91 zákona. konkrétně odst. 2 písm. e), který upravuje obsah smlouvy o poskytování sociální služby. Podle něj je obsahem smlouvy (o poskytování sociální služby) i „výše úhrady za sociální služby sjednaná v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení“.
Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně stanovení cen za služby osobní asistence. Jde mi konkrétně o to, zda centrum pro zdravotně postižené jako poskytovatel služeb osobní asistence může v souvislosti s uzavíráním nové smlouvy na osobní asistenci ve svém ceníku za služby osobní asistence stanovit kromě ceny za hodinu osobní asistence poplatek v určité výši, který se účtuje za cestu osobního asistenta k uživateli k vykonání objednané služby. Domnívám se, že toto nelze a že je třeba tuto částku započítat rovnou do ceny za hodinu osobní asistence. Konkrétně za 1 hod. osobní asistence 50,- Kč + 10,-poplatek za cestu asistenta k uživateli, nebo a tak by to asi mělo být za 1 hod.osobní asistence 60,- Kč. Pro uživatele je to rozdíl, protože, když platí za půl hodiny osobní asistence, tak se cena počítá z 50,- a poplatek 10,- se přičte. Za odpověď děkuji.
Ukazuje se, že takřka většina poskytovatelů se snaží „získat“ peníze navíc oproti ceně úkonu, který je stanoven ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. Tam – jak jste si sama zjistila je cena osobní asistence max. 85,- Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času – k tomu se praví, že „netrvá – li celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí“. Vyhláška neříká jak až maximálně – ale říkejme, že obvyklé a přijatelné bude ještě za 15 min, tedy 1 hodiny, což bude nějakých 21,- Kč. Jestli hodlá poskytovatel tuto cenu dále „dělit“ a rozepisovat se kolik z ní je např. náklad na mzdu asistenta a kolik na „režii“ – včetně cestovného – to je vysloveně jeho věc – nemyslím, že je to potřebné – a někdy možná ani vhodné. Závěr k tomu jak rozepisujete – půl hodiny, hodinu apod. Maximální cena za hodinu je 85 Kč, za půl hodiny 42,5,- Kč. Jestli si zařízení neúčtuje více – může to do smlouvy dát.
Další poplatek stanovovat nelze (prosím – všimněte si dotazu a mé odpovědi, na obdobný dotaz „kolik si může poskytovatel nechat peněz“.)
Paní na domě klidného stáří platila za služby důchodem ve výši 6.500,- + 2.000,- doplácel syn. Tato částka byla postačující pro poskytování služeb v loňském roce (paní měla plnou bezmocnost).
Dotaz: Dostává částku na péči 8.000,-. Myslím, že tato částka by měla být použita na péči, která zahrnuje i donášku oběda, péči o osobu hygienická atd. Zajímalo by mne, zda důchod ve výši 6.500,-, který paní pobírá může zařízení bez jakékoliv změny smlouvy vyžadovat také. Zařízení totiž dostává 8.000,- na péči, 6.500,- důchodu z toho 700,- pro potřeby klientky. Takže zařízení si nechává jak důchod, tak přípěvek na péči. Je to oprávněné? Není od 1.1.2007 nutná změna smlouvy? Původně byla sepsána v roce 2005.
Jen stručně – podstatné je, jaká sociální služba je paní poskytována – je to domov pro seniory?? Pokud ano – výše poplatku za služby tam poskytované je stanovena v prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb. A k tomu co píšete dále: zařízení si nemůže „nechávat“ ani příspěvek na péči – a tím méně již „nechávat“ důchod. Příspěvek bude uživatel služeb zařízení – pravděpodobně „přeposílat“ – jde-li o celoroční pobyt. Otázka se týká případných dalších plateb – ty jsou složitější – a de facto by zařízení za „sociální služby“ žádné další poplatky pobírat nemělo! (Podívejte se prosím na www.nrzp.cz – na otázky a odpovědi k zákonu, tam jsme řadu podobných situací již zodpovídali). A co se týče poslední části – od 1.1. 2007 není potřebná jen změna smlouvy – smlouva by měla být sepsána zcela nová – podle regulí nového zákona.
