Poradna pro uživatele sociálnich služeb
Dobrý den
Při pobírání příspěvku na péči je nutné nahlásit na úřadě do 8 dnů hospitalizaci klienta.Je nutné tuto hospitalizaci hlásit pokud netrvá celý měsíc?Je možné vyčkat a hospitalizaci nehlásit pokud je zřejmé že nebude trvat celý měsíc?
Děkuji P.
Dobrý den,
Na jedné straně zákon stanoví, že příspěvek se " se nevyplácí, jestliže oprávněná osoba je po celý kalendářní měsíc v ústavní péči zdravotnického zařízení, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 5(§ 14a)" V takovém případě se "Výplata příspěvku zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém některá z těchto skutečností nastala, pokud k tomuto dni trvá."
Tomu právě odpovídá povinnost pobiratele dle § 21 podle nějž:
"Žadatel o příspěvek a oprávněná osoba, jejichž zdravotní stav je třeba posoudit pro stanovení stupně závislosti, jsou povinni
a) podrobit se sociálnímu šetření,
b) podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem určeným úřadem práce nebo vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce nebo jinému odbornému vyšetření, je-li k tomu úřadem práce vyzván, a to ve lhůtě, kterou úřad práce určí,
c) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu a dát písemný souhlas k ověření těchto skutečností.
(2) Příjemce příspěvku je povinen
a) písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,
b) na výzvu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li obecní úřad obce s rozšířenou působností lhůtu delší,
c) písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kdo osobě poskytuje pomoc a jakým způsobem, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o příspěvku, pokud tato skutečnost již nebyla uvedena v žádosti o příspěvek; ve lhůtě do 8 dnů je povinen písemně ohlásit také změny týkající se zajištění pomoci. Tyto povinnosti plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě,
d) využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci
Je zřejmé, že příjemce příspěvku je povinen do 8 dnů oznámit změny, které mají vliv - "jsou rozhodné" pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu. Proto bychom tuto část zákona interpretovali tak, že příjemce je povinen oznámit až skutečnost, že tato situace nastala - tedy "celoměsíční pobyt v daném kalendářním měsíci ve zdravotnickém zařízení" - právě a pouze až po uplynutí tohoto měsíce. Neboť až poté nastává ona skutečnost zákonem předvídaná - a dojde poté k zastavení výplaty příspěvku na péči.
Ovšem - zákon o sociálních službách stanoví "sekundární" zvláštní povinnost ještě v § 21a, podle nějž platí:
Osoba blízká nebo jiná fyzická osoba uvedená v § 83, která poskytuje oprávněné osobě pomoc, je povinna písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností přijetí oprávněné osoby do ústavní péče zdravotnického zařízení, do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, vzetí do vazby nebo nástup k výkonu trestu odnětí svobody, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud tuto povinnost nemůže splnit příjemce příspěvku podle § 21 odst. 2 písm. a); tuto povinnost má i zařízení sociálních služeb uvedené v § 48 až 51, jestliže poskytuje oprávněné osobě pobytové sociální služby.
Zde už se jedná přímo o taxativní povinnost stanovené osobě blízké či jiné fyzické osobě. A není řeč o "skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek", ale přímo o "přijetí oprávněné osoby do ústavní péče zdravotnického zařízení".
Ovšem - zákon je - stejně jako v řadě jiných případů "nedůsledný". Neboť dále stanoví, že:
"Výplata příspěvku může být po předchozím písemném upozornění zastavena, příspěvek může být odňat nebo nepřiznán, jestliže žadatel o příspěvek, oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nesplní některou povinnost uvedenou v odstavci 1 a odstavci 2 písm. a), b) a d). v § 21 zákona".
Co z uvedeného vyplývá?
Na jedné straně platí zákonná povinnost - ovšem jinak formulovaná příjemci příspěvku a jinak pečující osobě - "do osmi dnů" nahlásit "změny" nebo přímo "přijetí" do nemocnice.
Na straně druhé - nesplnění této povinnosti pečující osobou není ohroženo sankcí (sankce - zastavení příspěvku - je stanovena, jestliže povinnost nesplní žadatel, oprávněná osoba nebo jiný příjemce".
Je skutečný "nesmysl" - hlásit přijetí do péče i tehdy, jestliže daná osoba prokazatelně ví, že je přijímána na několik dní - týden apod. Z praxe víme, že takové informace ani nebývají obecním úřadům zasílány.
Navíc - novela zákona, která je projednávána v Parlamentu - konečně stanoví, že výplata příspěvku nebude pozastavena v případě, že s oprávněnou osobou - pobiratelem příspěvku - je do zdravotnického zařízení přijata jako doprovázející osoba i osoba, která je v žádosti o příspěvek uvedena jako pečující…
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o odpověď. Manžel je plně invalidní pro praktickou nevidomost a byl mu přiznán příspěvek na péči ve výši 8000,-Kč. Chtěl by ale pracovat a zaměstnavatel mu vytvořil pracovní místo, které by zvládal. Ošetřující lékař mu práci také doporučil. Chtěli bychom ale vědět, jestli mu příspěvek na péči nemůže být odebrán, když bude zaměstnaný. Chtěl by zkusit pracovat na plný úvazek. Moc děkuji za odpověď. M.
Dobrý den,
Odpověď na Váš dotaz bude velmi jednoduchá - výplata (přiznání) příspěvku na péči není podmíněno (ovlivněno) ekonomickou aktivitou osoby se zdravotním postižením. Příspěvek na péči je určen na úhradu péče (zvládání úkonů soběstačnosti a péče o vlastní osobu). Pokud Váš manžel bude pracovat - výplatu příspěvku to neovlivní.
Dobrý den,
můj syn se narodil s oboustrannou hluchotou.Ve 2 letech mu byl operován kochleární inplantát a byli nám přiznány dávky III.stupně do 6 let věku dítěte,což mu bude letos v dubnu.Včera u nás byla posudková komise,která mi sdělila,že mu bude přiznán I.stupeň.Jenže teď nevím,zda při tomto I.stupni už může dítě navštěvovat školku celodenně a já tím pádem musím nastoupit někam do práce,nebo zda o něj musím dál celodenně pečovat a chodit si přivydělávat,což nejde,protože mě na 4h nikdo zaměstnat nechce.Taky bych se chtěla zeptat,jak a z čeho se vypočítávají peníze,kdybych nesehnala práci a byla nucena jít na úřad práce.Po celou dobu jsem byla vedená jako samoživitelka -Péče na dítě 9000kč,sociální 7800kč a přídavky na dítě 500kč.A poslední dotaz ne už za mě ale mojí kamarádku,která má sice jinak postižené dítě,ale taky samoživitelka a se stejnýma dávkama jako já,která přišla do jiného stavu a jí končí péče na dítě v měsíci červen tohoto roku a bojí se toho,že jí péči na dítě také sníží na I.stupeň,na co bude mít nárok v těhotenství a porodu,když se vlastně celodenně starala o postiž.dítě a tím pádem nepracovala.Děkuji za odpověď
Dobrý den,
co se týče první části Vašeho dotazu - co se týče oné "posudkové komise" - tak to byly jen sociální pracovnice na tzv. místním šetření ohledně příspěvku na péči - poté ještě se k celé věci (a zásadně) vyjádří posudkový lékař apod. Nicméně - vzhledem k tomu, jak popisujete stav Vašeho syna - skutečně lze do jisté míry očekávat "pouze" I. stupeň závislosti na péči. Ovšem - i při tomto I. stupni - stejně jako II. nebo třeba IV. - může dítě navštěvovat školku tak jak je potřeba... (u rodičovského příspěvku je doba omezena - u dětí zdravotně postižených nejvýše 6 hodin denně). Co se týče toho, pokud by jste zůstala doma a nepracovala - nadále za Vás bude stát hradit pojistné (zdravotní a důchodové). Dříve u dětí s I. stupněm závislosti toto pojištění hrazeno nebylo - není ano.
Co se týče situace, kdy byste se přihlásila do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce, potom je rozhodující, zda jste v posledních třech letech alespoň 12 měsíců byla osobou za níž bylo hrazeno pojištění - a to nejen ze zaměstnání - ale právě třeba i z důvodu péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené (čili ve Vašem případě je tato podmínka splněna). U občanů, kteří přecházejí do evidence uchazečů o zaměstnání se pro výpočet tzv. podpory v nezaměstnanosti použije jejich průměrný výdělek. U osob ve Vašem případě - péče o dítě zdravotně postižené - se výše podpory stanoví z částky životního minima (jde o částku pro občana staršího 26 let věku). Tato částka je v současnosti 3 126,- Kč. Výše podpory však bude nižší. Před třemi měsíci jsme v poradně "vyřizovali" podporu v nezaměstnanosti pro matku, která do evidence uchazečů o zaměstnání nastoupila po 12 letech péče a její podpora činila cca 2300,- Kč měsíčně.
Co se týče Vaší kamarádky, pak co se týče péče o osobu závislou na péči (tedy její dítě) bude rozhodující v jakém stupni závislosti dítě bude. Jestliže v I. stupni - potom bude (dítě) pobírat příspěvek na péči ve výši 3 tis. Kč. Co se týče dalších dávek - bude záležet na celkové sociální situaci (včetně vyživovací povinnosti otce dítěte apod.). Doporučuji navštívit naši poradnu v místě bydliště - a vzít s sebou všechna písemná vyhotovení rozhodnutí,žádostí apod.
Příspěvek na péči
Dobrý den, chci si zažádat o příspěvek na clean wc a v žádosti je požadavek na vyjádření odborného lékaře. Jaký odborný lékař to má potvrdit ? Jsem na vozíku a po amputaci ... Děkuji za odpověď.
Z.
Dobrý den,
dobrý den, domníváme se, že příslušným by měl být nejlépe ortoped, lze v některých případech uvažovat i o neurologovi. Záleží na konkrétním posouzení.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jestli je nějaká možnost přiznání příspěvku pro bezmocnost v případě, že pečující je manželka? Pán - 80 let, po mozkové mrtvici s vadou řeči, s vážnými urologickými problémy, i když jinak pohyblivý a mentálně v pořádku - vyžaduje péči, neboť se velmi špatně domluví a jeho zdravotní problémy mu pobyt mimo domov (nákupy, návštěvu lékaře) velmi ztěžují. Manželce bylo původně umožněno dojíždět sanitkou jako doprovod) nyní již tato možnost není a musí si platit taxi (jedná se o doprovod z malého města do okresní nemocnice) několikrát měsíčně. Bez doprovodu se cítí pán psychicky velmi špatně. Jsem sousedka a ráda bych nějak pomohla.
Děkuji za odpověď.
I. J.
Dobrý den,
řešením je získat jistý benefit - dávku- z veřejných zdrojů, která by přispěla na úhradu nákladů, které z omezení zdravotního stavu vyplývají. Podle popisu je jen těžce stanovit, co přesně by bylo možno dané osobě přiznat - oč požádat. Určitě se nabízí dvě základní záležitosti, a to jsou:
a) mimořádné výhody - tzv. průkazky TP, ZTP a ZTP/P
b) příspěvek na péči.
Ovšem - je samozřejmé, že o dávky - výhody - je třeba požádat - na obecním úřadu obce s rozšířenou působností - a poté nastoupí proces posuzování zdravotního stavu - a v případě příspěvku na péči o schopností zvládat úkony péče a soběstačnosti...
Nejlépe by bylo - pokud by se pán či jeho paní zastavili v některé z našich poraden. Jejich seznam naleznete na webu. Právě v poradně budou moci poradit, vyplní s žadateli formuláře, vysvětlí postup...
Dobrý den přeji, chtěla jsem se zeptat na pár věcí.