Od 1.1.2007 vstoupil v platnost nový zákon o sociálních službách. Bydlím v ústavu sociální péče. Podle zákona s námi bude sepisovaná smlouva, v které bude zákon rozpracován o poskytování sociálních služeb mezi poskytovatelem a uživatelem a jeho úhradách. Smlouva vstoupí v platnost pravděpodobně po podpisu 1.3.2007. Bude v ní zakotveno i to, že příspěvek na péči náleží ústavu, tak jak je to dané v zákoně. Ptám se, zda ústav může odebrat příspěvek na péči i za měsíc leden a únor, když smlouva mezi poskytovatelem a uživatelem vstoupí v platnost až 1.3.2007.
Druhý dotaz se týká toho, že v návrhu smlouvy ve fakultativní činnosti (tj. nad rámec základních činností poskytovaných služeb) je zahrnut velký/vánoční a velikonoční úklid/ za poplatek 100,-Kč- to je za přímo úhradu z peněz mimo příspěvek na péči, dále poplatek za přípravu stravy z vlastních zásob ve výši 10,-Kč a poplatek za uložení věcí -prádla do skříňky rovněž za poplatek 10,-Kč. Vždyť tyto úkony by měly podle mého názoru patřit do základních činností poskytované péče. V návrhu smlouvy je stanoven denní poplatek za stravu ve výši 120,-Kč. Ale „vratka“ za nepřítomnost bude činit pouze 57,-Kč. Jsou tyto věci z právního hlediska v pořádku? Děkuji za odpověď.
V první části popisujete situaci v souvislosti s přijímáním Smluv o poskytování sociální služby „až“ od 1. března. K Vašemu dotazu, zda budete převádět příspěvek na péči (píšete zda může ústav odebrat) i za první měsíce roku lze říci, že záleží na Vašem ujednání s poskytovatelem. Zákon stanoví, že do doby podepsání smlouvy se vztahy mezi uživatelem a poskytovatelem řídí dříve vydaným rozhodnutím – a ten obsahuje i určitou výši plateb. Pokud budete chtít poskytovateli převést příspěvek na péči již od ledna - můžete – nelze Vás však k takovému kroku nutit. Ujednání ve smlouvě budou opravdu platit až od 1. března.
K druhé části Vašeho dotazu. Poskytovatelé se opravdu podle našich zkušeností snaží požadovat po uživatelích i další prostředky nad rámec platby za úkony stanovené ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. Naše stanovisko je takové, že jedná-li se o činnosti, které svým obsahem, povahou spadají do rámce základních činností stanovených – ve Vašem případě – v § 14 cit. vyhlášky – potom by uživatelé za tyto úkony platit neměli. To se týká např. Vámi zmiňovaného poplatku za „velký úklid“ apod. Stejně tak poplatek za „uložení věcí do skříňky“ je svou povahou dokonce absurdní, neboť je nepochybné, že součástí služby ubytování je i užívání přiměřeného nábytkového vybavení!
U vrácení částek za neodebranou stravu je situace obdobná – bude záležet na pravidlech, která si uživatelé a poskytovatelé stanoví – např. doba předstihu v němž bude strava odhlášena (musíme počítat s tím, že poskytovatelé nakupují suroviny s jistým předstihem) bude ovlivňovat výši tzv. vratky. Ale to je opět v kompetenci smluvního – tedy rovnoprávného – ujednání. Pokud byste potřeboval podpořit při přípravě smlouvy, můžete kontaktovat poradce uživatele.