Jsem nyní na MD a starám se o tchána po mrtvičce.V prosinci tohoto roku mi bude MD končit a chtěla bych se oněj starat i nadále.Můj tchám má průkaz ZTPP a pobírá 8000 korun bezmocnosti.Co mám udělat,abych byla vedená jako osoba celodenně pečující o tuto osobu.Vím,že po MD se musím hlásit na Pracovním úřadě.Chtěla bych vědět,jestli mám podat nějakou žádost a jakou a kde,jakým způsobem bych byla placená,jestli bych po celou dobu péče ,byla vedena na pracovním úřadě a dostávala bych tu minimální podporu, a jestli bych si musela platit zdravotní a sociální pojištění sama nebo by to za mě platil prac.úřad nebo stát.
Děkuji předem za odpověd S.
Dobrý den,
jestliže Váš tchán pobírá příspěvek na péči 8 tis. korun, tj. je osobou závislou na péči ve III. stupni, potom již musel na obecní úřad obce s rozšířenou působností uvést, kdo mu poskytuje pomoc. Buď je to registrovaný poskytovatel sociální služby (třeba pečovatelská služba), nebo je to někdo z domácnosti - či jiná fyzická osoba. Tedy - abyste Vy mohla být po skončení mateřské dovolené - nebo rodičovské dovolené - vedena jako osoba pečující - potom Vás za tuto pečující osobu musí označit - určit Váš tchán. Tedy - sdělit tuto skutečnost obecnímu úřadu - písemně.
Z toho vyplývá také další část odpovědi - neboť jestliže se stanete osobou pečující o osobu závislou na péči ve III. stupni - potom za Vás bude pojistné (zdravotní a sociální - důchodové) hradit stát. Čili se ani nebudete muset hlásit na "pracovním úřadě".
Poslední část Vašeho dotazu směřuje k tomu "jaké peníze" budete mít". Dostávala byste částku na níž byste se dohodli s tchánem. V rodině se většinou nevolí cesta písemné smlouvy - dohody o péči - ale na druhé straně - v řadě případů taková smlouva uzavřena je. Ve smlouvě jsou stručně popsány povinnosti a práva obou stran. Tedy kdo poskytuje a jaké úkony péče - kdy a kde atd. a samozřejmě jaká je jeho odměna. Podotýká, že odměna z příspěvku na péči není zdanitelným příjmem - a to ani pro osobu pobírající ani pro osobu pečující.
Dobrý den,
prosím o posouzení, zda můj výklad zákona je správný. Pracuji jako sociální pracovnice a neustále řešíme, jak co nejlépe "naložit" s
příspěvkem na péči. V zákoně se praví - příspěvek se nevyplácí, jestliže oprávněná osoba je po celý kal.měsíc v ústavní péči zdrav.zařízení. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kal.měsíci, ve kterém některá z těchto skutečností nastala, pokud k tomuto dni trvá-
Chápu správně, když paní X.Y. je hospitalizována od 20.2.2009 dosud (tj.20.3.2009), bude vyplacen příspěvek za únor, březen a teprve dubnová výplata bude pozastavena? Komu má být PP vyplacen? Domovu pro seniory, kde klientka žije nebo klientce?
Nabízí se odpověď, že spíše klientce, ale za ní i otázka, proč jí, když nemocnice příspěvky nevybírá a příspěvek na péči je přímo určen k zabezpečení sociální služby.
Děkuji za Váš čas. M. K.
Dobrý den,
k první části dotazu - stručně a věcně: příspěvek "zatím" stále náleží. Jen osoba, která je hospitalizována - či osoba, která jí péči poskytuje - ve Vašem případě vaše zařízení - musí do osmi dnů hospitalizaci oznámit. Vedle toho bude třeba oznámit další skutečnost - tedy - bude-li hospitalizace trvat celý kalendářní měsíc - v takovém případě se v dalším měsíci příspěvek nevyplatí.
K další části : zákon neřeší tento problém speciálním ustanovením. Je třeba vyjít z obecných - ovšem samozřejmě platných - ustanovení zákona. Podle nich platí:
a) příspěvek je dávkou určenou občanovi
b) je-li občan v celoročním zařízení sociálních služeb (typicky domov pro seniory) je ze zákona povinen mu příspěvek převést
c) za dobu, po níž občan nevyužívá služby tohoto zařízení, je povinno toto mu alikvotní část příspěvku na péči vrátit
d) podmínky tohoto vracení upravuje smlouva o poskytování sociální služby.
V ní tedy budou muset být tyto případy řešeny.
Aniž bych chtěl na tomto místě dávat "univerzální" rady - příspěvek skutečně bude vrácen občanovi. Ovšem - nezapomínejme - že občan bude - v případě, že hospitalizace se protáhne na celý kalendářní měsíc - v dalším měsíce "de facto" bez příspěvku - ovšem - bude už zpátky v domově pro seniory - proto vyvstává závažná otázka, kterou musí řešit MPSV - jaký bude "právní režim platby" v tomto měsíci. Jde o to, že v daném měsíci je osoba bez příspěvku na péči - tzn. de facto jej nemůže převést poskytovateli - a tudíž tento by byl bez prostředků z příspěvku na péči - neboť smlouva o poskytování služby trvá... Stejně tak je zde ještě příspěvek "z minulého měsíce" - který by měl být vrácen občanovi - atd. atd.
Je zřejmé, že vyčerpávající odpověď přesahuje možnosti tohoto písemného poradenství. Věc by bylo nutno rozebrat daleko podrobněji - a zejména - s autoritativním výkladem tvůrce normy, nebo - spíše - rozhodnutím příslušného soudu v dané věci...
S pozdravem
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat od roku 2004 jsem pobírala příspěvek na péči o osobu blízkou od 1.1.2007 se tato dávka změnila na příspěvek na péči. Dále o syna pečuji nic se nezměnilo, ale nevím jestli jsem neměla náhlasit na důchodové oddělení tu změnu, protože když jsem byla na úřadě, tak mi z PC vyjely, že o syna pečuji od 1.1.2007 což mi připadá podivné, když o něho pečuji od roku 2004.
Prosím o radu nevím jak jsem se měla zachovat zda se změna měla nahlasit na důchodové oddělení a zda se mi to bude počítat do odpracovaných let. Děkuji.
D.
Dobrý den,
z hlediska Vašeho důchodového pojištění se nic nezměnilo (ovšem jen tehdy, jestliže Váš syn je osobou závislou na péči ve II. a vyšším stupni... Co se týče té informace z obecního úřadu, že pečujete o osobu od "1. ledna 2007" - tak to Vám "vyjely" správně - protože prostě o osobu "závislou na péči" pečujete od této doby. Nicméně - pro svůj klid - můžete učinit dotaz na Okresní správě sociálního zabezpečení - soudím, že je možno i telefonicky - a ujistit se, že doba péče o "dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené" - což je zase posudkové kritérium platné do konce roku 2006, tedy, že tato doba je Vám pro účely "důchodového pojištění" správně evidována....
Zmínka v úvodu mé odpovědi - ohledně stupně závislosti Vašeho syna - tak ta by znamenala, že pokud by Váš syn byl v roce 2007 v I. stupni závislosti - pojištěna byste z titulu péče o něj nebyla. Ve Vašem případě to však na 99,9% takto nebude, protože předpokládám, že u Vašeho syna došlo k "překlopení" z původní dávky, tj. byl v roce 2007 ve III. stupni závislosti na péči. V současnosti je hrazeno (důchodové a zdravotní) pojištění i u rodičů, kteří pečují o dítě v I. stupni závislosti - ale jen do 10 let věku dítěte.
Dobrý den. Mám těžce tělesně postiženou kamarádku, která je občankou Rumunské republiky (kde má i trvalé bydliště). Je jí 34 let a je to kvadruplegička s DMO schopná se pohybovat na elektrickém vozíku. V době svého dětství žila s rodiči řadu let v ČR, kde vychodila i část Základní školy. V současné době již druhý rok pobývá legálně v České republice s tím, že první rok si ve škole Jedličkova ústavu v Praze dokončila základní vzdělání a nyní pokračuje tamtéž ve studiu střední rodinné školy. Ubytována je v jednom zařízení sociálních služeb a do školy denně dojíždí. Poskytované služby a další náklady platí díky podpoře jednoho velkorysého sponzora, ovšem tyto prostředky jí pomalu přestávají stačit. Z Rumunsku jí rodina posílá důchod ve směšné výši cca 50 EUR měsíčně. Tolik k popisu situace. A nyní k meritu věci (dotazu):
Kdyby se jí povedlo mimořádně získat udělení trvalého (dlouhodobého)pobytu v ČR z humanitárních důvodů, má jako občanka země EU šanci získat příspěvek na péči? A pokud ano, za jakých podmínek. Předem děkuji za odpověď.
P.S. Vím, že ustanovení pův. § 31 o tzv. neodůvodnitelné zátěži systému byly novelou 261/2007 Sb. ze zákona č. 1008/2006 Sb. o soc. službách vypuštěny, přesto však nerozumím, za jakých podmínek lze pro občana EU příspěvek získat či nikoliv.
Dobrý den,
máte pravdu - zmíněný § 31 byl již zrušen. Dle našeho názoru je tedy nyní rozhodující znění § 4 zákona č. 108/2006 Sb., který stanoví okruh oprávněných osob. Mezi nimi jsou i občané členského státu EU, pokud jsou hlášeni na území ČR k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území ČR.
Nemáme bohužel dostatek praktických zkušeností s touto tematikou - nicméně - nejlépe by bylo - pokud bude splňovat dotyčná paní podmínky "legálního" pobytu na našem území - aby si o příspěvek na péči požádala. V řízení budou příslušným orgánem posouzeny i tyto aspekty.
Dobrý den,
prosím o posouzení, zda můj výklad zákona je správný. Pracuji jako sociální pracovnice a neustále řešíme, jak co nejlépe "naložit" s příspěvkem na péči. V zákoně se praví - příspěvek se nevyplácí, jestliže oprávněná osoba je po celý kal.měsíc v ústavní péči zdrav.zařízení. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kal.měsíci, ve kterém některá z těchto skutečností nastala, pokud k tomuto dni trvá-
Chápu správně, když paní X.Y. je hospitalizována od 20.2.2009 dosud (tj.20.3.2009), bude vyplacen příspěvek za únor, březen a teprve dubnová výplata bude pozastavena? Komu má být PP vyplacen? Domovu pro seniory, kde klientka žije nebo klientce?
Nabízí se odpověď, že spíše klientce, ale za ní i otázka, proč jí, když nemocnice příspěvky nevybírá a příspěvek na péči je přímo určen k zabezpečení sociální služby.
Děkuji za Váš čas.
M. K.
Dobrý den,
k první části dotazu - stručně a věcně: příspěvek "zatím" stále náleží. Jen osoba, která je hospitalizována - či osoba, která jí péči poskytuje - ve Vašem případě vaše zařízení - musí do osmi dnů hospitalizaci oznámit. Vedle toho bude třeba oznámit další skutečnost - tedy - bude-li hospitalizace trvat celý kalendářní měsíc - v takovém případě se v dalším měsíci příspěvek nevyplatí.
K další části: zákon neřeší tento problém speciálním ustanovením. Je třeba vyjít z obecných - ovšem samozřejmě platných - ustanovení zákona. Podle nich platí:
a) příspěvek je dávkou určenou občanovi
b) je-li občan v celoročním zařízení sociálních služeb (typicky domov pro seniory) je ze zákona povinen mu příspěvek převést
c) za dobu, po níž občan nevyužívá služby tohoto zařízení, je povinno toto mu alikvotní část příspěvku na péči vrátit
d) podmínky tohoto vracení upravuje smlouva o poskytování sociální služby.
V ní tedy budou muset být tyto případy řešeny.
Aniž bych chtěl na tomto místě dávat "univerzální" rady - příspěvek skutečně bude vrácen občanovi. Ovšem - nezapomínejme - že občan bude - v případě, že hospitalizace se protáhne na celý kalendářní měsíc - v dalším měsíci "de facto" bez příspěvku - ovšem - bude už zpátky v domově pro seniory - proto vyvstává závažná otázka, kterou musí řešit MPSV - jaký bude "právní režim platby" v tomto měsíci. Jde o to, že v daném měsíci je osoba bez příspěvku na péči - tzn. de facto jej nemůže převést poskytovateli - a tudíž tento by byl bez prostředků z příspěvku na péči - neboť smlouva o poskytování služby trvá. Stejně tak je zde ještě příspěvek "z minulého měsíce" - který by měl být vrácen občanovi - atd. atd.