Považují se domovy pro osoby se zdravotním postižením za ústav? Pokud ne, jsou tyto domovy povinni ze zákona ve smlouvě uvést, že v případě, že jsem mimo domov, že se mi vrací poměrná část příspěvku? Na co je třeba si dát u této smlouvy pozor? Jaké jsou povinnosti a práva uživatelů a poskytovatelů této smlouvy? Pokud by poskytovatel neakceptoval moje práva, jaké mám možnosti? A naopak? Jak poznám, že jsou webové stránky oficiální? Jaké následky plynou z toho, kdybych nějaký formulář nevzala z oficiálních webových stránek a použila ho? A za jakou dobu byl by ten čin promlčený? Děkuji za odpovědi.
Ve Vašem dotazu je skryto hned několik otázek, z nichž některé jen obtížně umožní řádkovou odpověď. Tedy především, „domovy pro osoby se zdravotním postižením“ nejsou již ústavem – byť jde v praxi o tutéž „budovu“. Zákon o sociálních službách používá termín nový – a proto budou postupně i ze zřizovacích listin, tabulí na vchodech a jinde stará označení postupně „mizet“. V případě dotazu na formulář z „neoficiálních“ webových stránek jen uvádím, že některé žádosti zákon o sociálních službách výslovně vyžaduje podávat na předepsaném formuláři – např. právě žádost o příspěvek na péči, jiná sdělení a podání jsou již bezformální (např. oznámení orgánu vyplácejícímu příspěvek o změně podmínek pro jeho výplatu). Hovořit v této souvislosti o promlčení není příliš přesné.
Za nejpodstatnější k Vašemu dotazu však považuji sdělit Vám, že téměř vše z toho nač se tážete by měla obsahovat právě Vámi uzavíraná smlouva o poskytování služby, tedy – způsob placení úhrady za služby, včetně případných „vratek“ uživateli při nevyužívání služby po určitou dobu, způsob řešení sporů, které mezi poskytovatelem a uživatelem mohou vzniknout při hodnocení vzájemných práv a povinností a řada dalších. Tato skutečnost je v praxi nedostatečně vnímána. Řada uživatelů bez většího rozmyslu podepisuje i ujednání, kterým nerozumí, která nepříliš vhodným způsobem definují jejich práva apod. Doporučuji Vám navštívit Vám nejbližší poradnu pro uživatele sociálních služeb.
Mám 14tiletého postiženého syna. Chodí do speciální školy, která má odloučené pracoviště v denním stacionáři. Výuka trvá 4 hod a 2 hod je syn v péči sester. Bylo nám řečeno, že musíme zaplatit minimálně 6 hod. pobytu. Proč mám platit za školu, když v našem státě je povinná školní docházka, která je zdarma. Ty 4 hod je s paní učitelkou, kterou přece platí stát. Děkuji za odpověď.
K Vašem dotazu – „za školu“ opravdu platit nemusíte. Ve smlouvě s poskytovatelem musí být uveden rozsah služeb, které Vám zařízení poskytuje – včetně časové specifikace a jí odpovídajícím úkonům. Protože Váš dotaz je stručný – a realita bude asi složitější – kontaktujte prosím našeho poradce ve Vašem regionu.
Dítě do 18 let je umístěno v domově pro osoby se zdravotním postižením, není nařízena ústavní výchova. Dítě bylo svěřeno do péče matky, kontakt na otce není. Musí se v takovém případě na úhradě podílet oba rodiče?
Váš dotaz je příliš stručný, nevypovídá přesně o statusu dítěte (Mj. nevíme, zda jsou rodiče rozvedeni). Pro výši platby a způsob její úhrady (za sociální služby) je rozhodující ustanovení smlouvy, kterou s uživatelem (jeho zákonným zástupcem) uzavřete. Pokud jsou rodiče dítěte rozvedení (či má jeden z nich svěřeno dítě do péče, pak ten z rodičů, který dítě nemá svěřeno do péče, bude mít dohodou či soudem stanovenu měsíční částku tzv. výživného. Tu poukazuje k rukám osoby, která má dítě v péči, tzn. zde matce dítěte. Platby za péči v rozsahu stanoveném smlouvou by v tomto případě měla hradit matka dítěte, která má dítě svěřeno do péče.