Je zřejmé, že vyčerpávající odpověď přesahuje možnosti tohoto písemného poradenství. Věc by bylo nutno rozebrat daleko podrobněji - a zejména - s autoritativním výkladem tvůrce normy, nebo - spíše - rozhodnutím příslušného soudu v dané věci.
Vážený pane,
děkuji Vám za odpověď. Právě jsem se dozvěděla, že příspěvek na péči Domov důchodců vrací osobě pouze v případě, že je v době, kdy byl mimo DD, doma. Pokud je někdo v nemocnici, tak si celý příspěvek na péči nechá DD. Je to z právního hlediska správné?
Děkuji Vám za odpověď.
Dobrý den,
znovu mohu pouze zopakovat - příspěvek na péči je dávkou osoby, která jej pobírá - ta - v případě že je umístěna v celoročním zařízení - domov pro seniory je povinna je ""převést" na poskytovatele služby. Ten zase - je povinen vrátit této osobě příspěvek na péči je-li tato v péči jiné osoby - nevyužívá-li v daný den služby poskytovatele. V žádném případě však neplatí, že příspěvek na péči si může ponechat zařízení služeb -je-li uživatel v jiném zařízení (v rodině, v nemocnici, na ozdravném pobytu atd. atd.)
Poskytovateli nepřísluší hodnotit místo pobytu osoby, které byl příspěvek přiznán.
Podmínky (časové - do kdy - jakým způsobem) vrácení příspěvku jsou dohodnuty ve smlouvě o poskytování sociální služby.
Ve Vašem případě - už jsme Vám na dotaz odpovídali - je nutno tento nárok přiřadit k ostatním vypořádáním v rámci daného vztahu - smlouvy.
Více k tomuto nemůžeme sdělit.
Vážení,
mám na Vás tento dotaz. Otec měl přiznaný příspěvek na péči ve výši 8 tis. Kč. Loni byl 10 měs. v LDN, nechali jsme tedy příspěvek na péči pozastavit, ale v lednu t. r. nastoupil do Domova důchodců a zde si jej znovu zažádali, což je OK.
V polovině února však byl převezen do nemocnice a po 9 dnech tam zemřel. Víme, že do 8 dnů po hospitalizaci se to musí nahlásit na sociálku a příspěvek je pozastaven od dalšího měsíce automaticky do doby, než se opět vrátí do DD. Otec nastoupil 18. 2. do nemocnice a 28. 2. tam zemřel. Kdo má nárok na těch 9 dní na alikvotní část příspěvku? Domov důchodců nebo otec?
Od 1. 3. byl samozřejmě příspěvek na požádání zrušen. Domov důchodců chce i tak platit celý pobyt a část nákladů na stravu a ještě by jim zbyl celý příspěvek??
Děkuji za odpověď. M.H.
Dobrý den,
Příspěvek na péči "následuje" osobu, která jej pobírá - v daném případě - byl- li uživatel služeb zařízení s celoročním pobytem několik dní v měsíci mimo zařízení - např. domov pro seniory - náleží tento příspěvek této osobě. Jelikož již byl nepochybně vyplacen - tatínek zemřel poslední den v měsíci - je tento zřejmě na účtu poskytovatele služeb - a bude v rámci celého vypořádání v rámci pozůstalostního řízení vypořádán. Jinými slovy - příspěvek na péči za dny, v nichž uživatel není v zařízení sociálních služeb - tomuto zařízení nenáleží, ale uživatel sám tímto příspěvkem disponuje - tzn. např. na pomoc rodinných příslušníků apod.
Dobrý den,
prosím o informaci ohledně příspěvku na péči. Jak se vykazuje případné kontrole čerpání příspěvku? V jaké váze může péči vykonávat osoba blízká, nebo poskytovatelé služby? Co vše lze hradit z příspěvku na péči a zda všechny paragony schovávat, jako doklad. Děkuji. J.
Dobrý den,
Odpověď na Váš dotaz je poměrně rozsáhlá - doporučujeme Vám např. si stáhnout naši informační brožuru "Poradenství pro uživatele sociálních služeb" - která je k dispozici na našich webových stránkách v sekci Dokumenty a Publikace.
Příspěvek na péči je určen na úhradu nákladů sociálních služeb - nebo sociální péče. Používám obou výrazů pro odlišení služeb - které poskytuje registrovaný poskytovatel sociálních služeb a péče - kterou poskytuje osoba blízká (rodinný příslušník či někdo jiný) jako "pomoc při zvládání úkonů soběstačnosti a péče o vlastní osobu". Není stanoven poměr - kdo a jak má pečovat. Prostě - osoba příspěvek pobírající je pouze povinna takovou osobu péči poskytující uvést v žádosti o příspěvek (nebo dodat do 8 dnů po přiznání příspěvku). Je plně na úvaze osoby příspěvek pobírající, jestli za příspěvek "nakoupí" služby u registrovaného poskytovatele nebo bude využívat pomoc rodinných příslušníků apod. Možná je i kombinace obou forem.
Z příspěvku na péči nelze hradit zdravotní pomůcky, léky, benzin apod. Je prostě určen na úhradu nákladů "oné péče" - tedy - např. služeb péče fyzické osoby (matka, dcera, další příbuzný, sousedka apod.).
Je pravdou,že obecní úřad může kontrolovat užití příspěvku. Rozhodně však ne ve formě kontroly paragonů apod. Navíc- stávající výše příspěvku je taková, že v žádném případě nemožné zajištění péče po celý měsíc. Přikládám pro zajímavost výsledky reprezentativního výzkumu podmínek poskytování sociálních služeb (odpovídalo 702 uživatelů). Tito uváděli počet hodin, který trvá péče o osoby závislé na péči v jednotlivých stupních (I. až IV.) stupeň a zároveň jsme přepočtem výše příspěvku vypočítali na kolik hodin/dní je možno z příspěvku tuto péči "koupit"…
|
Stupeň závislosti |
Péče a dohled za den |
Péče a dohled za měsíc |
Příspěvek |
Odměna |
Počet dní po něž lze službu koupit** |
|
I |
6 h 31 min |
195,5 hod |
2 000 |
10,23 |
3,8 |
|
II |
10 h 10 min |
305 hod |
4 000 |
13,10 |
4,9 |
|
III |
15 h 54 min |
477 hod |
8 000 |
16,70 |
6,3 |
|
IV |
18 h 24 min |
552 hod |
11 000 |
19,90 |
7,4 |
*odměna za hodinu - jedná se o modelový výpočet ocenění práce pečující osoby o osobu závislou "v domácnosti"
** jedná se o počet dní v nichž lze z příspěvku službu koupit při průměrném počtu dní v měsíci 30 a hodinové ceně služby 80,- Kč. (pozn. hodinová sazba u většiny služeb u registrovaného poskytovatele činí od 1.1. 2008 až 100,- Kč)
Uvedené údaje zřetelně ukazují, že pobiratel příspěvku nemůže mít problém prokázat "jeho užití" - za předpokladu, že péče je skutečně poskytována!
Dobrý den,
mám 12letou dceru má středně těžké mentální postižení, je autistka, která je dost uzavřená a nesamostatná. Má příspěvek na péči III stupeň a nyní bude znovu posuzována. Když jsem se domlouvala se soc. pracovnicí na datu šetření, sdělila mi, abych se připravila na to, že bude dceři příspěvek snížen. Tak nechápu, jak toto může dopředu říkat, když dceru ještě ani neviděla a ani nezná její přesnou diagnózu. Chtěla jsem se zeptat, kdo vlastně rozhoduje o výši příspěvku? Jestli posudkový lékař nebo soc. pracovnice. Co se týče hodnocení úkonů při šetření bych se chtěla zeptat, pokud je např. I. úkony péče o vlastní osobu pod písmenem p 6 úkonů a tři z nich dcera nezvládá a tři ano, jak se tento úkon hodnotí?
Dobrý den,
shodou okolností jsme v závěru loňského roku zpracovávali v naší službě materiál, který mapoval potenciální (či skutečné) situace v nichž dochází či může docházet k přímé či nepřímé diskriminaci osob se zdravotním postižením. Obdrželi jsme řadu podkladů - a mezi nimi hodně těch, které se týkaly posuzování nároků osob s poruchou autistického spektra - ať již v systému sociálního zabezpečení - tady nejvíce příspěvek na péči - nebo také v průběhu školní docházky. Což však píši jen na úvod, abych Vám dal najevo,že váš dotaz a problém je asi součástí širšího problému, který se může dětí s tímto postižením týkat...K věci samé: Předpokládám, že dcerka má příspěvek na péči ve III.stupni "automaticky" - tj. byl jí přiznán přímo ze zákona již od prvního ledna 2007. Většinou byly tyto děti zvány na "přezkum" již v průběhu roku 2007 či nejpozději 2008, ale nemohu vyloučit, že u někoho až letos... Podstata tohoto přezkumu, jak se to dá nazvat, je objektivní posouzení stupně závislosti na péči u dané osoby - neboť dřívější posudkové kritérium - dítě vyžadující mimořádnou péči - bylo velmi široké (do konce roku 06) a zahrnovalo desetitisíce osob - bez skutečné diferenciace jejich potřeb péče...Jestliže Vám sociální pracovnice dopředu něco říkala, tak to možná nemyslela zle - ale činila neprofesionálně. Ona možná vycházela ze zkušenosti s obdobně postiženými lidmi - ale pro autismus - jako ostatně i pro jiné diagnózy má musí platit, že nerozhoduje - ve vztahu k příspěvku na péči - diagnóza - ale skutečný dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti... a ta může být u každého jedince odlišná. Je pravdou, že jestliže základem pro přiznání příspěvku na péči má být prvně ono "sociální šetření" na místě - tedy jak daná osoba tyto úkony zvládá, pak v praxi - a jak svědčí poznatky z uvedených dopisů co zmiňuji výše - právě u dětí s autismem do "věci" více než jinde zřejmě vstupují posudkoví lékaři, kteří mají zřejmě "interně" tuto PAS "přiřazenu" ke II. stupni - kde je zřejmě nejvíce těchto dětí.. Já nemohu na dálku vyslovovat soud o správnosti či nesprávnosti zařazení konkrétního člověka - mohu však říci, že takové paušální přistupování je v rozporu jak se zákonem o sociálních službách tak správním řádem..Co se týče toho, jak se postupuje při hodnocení úkonů, které jsou zvládnuty pouze částečně - pak platí, že úkon se posuzuje za nezvládnutý... Ve Vašem případě bude vhodné navštívit např. naši poradnu v místě vašeho bydliště - a připravit se případně i na odvolací řízení.
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o radu. Mám sestru, nar. 1968 která je mentálně postižená. Má také průkazku ZTP/P.
Sestra požádala v září 2007 o příspěvek na péči, byla jí přiznán I, stupeň závislosti. Z tohoto důvodu bylo podáno v zákonné lhůtě odvolání, t.j. v lednu 2008, bohužel posudková komise MPSV rozhodla po roce, tj. v lednu 2009, že se sestře přiznává lehká závislost, s odůvodněním, že posuzování vycházelo zejména z posudkového spisu příslušného prvoinstančního posudkového orgánu. Přesto, že jsem během odvolání, zaslala posudkovému orgánu nové aktuální lékařské nálezy, totéž i Krajskému úřadu, odboru sociálních věci, nebylo toto vzato vůbec v potaz. Rovněž ve vyjádření posudkového orgánu se uvádí, že sestra potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Což není pravdou, protože sestra nezvládá 24 úkonů. V rozhodnutí Krajského úřadu je uvedeno, že pokud došlo ke zhoršení zdravotního stavu, může sestra požádat okamžitě o vyšší stupeň závislosti.