Je možné smluvně zavázat rodinného příslušníka na pravidelném příspěvku úhrady za služby a tento pravidelný příspěvek považovat za příjem klienta? Bratr uživatele služby v domově pro osoby se zdravotním postižením je ochoten mu přispívat pravidelnou částkou. Lze tuto částku připočítat uživateli k jeho příjmu (výše příjmu je rozhodující pro úhrady a pro 15 % příjmu, který musí uživateli zůstat)?
Zákon o sociálních službách v ust § 71 odst. 3) uvádí možnost podle níž „Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s manželem (manželkou), rodiči nebo dětmi osoby, které je sociální služba poskytována, pokud tato osoba nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů“. Sourozenec uživatele zde uveden není. Vámi zmíněná možnost, že by se bratr uživatele služby zavázal pravidelně přispívat uživateli Vaší služby a tento dar byl považován za příjem klienta, je velmi neobvyklá. Především je třeba říci, že by se jednalo o smluvní ujednání mezi oběma bratry, nikoliv mezi bratrem (dárcem) a poskytovatelem služby – proto k takovému plnění nemůžete sourozence „zavázat“ Vy jako poskytovatelé služby.
Co je možno považovat za příjmy uživatele pro účely zákona o sociálních službách stanoví tento v ust. § 71 odst. 4, kterým odkazuje na zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu. Podle něj se za příjmy považují příjmy vymezené v ust. § 10 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. Mezi nimi částka daru, o nějž by se v případě ujednání mezi bratry jednalo, uvedena není.
Můj dotaz se týká úhrady za pobyt v pobytovém zařízení pro klienty s kombinovaným postižením. V tomto zařízeni je stanovena cena za pobyt a stravu. Zajímalo by mne, zda pokud součet invalidního důchodu a příspěvku na péči nestačí na úhradu těchto nákladů, je třeba rozdíl pokrýt z jiného příjmu klienta, např. z výdělku v zaměstnání. Zda toto dorovnání je povinné za zákona, nebo záleží na poskytovateli sociální služby, jestli dorovnání bude po klientovi vyžadovat. Např. pokud součet důchodu a příspěvku na péči činí 8000,- (po odečtení 15%, které zůstávají klientovi) a měsíční cena za pobyt a stravu činí 9000,- zda rozdíl 1000,- Kč, má klient povinnost uhradit v případě, že byl zařazen do programu podporovaného zaměstnávání, má uzavřenou pracovní smlouvu a dostává pravidelný měsíční plat.
Nepíšete o jaké zařízení sociálních služeb se přesně jedná. Vyjdeme-li z toho, že se pravděpodobně jedná o domov pro osoby se zdravotním postižením (§48 zákona o sociálních službách), potom v prováděcí vyhlášce k němu (č. 505/2006 Sb. §) je stanoveno, že maximální výše úhrady činí 160,- Kč denně (ubytování a provozní náklady) a částku 140,- Kč denně za celodenní stravu. V souladu s ustanovením zákona (§ 73 odst.4 písm.a) bude činit úhrada za péči celou výši příspěvku. Dále bude rozhodující výše úhrady sjednaná ve smlouvě o poskytování služby. Podle ust. § 71 zákona se za příjmy osoby, z nichž budou hrazeny náklady služby, považuje okruh příjmů stanovených zákonem o č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu. Za započitatelné příjmy se podle tohoto zákona považují zejména příjmy ze závislé činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů (což bude příjem, který zde popisujete - z pracovního poměru). Naopak výslovně se za příjmy podle tohoto zákona nepovažují: příspěvek na péči, část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející ze zdravotních důvodů, dávky sociální péče poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zvláštních právních předpisů.
Zmínit je třeba ještě ust. odst. 3) § 71 zákona, které stanoví, že poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s manželem, rodiči nebo dětmi osoby, které je sociální služba poskytována, pokud tato osoba nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů.