Sestra znovu postoupila v B. na psychiatrické klinice nové vyšetření a nyní bude znovu žádat o příspěvek na péči u odboru sociálních věcí v H.. Znovu začne zase tedy nový koloběh, tedy sociální šetření v místě bydliště. Od září roku 2007, kdy bylo rozhodnuto, sestra neviděla ještě ani korunu. Čekalo se až jak dopadne odvolání. Nyní by se jí to mělo doplatit zpětně, tedy od září 2007. Toto je uvedeno v rozhodnutí KÚ.
Sestra je také omezena ve způsobilosti k právním úkonům a jsem ustanovena jejím opatrovníkem a příjemcem jejího důchodu. Jsem vedena na úřadu práce v H. a v současné době mám tři nezaopatřené děti a pečuji o sestru a pobírám dávky v hmotné nouzi. Jelikož se té to doby odvolávala na to, že pečuji o sestru která má přiznaný I. stupeň a čeká na rozhodnutí odvolacího orgánu, který již rozhodl, nastala situace, že mě úřad práce tlačí, abych si našla zaměstnání, což nemohu učinit, jelikož sestra nemůže žít samostatně vzhledem ke svému nedostatečnému intelektu a potřebuje celodenní péči.
Jak jsem již uvedla sestra má nyní požádáno na péči do vyššího stupně. Toto ovšem bude zase trvat na úřadu práce v B. asi tak 5 měsíců. Jelikož jsem vedena na úřadu práce od září 2007, ráda bych věděla jak to mám řešit, když pečuji v I, stupni závislosti a člověka, který nemůže zůstat sám toto úřad práce již nezajímá.
Přinesla jsem úřadu potvrzení o péči v I, stupni, ale úředníka toto nezajímá, že už toto trvá velmi dlouho a musím jít již do práce. Nemohu přeci za to, že sestra čekala na rozhodnutí odvolacího orgánu celý rok. Ráda bych se zeptala, zda neexistuje nějaká výjimka, nebo kam se obrátit, abych mohla pečovat o sestru. Vždyť to je padlé na hlavu, budˇtedy pečuji řádně a celodenně o člověka, nebo toho zanechat a nastoupit do zaměstnání, protože v I, stupni nejsem pojištěná. Přesto, že jsem na úřadě práce v H. předložila kopii nové žádosti o příspěvek na péči-vyšší stupeň, vůbec jich toto nezajímá s tvrzením, že již musím do práce.
Poraďte mi prosím, kam se obrátit a požádat o výjimku, abych nemusela nastoupit do jiné práce a mohla se starat o těžce postiženou sestru. Podotýkám, že z úřadu práce již nepobírám podporu v nezaměstnanosti, ale z MěÚ K. u B. dávku v hmotné nouzi. Proč mě tedy úřednice z úřadu práce, že musím jít už dělat. Nemohu přeci za to, že posudkový orgán rozhoduje od stolu. Je nesnadně, že ne vždy je žadatel s verdiktem posudkového lékaře spokojen. Jako člověk nemohu přihlédnout skutečnost, že posudkový orgán pečlivě nepřihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo a co jsem uvedl účastník řízení. Nevím kam se obrátit, a nemusela nastoupit do práce, jelikož pečuji o sestru, která je dlouhodobě těžce psychicky postižená a má přiznanou průkazku ZTP/P. Snad ta nová žádost dopadne dobře a sestře žádost o přiznání vyššího stupně dopadne dobře a nebudu se muset dohadovat na úřadu práce v H. Slyšela jsem také o tom, že osoby které pečují v I. stupni nemusejí předkládat úřadu práce razítka o tom, že si hledají zaměstnání, ale nevím jak je to pokud bych nespolupracovala s úřadem práce, jak by to bylo s pojištěním. Jak jsem již uvedla pobírám dávku v hmotné nouzi. Na vyplacení příspěvku na péči sestra stále čeká, a to již od září 2007.
Od odvolacího orgánu jsem jako opatrovník sestry dostala rozhodnutí koncem ledna 2009. Poraďte mi prosím jak se to tedy řeší, když člověk nemůže zůstat sám a rád by se staral o osobu blízkou, přitom ho úřad nahání do práce, jen proto, že ještě nemá přiznám vyšší stupeň závislosti, tedy alespoň II. stupeň, aby byl i pojištěný.
Děkuji Vám za pochopení a přeji Vám hezký den a budu se těšit na Vaší odpověď.
Dobrý den,
Váš dotaz je značně obsáhlý - na druhé straně - je dobře, že popisujete i celkové souvislosti, neboť tak je možno lépe vystihnout podstatu dotazu - a volit odpovídající doporučení či radu.
Jenomže - problém je v tom - že tak jak situaci popisujete - vyplývá či odpovídá zcela "logicky" ustanovením právního řádu! Což samozřejmě neznamená, že bychom takovou situaci považovali za dobrou či odpovídající. Ne - pravdu máte Vy - když ze svého pohledu popisujete "nelogičnosti" dané právním řádem a rozhodováním úředníků (jenže ti se právě ve své práci musí právním řádem řídit).
Takže k jednotlivým částem:
a) základní problém je skryt v neúměrně dlouhé čekací lhůtě na vyřízení příspěvku na péči - a v jeho rámci neuvěřitelných dobách rozhodování v odvolacích řízeních. (zákon stanoví pro správní orgán obecnou lhůtu - do 30 dnů - ve složitějších případech 60 dnů - s tím, že může být ze závažných důvodů prodloužena -a to "se nám" u příspěvku na péči stává víc než pravidelně....).
b) Druhý problém - a ten považuji rovněž za zásadní - je skryt v obrovském rozporu počtu úkonů, které hodnotíte Vy - resp. správní orgán - jako úkony Vaší sestrou - žadatelkou o příspěvek - jako nezvládnuté. Dvojnásobný počet - to je skutečně hodně.
c) Postup úřadu práce. Vy jste vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání - a i když nepobíráte "podporu v nezaměstnanosti" - jste osobou v hmotné nouzi a pobíráte dávky z tohoto titulu - mj. proto jste vedena v evidenci úřadu práce (neboť pokud byste v evidenci nebyla - stát by za Vás nehradil pojištění!). No -a úřad práce postupuje podle zákona o zaměstnanosti - a dokud nemá "oficiální" glejt, že jste osobou pečující (o sestru) , potom postupuje podle tohoto zákona - a "nabízí" Vám pracovní místo... (samozřejmě je možno počítat po určitou dobu s jistou shovívavostí - ale není na ni "právní nárok")
d) dochází tedy ke "křížení" problémů - závěrů dvou různých systémů - sociální služby - versus zákon o zaměstnanosti.
e) pokud získá sestra II. stupeň závislosti - a Vy budete pečující osobou - stát bude za Vás z tohoto titulu hradit zdravotní a sociální pojištění (tj. bude se Vám tato doba počítat do nároku na důchod)
Shrnutím:
- bylo jistě možné již při podání odvolání kontaktovat našeho poradce uživatele sociálních služeb - a pokusit se přesně popsat zvládní - nezvládání úkonů atd. atd .- to je již pryč.
- nyní není jiná cesta než jednat s úřadem práce, zda by nevydržel ještě určitý čas - než bude přiznán II. stupeň - vycházím z toho, že píšete o "24 úkonech" - a nad tento počet se jedná již o III. stupeň!
Jiný právní postup nyní nevidím jako aktuálně řešící Vaši situaci. Snad - přijmout v případě "nouze" na přechodnou dobu zaměstnání s výrazně zkráceným úvazkem apod. - ale to nemohu posoudit - píšete, že sestra potřebuje Vaši péči "neustále"..
Dobrý den, prosím o radu, zdá se mi, že nám bylo ukřivděno. Muž začal marodit 22.11.2004. Dne 2.12.2004 prodělal operaci tlustého střeva - zjištěna rakovina + metastázi na játrech. Neustále chemoterapie se 14 denní pauzou. Operace jater. V měsíci lednu 2007 jsme požádali o příspěvek na péči, neboť jsem musela jít do předčasného důchodu, abych se o muže mohla alespoň trochu starat. Po ,,nablblém" vyplňování dotazníku sociální pracovnicí nám bylo asi po dvou měsících sděleno, že příspěvek je zamítnut. Pravděpodobně rakovina není žádná těžká nemoc, jen ji neumějí vyléčit. Nikomu nepřeji, co jsem si s mužem zažila, co to bylo za hrůzu, kdo to neprožil, nepochopí. Manžel ale v měsíci březnu 2008 zemřel v 61 letech. Nemohu se s tím smířit, ale život jde dál. Chtěla bych se zeptat, zda by nešlo tuto křivdu nějak ještě napravit. Prosím poraďte nebo mi to alespoň vyvraťte. Moc děkuji.
Dobrý den,
především mi dovolte vyjádřit Vám soustrast k úmrtí Vašeho manžela.
Co se obsahu Vašeho dotazu týče, pokusíme se odpovědět, byť samozřejmě nemůžeme plně posoudit konkrétní situaci, která byla před rokem...
Přesto se pokusím věcně popsat situaci, jak asi se jevila. V lednu 07 jste požádali o příspěvek na péči - přesněji o uznání manžela za osobu, která je závislá na péči jiné osoby v určitém stupni. Musím říci, že na tehdejší dobu (celý systém od ledna 07 nabíhal), je rozhodnutí učiněné již za dva měsíce poměrně rychlé. Bohužel máme v poradně i zkušenosti s trváním řízení půl roku, i více - třeba rok.
Nyní k věci samé. Příspěvek na péči je určen osobám, které v důsledku dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu nejsou schopny zvládat příslušné (zákonem vymezené) úkony soběstačnosti nebo péče o vlastní osobu. Je jich celkem 36, přičemž každému stupni závislosti - příspěvku na péči - odpovídá určitý počet úkonů, které dotyčná osoba nezvládá. Proto ten dotazník...
Nevím, jak konkrétně toto posuzování závislosti na péči probíhalo - zda byla schopnost Vašeho manžela tyto úkony zvládat posouzena odpovídajícím způsobem, to vše mohlo - a mělo - být řešeno tehdy v rámci případného odvolání. Nyní je k tomu těžko zaujmou zodpovědný názor. Přesto se o jeden pokusím - samo posuzování závislosti na péči není totožné se "závažností diagnózy", kterou dotyčná osoba má. Přestože stav Vašeho manžela - resp. nemoc byla a je stále velmi těžká - sama o sobě nevypovídá. Rozhodující je- z hlediska zákona - nakolik ovlivňuje schopnost zvládat dané úkony. Právě u onemocnění tzv. civilizačních - se někdy stává, že, byť je nemoc "těžká" - člověk tyto úkony přesto zvládá. Stejně tak ovšem mohla nastat i situace, kdy tehdejší pracovnice provádějící místní šetření a zkoumající schopnost zvládat tyto úkony věc posoudila špatně - to mohlo odhalit odvolací řízení...
Jak vidíte - nelze nyní jednoznačně říci, zda tehdy vše proběhlo v pořádku či nikoliv. Nicméně - také k Vašemu dotazu - nyní už s touto věcí nelze nic činit.
Dobrý den,
mám problém, který jsem vyhledávala na internetu a nějak jsem se v tom nemohla vyznat.
Mám babičku, které je teď čerstvě 80 let. Je soběstačná, takže si něco málo uvaří, trošku uklidí, ale problém je v tom, že ale klidně otevře cizím lidem, i když je opatrná, nechá puštěný vařič, a mnoho dalšího. Na nákup si sama nedojde.....
Dočetla jsem se , že osoby které sice nejsou invalidní a nepobírají příspěvek na bezmocnost nemají schválený žádný ZTP, ale jsou starší 80 let na tuto péči mají nárok. Ale teď nevím jestli náhodou tento příspěvek nebyl od roku 2008 zrušen a jak teda postupovat dále?
Máme možnost, aby se o ni starala teta, která dosud se starala o dědečka, který nedávno zemřel. Co by z toho plynulo pro tuto tetu, kdyby se o ni starala bez přiznání bezmocnosti?
Dobrý den,
opravdu byl zrušen dřívější systém "příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu", který zahrnoval jako titul pro něž mohla pečující osoba tento příspěvek (tzv. "peobéčko") pobírat i "věk nad 80 let a potřebu péče" - tu potvrzoval jen lékař.
Nyní je systém odlišný - doporučuji si pročíst naši brožuru "Poradenství pro uživatele sociálních služeb" - nebo rovnou navštívit našeho poradce uživatele - vše najdete na www.poradnaprouzivatele.cz.
Především je nutno zvážit, zda Vaše babička bude uznána za osobu závislou na péči jiné osoby v některém stupni závislosti na péči - a pak by pobírala příspěvek na péči v příslušné výši. Z něj by si tato osoba - Vaše babička - hradila péči např. i blízké fyzické osoby. Pokud by byla uznána ve stupni II. nebo III. a IV. potom by za o ni pečující osobu hradil stát zákonné pojištění.
Pokud by teta pečovala o babičku nyní - bez toho, že by této byl přiznán tento příspěvek na péči - potom by nemohla pobírat "od státu" žádné dávky či výhody.
Je proto nejlépe seznámit se s textem té příručky, poté případně navštívit našeho poradce a zvážit, zda je účelné podávat žádost o přiznání příspěvku na péči - myšleno žádost podanou babičkou.
Dobrý den,
prosím o vyřešení mého problému, tak zaprvé, má 9letá dcera má oční vadu, její dioptrický stupeň je 8, ráda bych věděla, zda-li nemám nárok o nějaký pečovatelský příspěvek, také má zdvojený dutý systém ledvin a několikrát ročně je v nemocnici, protože trpí na záněty ledvin. Do zaměstnání nechodím, jsem evidovaná na ÚP, ale sociální pracovnice se domnívají, že se pouze na dceru a její zdravotní stav vymlouvám. Také mám ještě 7letého syna, jsem samoživitelka. Předem děkuji za odpověď na můj dotaz.
Dobrý den,
z popisu Vaší situace vyplývá, že základní otázka je, zda je Vaše dcera osobou, která v důsledku "dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je omezena ve schopnosti zvládat úkony soběstačnosti a péče o vlastní osobu" - tímto termínem se označuje důvod, pro něž má někdo přiznán příspěvek na péči. A právě příspěvek na péči je tím titulem - dávkou - která- byla-li by Vaší dceři přiznána - umožnila by Vám o ni pečovat - a stát by Vám hradil zákonné pojištění.
Proto není podstatné "co, kdo říká", ale jaké jsou skutečné dopady zdravotního stavu Vaší dcery. Musím říci, že snížení zrakové ostrosti ve stupni, který uvádíte, samo o sobě nárok na příspěvek na péči nejspíše nezajistí, neumíme ovšem posoudit - nejsme lékaři "zdvojený systém ledvin". Chcete-li můžete vyhledat pomoc naší poradkyně - jejich seznam naleznete na www.poradnaprouzivatele.cz.
Potom by bylo možno zvážit, zda má cenu (jaká je pravděpodobnost), že by příspěvek na péči byl dceři přiznán.
Ostatní náležitosti - samoživitelka, další dítě - nejsou pro tuto věc podstatné.
Prosím o informaci, když pobírá bezmocnost a pojede do lázní, je také potřeba hlásit na MÚř. nástup a ukončení? Děkuji za informaci.
Dobrý den,
na dotaz podobný Vašemu jsme již (dokonce několikrát) v poradně odpovídali - prosím můžete se podívat do zodpovězených dotazů. Proto jen velmi stručně: myslíte-li onou "bezmocností" pobírání příspěvku na péči dle zákona č. 108/2006 Sb. - potom ano - nástup do zdravotnického zařízení a tím i do lázní je třeba na obecní úřad, který příspěvek vyplácí nutno oznámit.
Dobrý den,
jsem maminkou tříletého chlapečka, který ve dvou letech onemocněl cukrovkou. V červnu 2007, po propuštění z nemocnice, jsme si zažádali o příspěvek na péči. V říjnu nám byl zamítnut, ihned jsme se odvolali, odvolání bylo postoupeno Krajskému úřadu, odbor sociálních věcí. 31. 10. 2007 zažádal Krajský úřad posudkovou komisi o přehodnocení zdravotního stavu. Do dnešního dne ještě nebyl posudek vypracován. V lednu 2008 mi chtěli odebrat i rodičovský příspěvek, protože neví v jaké výši mi ho mají vyplácet. Po tel. dohodě mi vyplácí alespoň 3800,- Kč, i když jsem do dubna měla nárok na 7 600,- Kč.
Je nějaké lhůta, ve které musí být o příspěvku rozhodnuto? Setkáváme se s rodiči diabetiků, kteří pobírají příspěvek na péči 9 000,- Kč + do 7 let věku dítěte 3 800,- Kč. Jak je možné, že někomu je příspěvek přiznán a někomu ne, když jde o stejnou nemoc? Já to beru jako diskriminaci. Je opravdu možné, že to trvá tak dlouho? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
chápu Vaše rozhořčení nad dobou posuzování - je opravdu na místě. Jestliže státní správa - zde posudkový lékař úřadu práce - nedokáže téměř rok zajistit vypracování relativně jednoduchého stanoviska, o jaké jde v tomto případě - musíme konstatovat, že ve Vašem případě právo na včasné projednání záležitosti - právo na získání příslušného benefitu sociálního zabezpečení bylo silně porušeno. Problém je v tom - že, jak se ptáte - opravdu žádné termíny zákon o sociálních službách nestanoví! Vychází se z toho, že v případě přiznání dávky, tato je poskytnuta od data podání žádosti - tzn. zdánlivě uchazeč o příspěvek "o nic nepřijde". Nicméně - být rok bez potřebné dávky je víc než problematické.
Druhá stránka věci je, na jaký příspěvek a zda-li má Váš syn nárok. Nejde zde primárně o diagnózu - ale o dopady zdravotního stavu na schopnost zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti. A tady právě - opět ovšem "vinou" zákona - děti, které vyžadují určitou úpravu stravování - a nejde jen o cukrovku, ale i o fenylketonurii apod. jsou výrazně "znevýhodněny" oproti stavu před novým zákonem o sociálních službách. Tehdy totiž pobíral příspěvek při péči o blízkou osobu člověk - rodič, který se o dítě staral. Dnes je dávka "dítěte" - a ta se přiznává, není-li toto schopno zvládat v zákoně vyjmenované úkony. (Prosím - pokuste se přečíst naši brožuru Poradenství pro uživatele sociálních služeb z našich webových stránek).
Poslední informace - píšete, že víte o rodičích, diabetických dětí, které mají přiznán III. stupeň závislosti na péči - jiné třeba nic - to je pouze další doklad nejednotného posuzování skutečné závislosti na péči v různých regionech u nás.
Protože Vaše odvolací řízení trvá celý rok, doporučuji Vám písemně požádat o sjednání nápravy - orgánu k němuž jste se odvolávala .
Dobrý den,
mám syna (5 let) s autismem. Byl mu přiznán stupen III ZTP/P. Jako příspěvek na péči mu bylo přiznáno ale 5000,-Kč. Syn chodí do MŠ na čtyři hodiny denně. Já sem nyní na MD s mladším synem a pobírám rodičovský příspěvek 7500,-. Chtěla sem se zeptat, jestli můj syn nemá dostávat se stupněm III 9000,- Kč, jak sem se dočetla. Dále jsme požádali o příspěvek na auto, který nám byl ale zamítnut, s tím že syn není pohybově postižený. Máme se odvolat? Ještě jsem se chtěla zeptat, můj starší syn (7 let) má diagnózu Aspergerův syndrom. Někteří tvrdí, že i on má nárok na jisté sociální výhody. Nikde jsem ale nezjistila, zda je to pravda. Můžete mi prosím říct, pokud na výhody nárok má a případně na jaké? Předem mockrát děkuji za odpověď.
Dobrý den,
Váš dotaz bude poměrně jednoduché zodpovědět: nelze totiž z několika vět určit, který stupeň má či nemá mít Váš syn přiznán... Sama diagnóza "autismus" je velmi - opravdu velmi široká... Rozhodující je, zda a jak zvládá tzv. úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti. Prosím - velmi doporučuji stáhnout si z našich webových stránek knížečku "Poradenství pro uživatele sociálních služeb" a pročíst si právě úkony, které má Váš syn zvládat - či je nezvládne. To je první krok -seznámit se s pojmem příspěvku na péči a tím, kdy a komu - alespoň rámcově je přiznáván...
Poté Vám nepochybně doporučuji navštívit některou z našich poraden pro uživatele sociálních služeb - tam na místě bude možno probrat "přípravu" na podání žádosti o příspěvek - ať již zvýšení u jednoho syna či podání žádosti u syna druhého... K tomu také: Aspergerův syndrom je závažné onemocnění - neznám však konkrétní stav - schopnosti Vašeho syna. Opravdu velmi doporučují: domluvte si telefonicky schůzku s naším poradcem. Myslím si, že by bylo možno některé věci - jak říkáte - výhody - pro Vás vyřídit.
Rozvedení rodiče - jeden z nich pečuje o postižené dítě. Jaké jsou alternativy "příspěvek na péči - sociální a zdravotní pojištění pečující osoby" v případě, že:
a. Dítě jede samo do lázní?
b. Dítě je samo hospitalizováno?
c. Pečující rodič onemocní takovým způsobem, že není schopen zajistit osobně péči a ani nikdo z příbuzenstva apod. - tzn. musí nakoupit službu u registrovaného poskytovatele?
Děkuji předem za pomoc.
V prvním případě je odpověď jednoduchá - nemáme možnost - na základě našich vědomostí - tvrdit dotyčné osobě, že se státní orgán ve věci aplikace dané Směrnice Evropských společenství mýlí... Jestliže se jednalo již o odvolací orgán - zbývá v té věci jedině soud. Směrnice je velmi složitá - nedomnívám se však, že by správní orgán věc posoudil nesprávně. důkazem opaku může být toliko soudní verdikt.
Ve druhém případě věci se mají takto:
a) rozhodující je, kdo je na žádosti o příspěvek na péči uveden jako pečující osoba - mohou tam být uvedeny osoby obě - s tím, že jen jedné z nich je vystaveno "potvrzení" pro účely sociálního zabezpečení (zdavotní pojištění a náhradní doba důchodového pojištění)
b) pokud je dítě "samo" v lázních či hospitalizováno v nemocnici - platí obecná ustanovení zákona, tzn. povinnost do 8.dnů tuto skutečnost oznámi- a příspěvek se "vrací" až pokud pobyt trvá celý kalendářní měsíc.
problém 1) dítě je celý měsíc v lázních - bez rodičů - příspěvek by měl být vrácen - není-li podepsána smlouva s někým jiným na onen měsíc - zákon nevylučuje dokonce ani fyzickou osobu jinou...
problém 2) matka je s dítětem v lázních - i zde budou vracet příspěvek - ale je to "nemravné" - návrh na změnu zákona je na místě - uplatníme.
c) příklad s "onemocněním pečující" osoby - je opět rámcově jednoduchý - pokud již dříve na žádosti o příspěvek byli uvedni oba rodiče - pečující - potom jakoby péči "plynule" zajistí druhý rodič - ať již defacto či de iure a buď s dopady na to co se děje s částkou příspěvku - tzn. buď zůstává u "nemocného" rodiče, či ji skutečně za tu dobu převezme druhý z nich - ten, který péči de facto bude vykonávat.
d) účast osoby jež pečuje o osobu závislou na péči zákon de facto neřeší. Lze však vycházet z toho, že - pokud je v pracovní neschopnosti - tzn. není péči schopen vykonávat jen "fakticky" - nikoliv právně - pořád zůstává pečující osobou a tzv. pojistné je hrazeno. Uznávám však, že v této části by to chtěla autoritativní výklad příslušného ministerstva. Pokusíme se tento dotaz uplatnit. to onemocnění totiž nemusí trvat jen pět či deset dní, ale také půl roku a více...