K celému dotazu je tedy třeba, po shrnutí výše uvedeného, konstatovat následující: výše platby a způsob placení musí být oběma stranami dohodnut ve smlouvě o poskytování sociální služby. Uživatel je – řečeno terminologií Vašeho dotazu – „povinen“ hradit náklady sociální služby ve výši stanovené vyhláškou. Má-li dostatečný příjem (např. ze závislé činnosti – odměna na základě pracovní smlouvy) může část nákladů služby, jež nepokryje příspěvek na péči a případný další příjem (např. invalidní důchod, odměna z prací konaných mimo pracovní poměr) hradit z těchto dalších příjmů. Nemá-li tato osoba další příjmy, může poskytovatel sociální služby jednat s jeho blízkými o spoluúčasti na nákladech služby. Ještě je třeba dodat, že zmíněných 15% příjmu, musí osobě zůstat po úhradě za „ubytování a stravy“ – tedy úhradě nákladů poskytovaných sociálních služeb, nikoliv všech nákladů, která osoba případně za daný měsíc má.
Mohu si jako uživatel služeb (např. když bych byla ubytována v domově pro osoby se zdravotním postižením) určit dobu trvání platnosti smlouvy? A musím při předčasném ukončením smlouvy udávat důvod? Je v zákoně uvedeno, že když budu mimo domov, že se mi vrací poměrná část příspěvku? Pokud ne, co dělat, když to do smlouvy poskytovatel odmítne napsat? Mám nárok pobírat příspěvek na péči, když bych s nikým neuzavřela smlouvu? Děkuji.
Váš dotaz se týká zejména obsahu smlouvy o poskytování služby. Její obsah je věcí jednání obou stran. Z Vašeho pohledu - jako zástupce uživatele - je samozřejmě výhodné smlouvu uzavřít co nejpodrobněji. Naopak - zatímní zkušenosti to ukazují - poskytovatelé se snaží smlouvy vytvářet bez ohledu na individuální potřeby uživatele - prostě jednu smlouvu pro všechny v daném zařízení.
Co se týče plateb, i toto má smlouva obsahovat - tedy včetně případných "vratek" za neodebrané služby. Zákon ovšem v ust. § 91 odst. 2 písmeno e) o obsahu smlouvy tolika stanoví, že tato obsahuje: výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení. Vše ostatní je předmětem jednání.
Pokud by uživatel nečerpal služby zařízení celý měsíc - vzhledem k tomu, že se jedná o občana s určitým stupněm závislosti na péči a tuto službu mu nepochybně poskytuje někdo jiný - potom by příspěvek na péči v tomto měsíci neměl být poskytovateli vyplacen.
Před podpisem smlouvy je vhodné navštívit speciální poradenské místo, kde by Vám s formulací smluvních ustanovení měli pomoci.
Klient dosud neuzavřel smlouvu. Jak máme účtovat měsíc leden v případě, že měl přiznanou bezmocnost? Pokud platí zákon č.108/2006 od 1.1.2007, musí klientovi při celoročním pobytu zůstat 15% z příjmu, i když dosud neuzavřel smlouvu?
Podle ust. §120 odst. 6) zákona o sociálních službách platí, že „Rozhodnutí o přijetí do zařízení sociální péče a o úhradě za ni podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 3 let, pokud se osoba a poskytovatel sociálních služeb nedohodnou jinak nebo se nedohodnou na jiném rozsahu poskytování sociálních služeb.
Namísto úhrady za pomoc poskytovanou z důvodu bezmocnosti podle dosavadních právních předpisů je osoba, které byl přiznán příspěvek, povinna hradit ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úhradu za péči ve výši podle § 73 odst. 4. zákona. Tj.
a) u pobytových služeb, s výjimkou týdenních stacionářů, ve výši přiznaného příspěvku,
b) u pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku.
Hovoříme o procentech příspěvku na péči! Zařízení je nárokově oprávněno stanovit právě tuto výši plateb. Zákon o sociálních službách nepoužívá dikci dřívějších vyhlášek MPSV, které upravovaly způsoby placení za služby sociální péče dle zákona č. 100/10988 Sb. Ostatní případné platby – jakož i další práva a povinnosti obou smluvních stran – jsou věcí ujednání v rámci Smlouvy o poskytování sociální služby. Dokud ji uživatel se zařízením neuzavře, platí částky uvedené v zákoně.
Moje známá (nad 80 let) podepsala smlouvu o poskytování péče v domově pro osoby se zdravotním postižením (LDN). Ve smlouvě se zavázala hradit za ubytování a stravu a za péči ve výši přiznaného příspěvku. Navíc podepsala závazek doplatit až do celkové výše 470,- Kč za den. Je toto zařízení oprávněno požadovat takovouto výši úhrady nad rámec prováděcí vyhlášky?
K Vašemu dotazu sděluji, že se bude pravděpodobně jednat o velmi frekventovanou oblast problémů. Vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb. skutečně uvádí maximální výši úhrady za poskytování sociálních služeb.
Na druhé straně je současná právní úprava poskytování sociálních služeb postavena na principu smluvní volnosti, tj. vzájemná práva a povinnosti si smluvní strany (uživatel a poskytovatel) upravují soukromoprávním závazkovým vztahem – Smlouvou o poskytování sociální služby. V té je nepochybně možno se zavázat i k dalším plněním. Z Vašeho dotazu vyplývá, že dotyčná paní – uživatelka sociálních služeb – takovou smlouvu uzavřela. Existuje ještě otázka, nakolik je smlouva, způsob jejího projednávání se zájemcem o službu a související otázky v souladu se standardy sociálních služeb. Možná je i otázka, zda si dotyčná paní plně uvědomovala důsledky smluvního ujednání, zda projev její vůle splňoval náležitosti stanovené občanským zákoníkem. Závěrem dodám - je jen škoda, že před podpisem nevyhledala (nebo její rodinní příslušníci) odbornou pomoc. Je možno se ještě i nyní obrátit na specializovaného poradce pro uživatele sociálních služeb.
Prosím o odpověď na tento dotaz - mám dítě ve stacionáři 3x týdně po 3 hodinách. Stacionář ale chce platit paušální platbu za celý měsíc bez ohledu na to, kolik hodin dítě v zařízení stráví. Myslela jsem, že zařízení má podle vyhlášky stanovenou maximální sazbu za hodinu a tudíž logicky bude účtovat hodiny, které u nich dítě stráví (+ samozřejmě strava). Je jejich postup správný? Díky.
Cenu služby v případě denního stacionáře skutečně určuje § 12 vyhlášky MPSC č. 505/2006 Sb. A Vy máte pravdu, uvádíte-li, že cena služby, kterou odeberete je v této vyhlášce stanovena částkou 85,- Kč na hodinu k většině tam uvedených výkonů.
Proto, zeptáte-li se, zda jste povinna hradit vyšší částky než za odebrané služby, potom odpovíme, že nikoliv. Úmysl zákonodárce rozhodně nebyl takový, aby zařízení sociálních služeb „navyšovala“ částky úhrady uživatelů stanovené zmíněným právním předpisem. Z praxe se nám již dostává signálů, že v některých zařízeních sociálních služeb se snaží ceny stanovené právní úpravou „obejít“ a nejrůznějšími způsoby se snaží, aby uživatelé platili i další částky, obvykle označované jako „paušální úhrada nákladů“ apod. Ti poskytovatelé, kteří se snaží jít touto cestou sice vycházejí z principu smluvní volnosti dané občanským zákoníkem, nicméně s největší pravděpodobností porušují standardy sociálních služeb, jejichž dodržování je nutnou podmínkou pro registraci – tedy samotné poskytování sociálních služeb.
Prostředky mimo příspěvek na péči získává poskytovatel formou dotace na poskytování sociální služeb.