Alespoň takto k Vašim dotazům.
Hezký den,
Chtěla jsem se zeptat, jsem zaměstnaná, bydlím v domku s mojí nemocnou maminkou (rakovina, ozářky) a s tatínkem, který má chop č. 4, prostatu a v nemocnici mi doporučili, abych otce dala do LDN. Je nacévkovaný. Momentálně je jeho stav velmi špatný, ale já chci, aby zůstal doma. Proto bych se chtěla zeptat na částku, kterou bych pobírala doma, kdybych se o něj starala. Chci aby důstojně dožil. Jeho myšlení je normální a jestli se tato doba počítá do důchodu. Je mi 34 let. Moc děkuji za vaši odpověď.
Dobrý večer,
v každém případě Vám doporučuji navštívit naši poradnu - nejblíže k místu Vašeho bydliště. Jde o to, že takto na dálku nejsme schopni odhadnout, jaký asi stupeň závislosti na péči bych připadal v úvahu u Vašeho tatínka. Podívejte se prosím sama do naší publikace Poradenství pro uživatele sociálních služeb - je na našem webu a můžete i sama posoudit, které úkony tatínek zvládá a které nikoliv...
Doba péče se Vám do nároku na důchod počítat bude - bude-li tatínek uznán závislým na péči ve II. a vyšším stupni.
Dobrý den, mám matku po operaci srdce a je již dlouho držitelem průkazu ZTP/P z důvodu ochrnutí pravé poloviny těla. Bydlí v mém bytě, kde má zřízené věcné břemeno. Její zdravotní stav by vyžadoval umístění do domova s pečovatelskou službou, můj dotaz tedy spočívá v tom, jestli v případě umístění do tohoto domova lze žádat o příspěvek na péči či jiný. Děkuji.
Dobrý den,
pro uznání člověka za "závislého na pomoci jiné osoby" - tj. přiznání příspěvku na péči není rozhodující, kde dotyčný žadatel bydlí. Není ani přímá souvztažnost s průkazkou ZTP/P - jen jistě symbolizuje, že pravděpodobně nějaký stupeň příspěvku by asi být přiznán mohl.
Prosím - seznamte se s naší publikací "Poradenství pro uživatele sociálních služeb" - je ke stažení na našem webu - nebo navštivte některou z našich poraden, kde Vám budou moci poradit i s formulací žádosti atd.
Pobírám příspěvek na péči - I. stupeň. Požádal jsem o II. stupeň, který mi nebyl přiznán. Podal jsem tedy odvolání, bylo mi sděleno, že jeho vyřešení bude údajně trvat více než půl roku. Protože u mě došlo ke zhoršení zdravotního stavu, chtěl jsem podat novou žádost. Byla zamítnuta s tím, že musím počkat až do vyřešení odvolání.
Pokud moje odvolání zamítnou a já požádám až po uplynutí např. půl roku, bude mi zvýšený příspěvek doplacen zpětně? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
Vámi popsaná situace, je, žel, dosti častá. Skutečně u nás odvolací řízení o (ne) přiznání příspěvku na péči trvá neúměrně dlouho. Pokud se týče Vámi popsané situace:
- zatím pobíráte příspěvek na I. stupeň,
- to se může změnit až rozhodnutím v odvolacím řízení,
- do doby jeho trvání nemáte možnost podat novou žádost.
Pokud prokazatelně došlo ke zhoršení Vašeho zdravotního stavu - a s tím souvisejících schopností zvládat úkony soběstačnosti a péče o vlastní osobu, potom můžete, případně, zvážit možnost "zpětvzetí" odvolání a to na základě tohoto ustanovení správního řádu:
§ 91
(3) Pokud odvolatel vzal podané odvolání zpět, řízení o odvolání je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání. Pokud všichni odvolatelé vzali podané odvolání zpět, odvolací řízení je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání posledního z odvolatelů. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno, správní orgán vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm odvolatelé, jakož i jiní účastníci, pokud byli o podaném odvolání uvědoměni podle § 86 odst. 2. Odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu.
Poté byste mohl podat novou žádost. Do doby jejího vyřízení byste měl v platnosti původní rozhodnutí, tedy to, které bylo napadeno Vaším odvoláním.
Dobrý den,
dotaz zní, jak dále postupovat? Můj otec má 20 let roztroušenou sklerózu a je osoba "převážně bezmocná", o níž pečuje fyzická osoba, to znamená já - náležel mi příspěvek na péči o osobu blízkou. Podle nového zákona náleží po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek podle stupně III. (těžká závislost). Po uplynutí této doby podle kontroly posouzení zdravotního stavu. Až potud je mi to jasné. Jak tedy dále postupovat, konec roku 2008 se blíží, 2 roky - pryč . Proběhne tato kontrola automaticky nebo bude potřeba o ní zažádat a to jakým způsobem? Co všechno bude teda znovu potřeba doložit a v jakých termínech, kde a jak? Jak tedy vlastně prakticky postupovat? (Už teď se děsím úředníků, jak budeme s ležákem lítat po kontrolách a úřednicích). Děkuji.
Dobrý den,
zákon o sociálních službách neupravuje výslovně postup úřadů či žadatelů specificky ve Vašem případě, tj. situaci, kdy po dvou letech přechodného období náleží příspěvek, jak uvádíte. Dále zákon hovoří o "kontrole" posouzení zdravotního stavu. Z toho dovozujeme, že slovem kontrola zákonodárce rozuměl posouzení zdravotního stavu - zdůrazněme však jeho další aspekt: a z něj vyplývající schopnosti (neschopnosti) dané osoby zvládat:
a) úkony péče o vlastní osobu,
b) úkony soběstačnosti.
Předpokládáme tedy, že by u Vás měla ona "kontrola" proběhnout - říkejme spíše místní šetření zaměřené na schopnosti Vašeho tatínka zvládat dané úkony. K tomu se Vám tito pracovníci pověřeného obecního úřadu nejspíše sami ozvou. Nepokazíte nic, pokud jim, třeba hned po prázdninách zatelefonujete a zeptáte se sám. Je nepochybné, že stejně tak se k prodloužení "příslušného stupně závislosti na péči" vyjádří i posudkový lékař úřadu práce.
Opakuji - nemáme praktické zkušenosti s postupem v této konkrétní situaci. Vyjdeme-li však z obecných ustanovení o příspěvku na péči, nemůže být proces odlišný ani v tom Vašem. Půjde tedy o to, abyste se seznámil např. s naší brožurou "Poradenství pro uživatele sociálních služeb", která je na našem webu - seznámil se s jednotlivými úkony stanovenými zákonem a zvážil - spolu s tatínkem, které tyto úkony je a které není schopen zvládat. Upozorňujeme, že aby nějaký úkon mohl být prohlášen za splněný - zvládnutý, musí jej osoba zvládnout "opakovaně, spolehlivě, samostatně a dlouhodobě"... Více v naší knížečce.
Z "běhání" po doktorech a úřadech byste příliš obavy mít nemusel. U "běžného" žadatele o příspěvek na péči je postup takový:
a) podání žádosti na předepsaném tiskopisu (doplnit stanoviskem ošetřujícího lékaře),
b) návštěva pracovnic obecního úřadu,
c) posouzení lékařem Úřadu práce ( zdaleka ne vždy nutná osobní přítomnost),
d) poté již vydání rozhodnutí.
Ve Vašem případě očekáváme obdobný postup - jen je vhodné se na vše připravit. Promiňte mi osobní poznámku - nikdy bych nehovořil o člověku jako o "ležáku" - kdyby to byl 100x můj příbuzný….
Vážení, je mi 65 let, mám přiznaný příspěvek na péči II. stupně. Během roku jsem měla dvě ortopedické operace, naposledy v únoru 2008 endoprotézu zápěstí. Pečuje o mne celodenně můj manžel, který je v důchodu. Nyní jsem dostala předvolání na komplexní lázeňskou léčbu do lázní Jáchymov od 20. 7. do 16. 8. 2008, t.j. 28 dní. Předběžně jsem telefonicky informovala příslušný sociální úřad. Ten mi obratem zaslal formulář, který si mám nechat v lázních po ukončení léčby potvrdit. Znění formuláře: Ve Vašem zařízení je umístěna žadatelka o příspěvek na péči paní I.S. Žádáme vás o sdělení, zda je výše uvedené osobě poskytována:
1) pobytová sociální služba (sociální lůžko) od....do,
2) zdravotní péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění od...do.
I když je o mne v určitých bodech během lázeňské léčby postaráno, jako např.: léčebné procedury, stravování, úklid, dohled lékaře, příp. mohu se obrátit v případě problémů i na zdravotní sestru.
Tato lázeňská péče však vyžaduje určitou soběstačnost v péči o mojí osobu (mytí, oblékání, pomoc při stravování atd.), ve které potřebuji pomoc druhé osoby. Řeším to tak, že mám domluvenou pomoc od známé, se kterou jsem již předtím v lázních byla, bude se mnou ubytovaná na jednom pokoji a se vším mi pomůže. Můj dotaz zní: budu mít nárok na výplatu příspěvku za měsíce červenec a srpen 2008? Nebo mám nahlásit na tuto dobu změnu pečující osoby a jakou formou? Děkuji mnohokrát za odpověď.
Dobrý den,
děkujeme za zajímavý dotaz. Dle našeho názoru jsou ve Vaší situaci nepochybné tyto dvě věci:
a) nárok na příspěvek na péči máte vy jako fyzická osoba,
b) předpokládaný pobyt ve zdravotnickém zařízení - lázních - netrvá celý "kalendářní" měsíc - a proto Vám bude příspěvek vyplacen za oba měsíce.
Nyní zůstává otázkou pojetí "souvisejících" oznamovacích povinností. Vy jako žadatelka o příspěvek máte podle zákona tyto povinnosti: (§ 21 odst. 3) Příjemce příspěvku je povinen
a) písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,
b) na výzvu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li obecní úřad obce s rozšířenou působností lhůtu delší,
c) písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kdo osobě poskytuje pomoc a jakým způsobem, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o příspěvku, pokud tato skutečnost již nebyla uvedena v žádosti o příspěvek; ve lhůtě do 8 dnů je povinen písemně ohlásit také změny týkající se zajištění pomoci. Tyto povinnosti plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě,
d) využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci.
Ve vámi popsané situaci se jedná o Vaši povinnost:
1) do osmi dnů po nástupu do zdravotnického zařízení písemně informovat O.Ú.,
2) řešit otázku osoby, která Vám poskytuje pomoc - viz povinnost pod písm. c), kdy na předepsaném tiskopise byste měla O.Ú. informovat o tom, že Vám pomoc poskytuje další osoba (navíc mimo Vašeho manžela), a to i s uvedením termínu této pomoci.
Splněním těchto informačních povinností si zajistíte nerušené pobírání příspěvku na péči. Zůstávají ovšem k zodpovězení či vyřešení minimálně dvě otázky:
a) podoba oné listiny vydané Vaším obecním úřadem: tak jak jste uvedla základní údaje zdá se nám, že se může jednat o "lidovou úřední tvořivost" - ta je ovšem ve veřejné správě nepřípustná (viz ust. ústavy a listiny práv a svobod "státní moc slouží všem občanům a je vykonávána na základě zákona a v jeho mezích"). Pro takto kategorické stanovisko bychom však museli vidět originál tohoto potvrzení. (Je totiž možné, že obecní úřad počítá s tím, že budete část příspěvku na péči hradit tomuto zdravotnickému zařízení - i to je možné. Záleží, jak jste si Vy dojednala podmínky pobytu v lázních s tímto poskytovatelem zdravotní péče - lázní. I tam je totiž možno užívat vybrané sociální služby...),
b) problémem také může být, pokud Váš manžel je osobou pečující - a je mu v této souvislosti vystaveno potvrzení obecního úřadu - lidově řečeno - pro okresní správu sociálního zabezpečení, která by za něj hradila zdravotní a sociální pojištění. Zákon totiž neřeší "krátkodobé přerušení této péče" a de iure by měla být tato osoba po tuto dobu z okruhu osob za něž platí pojištění stát vyřazena.
Jinou možnost však máte, pokud manžel je osobou poskytující vám pomoc a péči, ale pojištění odvádí z jiného titulu (zaměstnanec, OSVŠ), v takovém případě tento problém odpadá. Tolik k Vašemu dotazu, který jsme označili za zajímavý. Je to proto, že, byť je dnes zákon již dostatečně podrobný, zrovna tuto oblast ponechává výkladu a praxi, která je, jak nám naznačuje i váš dotaz, značně rozdílná a někdy i "podivná".
Dobrý den,
prosím o zaslání seznamu úkonů péče o vlastní osobu a seznamu úkonů soběstačnosti, které se posuzují u sedmiletého dítěte pro přiznání příspěvku na péči. Děkuji.
Dobrý den,
doporučujeme Vám stáhnout si z našeho webu www.poradnaprouzivatele.cz brožuru "Poradenství pro uživatele sociálních služeb", kde najdete příslušné pasáže textu upravující předmět Vašeho dotazu.
Dobrý den, moje dcera, které bylo 5 let už rok pobírá příspěvek na péči I. stupeň (na neurčito). Dcera je fyzicky zdravá avšak ne mentálně. Zatím diagnóza zní mentální retardace ve středním pásmu a hyperaktivita. Chtěla bych se zeptat, jestli mohu žádat o přezkoumání a jí byl určen příspěvek vyšší. Podle úkonů soběstačnosti totiž dcera dosáhne až na III. stupeň. Spoustu věcí i umí, ale doteď je neumí používat ve správnou chvíli a na správném místě. Dokonce se i oblékne, ale špatně.
Také bych se chtěla zeptat, na co přesně je příspěvek určen, dcera navštěvuje Mateřskou školku, která je státní, tudíž za ní platíme jen obědy. Z Vašich odpovědí jsem nějak nepochopila, proč jí z toho nemůžu jednou platit osobního asistenta, až ho bude ve škole potřebovat. A nebo regulační poplatky u doktorů, to to musím nějak dokazovat, co z toho hradíme?
A ještě jeden dotaz, chtěla bych zažádat i o ZTP/P průkazku, ale nevím, zda mentálně postižené dítě má na ni nárok. Moc vám děkuji předem za odpovědi.
Dobrý den,
z Vašeho dotazu jsem pochopil, že se nám buď nepodařilo Vám vysvětlit problémy s asistencí ve školách, nebo jim plně nerozumíte. Ale to není podstatné. Soudím však, že, tak jak čtu Váš dopis, by bylo žádoucí, abyste vyhledala podporu některého z našich poradenských pracovníků (seznam na www.poradnaprouzivatele.cz), poněvadž se bude jednat o sérii podání, které se budou týkat Vaší dcerky.
Nyní jen telegraficky:
- lze rozhodně doporučit požádat o vyšší než I. stupeň příspěvku na péči,
- příspěvek na péči skutečně není určen na úhradu školních vzdělávacích služeb (v MŠ však je situace taková, že někdy jsou asistenti z tohoto příspěvku hrazeni - více skutečně v osobní návštěvě naší poradny),
- to stejné se týká poplatků za léky a v nemocnicích - pro ně příspěvek na péči určen není,
- otázka zda dokládáte jeho využití: musíte obecnímu úřadu pouze prokázat, že příspěvek je určena na zajištění potřebné pomoci - nikoliv ve formě "paragonů" apod. Čili - jakmile se o dceru staráte denně dejme tomu 19 hodin (kromě pobytu ve školce) - je jasné, že příspěvek užíváte na zajištění potřebné pomoci,
- stejně tak Vám doporučuji požádat o přiznání jistého stupně mimořádných výhod - hovoříte-li, že u dcerky byla diagnostikována tzv. středně těžká mentální retardace - potom to bude stupeň třetí - ZTP/P.
Dobrý den, mám sedmiletého syna s vrozenou srdeční vadou. Jeho diagnosa: mitrální atresie, hypoplasie levé komory, dvojvýtoková pravá komora, koarktace aorty. Syn potřebuje zvýšenou rodinnou i lékařskou péči. Musím na něj dávat pozor nejen ve dne, ale i v noci, protože musí spát ve vyvýšené poloze, a to je u dítěte docela velký problém. Jeho vada není na první pohled vidět, proto musím být neustále s ním v případě, že by se cokoliv stalo. Nemá cenu zde vypisovat, na co všechno musím dávat pozor, ale je toho opravdu hodně.
Syn měl přiznán III. stupeň závislosti, ten v loňském roce snížili na I. stupeň. V sedmi letech jsme žádali o posouzení stupně závislosti znovu a byl nám přiznán stupeň závislosti II.
Vzhledem k tomu, že nemůžu nastoupit do práce, jsme na příspěvku závislí. Chtěla bych se proti rozhodnutí odvolat, ale nevím, zda-li to má cenu. U srdečních vad tohoto typu je totiž důležité mít dítě neustále pod dohledem a ne posuzovat, jaké úkony zvládne a jaké ne. I když nezvládnutelných úkonů jsme měli hodně, minimálně na III. stupeň, stejně nám je neuznali. Poraďte mi prosím, jestli podávat odvolání, jestli vůbec máme šanci na úspěch. U kardiaků to opravdu není o úkonech, ale o tom, mít dítě doslova 24 hodin na očích, protože jsou neustále ohroženi na životě.
Dobrý den,
problematika jíž se věnuje Váš dotaz je u příspěvku na péči relativně často zastoupená - i my jsme se jí v našich odpovědích již věnovali. Je pravdou, že občané stižení určitými formami interních onemocnění, ale i některých dalších, které bývají označována za "civilizační" choroby mají problémy při přiznávání příspěvku na péči. Popisujete velmi složitý zdravotní stav syna - my samozřejmě nejsme lékaři a proto jej nemůžeme posoudit z tohoto hlediska. Dovedeme si však představit náročnost dohledu a péče o dítě - psychickou i fyzickou.
Potíž je v tom, že zákon o sociálních službách (proto se jmenuje o sociálních službách) je postaven tak, aby posoudil dopady dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určité osoby "zvládat úkony péče o vlastní osobu a soběstačnosti". A tady typ onemocnění Vašeho syna - anebo např. děti nemocné fenylketonurií, celiakií (diety vyžadující speciální režim stravování - a tedy zvýšený dohled a přípravu jídla atd.) - zřejmě umožňuje zvládat některé úkony. Bohužel - klasifikační hledisko zákona nezná jako samostatnou kategorii "takřka nepřetržitý dohled druhé osoby", který je zřejmě u Vašeho syna nutný.
Píšete však - v druhé části dotazu - že "nezvládnutých úkonů jsme měli hodně - minimálně na III. Stupeň" - ale "neuznali Vám je". Tady můžeme poradit jediné - pokusit se kontaktovat našeho poradce v místě Vašeho bydliště a pokusit se spolu - se snahou o co nejvyšší objektivitu - projít znovu úkony péče a soběstačnosti, jak jsou uvedeny v zákoně - ale pozor - jsou specifikovány v prováděcí vyhlášce! a znovu na místě zvážit způsob a argumentaci v případném odvolání. Z toho rovněž vyplývá, že Vám nemůžeme z tohoto místa poradit "zda se odvolat či nikoliv" - to je opravdu možno učinit se znalostí konkrétního stavu věcí - tedy přesněji řečeno - se znalostí dopadů nepříznivého zdravotního stavu u Vašeho syna na jeho schopnost zvládat dané úkony.
Prosím, zvažte tuto možnost - a samozřejmě - jste-li přesvědčeni, že syn ty a ty úkony nezvládne - potom je prostor pro odvolání či po určité době podání nové žádosti.
Dobrý den, vidím, že obdobných dotazů řešíte více, ale chci se přece jen zeptat. Máme dceru, která minulý týden dovršila věku 18 let a tudíž nás navštívila sociální pracovnice a udělala šetření. Dcera má diagnózu od narození stejnou je po operaci myelomeningokély v LS oblasti a po VP zkratu pro hydrocefalus. Její stav je neměnný, spíše po 7 operacích a věkem je stav horší. Od dětského věku spadala do skupiny těžce zdravotně postižených. Po šetření sociální pracovnice a po zprávě posudkové lékařky (která ji vůbec neviděla) také spadla do 1.stupně - lehká závislost. Chci se zeptat na postup sociální pracovnice, která s námi otázky vyplňovala a u odpovědí, že úkon zvládá částečně, nebo s pomocí, zaškrtla, že zvládá s pomocí a tudíž se nepovažovaly jako nezvládá a tím jsme nesplnili daný počet úkonů. Ráda bych věděla, jak je možné, že v brožurce, kterou máme doma Poradenství pro uživatele sociálních služeb se objevuje odpověď zvládá, nebo nezvládá (i u částečného zvládnutí je odpověď považovaná, že nezvládá) si sociální úřad upravil tabulku, která má 4 kolonky na odpovědi a tudíž si odpovědi vykládají po svém. Je tedy směrodatné to, co je napsané v brožurce a nebo si mohou městské úřady upravovat formuláře podle svého? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
děkuji za velmi zajímavý dotaz - i když v praxi Vám popsaný postup působí problémy. Nejde o to, zda platí naše brožura či nikoliv, ale o to, zda platí či neplatí obecně závazné právní předpisy - to je zákon o sociálních službách a prováděcí vyhláška MPSV - obě normy ke stažení na našich stránkách.
Podle nich jednoznačně platí §9 zákona, že:
"Pokud je osoba schopna zvládnout některý z úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 jen částečně, považuje se takový úkon pro účely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout." Obdobné stanoví i prováděcí vyhláška MPSV.
Musíme tedy konstatovat - že (je-li Váš popis činnosti dané úřednice městského úřadu odpovídající), že Vámi popsaný postup je v rozporu s právní úpravou. Doporučuji Vám obrátit se na naši poradnu - nejblíže místu Vašeho bydliště - a zvážit opravné prostředky.
Obracím se na Vás s prosbou o radu. Máme dceru s mentálním postižením od narození, v roce 2007/11 jí bylo 18 let. V roce 2007 jsem se náhodou v 6. měsíci dozvěděla, že má nárok na příspěvek na péči. O tento příspěvek jsem ihned požádala a dceři byl přiznán zpětně od 6. měsíce ve výši 9000,- Kč měsíčně do 18. roku a poté 8000,- Kč. Pobírá ho dosud. Nezdá se mi však spravedlivé, že jí nebyl přiznán od působnosti zákona tj. 1.1.2007, jen proto že jsme o možnosti nevěděli, tudíž jsme nemohli požádat již na počátku roku. Četla jsem uvedený zákon, ráda bych se však ubezpečila o tom, že příspěvek nelze přiznat za dobu od 1-5/2007. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
Je mi líto, že odpověď nemůže být pozitivní - ale opravdu nelze - příspěvek se vyplácí ode dne - měsíce - v němž bylo o tento požádáno. Nelze tedy počítat s možností "zpětné výplaty"...
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na změnu o příspěvku na péči. Jsem uživatelkou I.st. 2000,- Kč, který využívám na dovoz obědů od Městského ústavu sociálních služeb a jako odměnu pro sestru, která mi pomáhá s úklidem. V médiích prosakují zprávy, že bude příspěvek snížen na 800,- Kč. Je už něco rozhodnuto? Za odpověď předem děkuji.
Dobrý den,
je skutečně pravdou, že do Parlamentu míří návrh na novelu zákona o sociálních službách. Novela obsahuje i snížení výše příspěvku na péči v prvním stupni závislosti z 2000,- Kč na 800,- Kč. Nepochybně bude vše sledováno v tisku.
Starám se o matku, ročník 1930, je pohyblivá, už čtvrtým rokem dělá nepředvídatelné věci a mívá ztráty paměti, poslední dobou se stav zhoršuje a upadá do chvilkového částečného bezvědomí, je po dvou mozkových mrtvičkách, takže musím každodenně k ní jezdit (uvařit, vyprat, uklidit, zkontrolovat a nadávkovat léky, a řešit problémy, které za den udělá). Měla jsem požádáno o sociální příspěvek, ten byl však zamítnut.Prosím o radu jak postupovat dál? Děkuji.
Dobrý den,
ve Vašem případě doporučuji neprodleně návštěvu v místní poradně pro uživatele sociálních služeb - kontakt je na našich stránkách www.poradnaprouzivatele.cz. S naší poradkyní v místě si dohodněte třeba telefonicky návštěvu - vezměte s sebou doklady, které jste dávala k žádosti o příspěvek na péči (mluvíme o něm??). A zejména - je otázka, zda je možno se ještě odvolat - zda a jak proběhlo místní šetření o příspěvku, zda už bude případně nutno za čas podat novou žádost atd. atd.
To vše z Vašeho dotazu nemohu posoudit. Opravdu doporučuji, jestliže je situace a stav takový jak píšete, návštěvu naší poradny.
Dobrý den, chci se zeptat ohledně příspěvku na péči. Babička pobírá příspěvek a jak je to s příspěvkem, když se ocitne na měsíc a delší dobu v nemocnici?
Dobrý den, tento dotaz jsme již několikrát uváděli v předchozích odpovědích. Proto jen stručně - pobývá-li oprávněná osoby po celý kalendářní měsíc ve zdravotnickém zařízení - příspěvek za tuto dobu nenáleží.
Vážený pane,
omlouvám se, že píši až nyní, ale vyčkávala jsem, jaké bude mít náš ,,příběh" dále pokračování. Po mé odpovědi na jejich mail to chvíli utichlo a nyní to opět začíná. Ale to už mi přijde jako vrchol! Chtějí dělat další šetření s mým synem /již druhé během dvou let/ a to se rozhodují, jestli doma a nebo šetření nasměrují tam, kde studuje. Takže by do toho zatáhli i školu! Lepší bude, když Vás telefonicky kontaktuji, i když osobní jednání přímo s Vámi by bylo lepší, ale máme Vás příliš daleko. Jestli Vás mohu požádat, napište mi termíny, kdy mohu volat.
Dobrý den,
Věc není právně - zatím - příliš složitá - úřad má možnost ověřit skutečnosti uvedené v žádosti, má možnost provést i kontrolu využívání příspěvku. Osoba je povinna prokázat, že příspěvek používá na zajištění potřebné péče - čili skutečně se může úřad zajímat, kdo poskytuje osobě péči v době od pondělí do pátku - a pobiratel příspěvku (jeho zákonný zhástupce) je povinen tuto věc "prokázat" - o způsobu tohoto prokázání je však možno vést debatu....
Čili - je otázkou jakého druhu je "šetření", které zmiňujete...
V každém případě - platí, co jsem psal minule: pobyt na internátní škole není důvodem - a nepochybně to tak bude - k odebrání příspěvku na péči. Pokud by ve Vaší věci nastaly nějaké právní úkony - rozhodnutí úřadu, příprava na místní šetření z Vaší strany apod. - můžete využít i služby naší poradny ve Vašem regionu. Jejich seznam naleznete na našich webových stránkách. Přeji Vám v jednání úspěch
Vážená poradno,
chtěla bych Vás požádat o radu. Mám 14letého syna s DMO-diparetická forma. V lednu 2007 /hned na začátku, co vyšel nový soc. zákon/ byl přehodnocen na II. stupeň - 5000,-Kč. Nebyli jsme s tím moc spokojeni, jelikož u syna trval ještě pooperační stav, který byl tehdy horší než kdykoliv předtím a spadli jsme na menší peníze než v předcházejícím roce /POB/. Ale na jednu stranu jsme si řekli, že peníze nejsou všechno, hlavně že se syn zlepšuje. Studoval v místě bydliště na gymnáziu, kde mu začali dávat najevo, že se do jejich aktivit nehodí a šel dolů s psychikou. Dopadlo to tak, že jsme byli nuceni odejít z této školy a syn udělal přijímací zkoušky na osmileté gymnázium kolejního typu, kde je velmi šťastný, po fyzické stránce se velice zlepšil /je tam bazén, posilovna.../ a fajn lidi, kteří mu velice ochotně ve všem pomáhají /musím podotknout, že si jí vyhledal sám, byl to jeho sen, který se mu splnil/. A tady se dostávám k dalšímu problému. Než nastoupil do této školy, dotazovala jsem se v jedné poradně, jestli nemůže přijít o příspěvek na péči. Bylo mi řečeno, že ne, že i když bude na internátní škole mimo domov, potřebuje péči druhé osoby, jeho zdravotní stav a potřeba dopomoci zůstanou stejné a na příspěvek bude mít i nadále nárok. Jezdíme pro něho každý pátek a v neděli zase odvážíme. Musela jsem nastoupit do práce na zkrácený úvazek, abych se mu přizpůsobila a zajistila i nadále potřebnou péči. Když jedeme k doktorovi nebo rehabilitovat, musíme pro něj do školy a zase ho tam odvést... Je to náročné , ale děláme to s láskou, protože vidíme, že je šťastný. A minulý týden jsme dostali další ránu. Tyto poslední peníze, které syn dostává na své postižení, nám chtějí odebrat. Napsali nám z úřadu, že musím doložit papír o studiu na této škole a jelikož není tato škola zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, vznikl již přeplatek za 2/08, který musím vrátit a od 3/08 bude pozastaven. Nevím, jestli to chápu dobře, ale snad naopak? V novele zákona od 1. ledna 2008 je napsáno, že musím písemné ohlásit umístění ve školském zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a výplata bude pozastavena, pokud pobyt v tomto zařízení trvá po celý kalendářní měsíc. Ani jedno nesplňuje, studuje na normální škole a je tam přerušovaně v tom kal. měsíci. A ten přeplatek? Proč jim tedy nevyletěl už v lednu, když zákon platí od 1. ledna? Myslím si, že je to tím, že 1. ledna byl svátek, tím pádem mu náležel příspěvek za leden v plné výši, jelikož nebyla splněna podmínka "celý kalendářní měsíc" a vypadá to, jako by to brali, že je pryč celý měsíc a my o něj nepečujeme?! Opravdu nevím, co si mám o tom myslet, za to, že studuje přes týden jinde a ne doma, mu můžou peníze odebrat? Děkuji Vám předem za odpověď a omlouvám se za obsáhlost tohoto dopisu, je toho na srdíčku moc. Přeji krásný den.
Dobrý večer,
děkuji za Váš podrobný dotaz a musím rovnou říci, že jej považuji za "svého druhu" precedenční a proto bych Vám rád nabídl služby naší poradny. Jde o to, že zákon o sociálních službách skutečně omezil od 1. ledna výplatu příspěvku na dobu, kdy oprávněná osoba po celý kalendářní měsíc (jak správně uvádíte) ovšem v těchto případech:
§ 14a
(1) Příspěvek se nevyplácí, jestliže oprávněná osoba je po celý kalendářní měsíc v ústavní péči zdravotnického zařízení, nejde-li o poskytování sociálních služeb
podle § 52, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, s výjimkou dětského domova, nebo je ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.
Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém některá z těchto skutečností nastala, pokud k tomuto dni trvá. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost netrvala po celý kalendářní měsíc.
Jak patrno, studium na internátní škole - tedy běžné školy jako součásti vzdělávací soustavy - není v tomto ustanovení zmíněno. Výplata příspěvku může být zastavena např. tehdy, jestliže příjemce příspěvku neplní některou z povinností uvedených v § 21 zákona. Nedomnívám se, že by tento případ ve Vaší situaci nastal.
Proto bude rozhodující, o jaké ustanovení zákona příslušný obecní úřad ve svém "dopise" opírá své stanovisko. Jak jsem již uvedl výše, můžete navštívit - nejlépe se všemi listinnými podklady některou z našich poraden nebo kontaktovat přímo mne - telefonický i mailový kontakt je uveden na našich webových stránkách.
Pečuji o 89 letého manžela. Byl mu přiznán příspěvek na péči st. IV. Při nástupu do nemocnice příspěvek nedostával. Nyní se domů vrátí. Bude opět pobírat příspěvek na péči ode dne pobytu doma, nebo od 1.dalšího měsíce? Bude třeba nová žádost? Děkuji za informaci.
Dobrý den,
Příspěvek na péči se nevyplácí pobirateli až tehdy, pokud je v péči zdravotnického zařízení celý "kalendářní" měsíc - od dalšího měsíce se výplata zastaví. Jakmile tato skutečnost - péče zdravotnická - netrvá celý měsíc - započne opět výplata příspěvku. Ovšem - tuto skutečnost je nutno bez zbytečného odkladu - do osmi dnů - oznámit obecnímu úřadu. Nová žádost není potřebná. Příspěvek - rozhodnutí o uznání osoby za závislou na péči v daném stupni závislosti zůstalo platné - jen výplata příspěvku byla na uvedenou dobu pozastavena.
Dobrý den, starám se o tatínka, má přiznaný stupeň IV., pobírá příspěvek na péči. Mám možnost nastoupit do zaměstnání na 4h denně v místě bydliště. Po dobu mé nepřítomnosti by o tatínka pečoval manžel nebo teta. Je-li toto možné a jestli to musím někam hlásit, že o tatínka pečují i další 2 osoby, když většinu péče budu zajišťovat stále já. A kam mám hlásit změny ohledně zdravotního a sociálního pojištění, v současnosti vše za mne platí stát. Děkuji.
Dobrý den,
do zaměstnání samozřejmě nastoupit můžete. Z právního hlediska je povinností pobiratele příspěvku - tedy Vašeho tatínka - ovšem píšete, že má přiznaný stupeň IV. takže ve skutečnosti vše učiníte za něj - oznámit obecnímu úřadu, jenž příspěvek vyplácí všechny změny, které mají vliv na přiznání příspěvku. Tady zejména i údaje o pečujících osobách. Proto oznamte obecnímu úřadu, že přestáváte být "hlavní" pečující osobou - a můžete uvést i obě další osoby, které budou o tatínka pečovat. Pokud nastoupíte do zaměstnání - plátcem pojistného za Vás přestane být "stát" - a pojistné (zdravotní a sociální) bude odváděno z Vaší mzdy. Co se týče plateb za ostatní pečující osoby - je rozhodující, zda je pobiratel příspěvku - jednu z nich - oznámí jako hlavní pečující osobu - tato musí souhlas stvrdit na formuláři svým podpisem - obecní úřad by jí poté vydal potvrzení, které by zase pro ni - po předání na Okresní správu sociálního zabezpečení - sloužilo jako doklad pro dobu péče - a z ní vyplývající hrazení pojistného. Ovšem - a to je důležité - obě další osoby mohou o tatínka pečovat - a přesto za ně pojistné být hrazeno nemusí! A nezapomeňte také Vy na okresní správě soc. zabezpečení oznámit ukončení soustavné péče o osobu závislou na péči - a nástup do zaměstnání. To vše má vliv a význam nejen pro platbu pojistného, ale i pro započítání dob pro účely výpočtu pozdějšího důchodu - doby zaměstnání, doby péče atd.
Dobrý den. Chtěla bych se Vás zeptat. Můj přítel pobírá příspěvek na péči. Je částečně nevidomý (na jedno oko vidi na 5%, na druhé na 50%, slepota způsobena po operaci mozku gama nožem). Byl mu přidělen II. stupeň (čili pobírá 4000,- Kč). Podařilo se nám najít mu brigádu čili začne chodit do práce. Je to, že bude chodit na brigádu důvodem o zrušeni péče? Neradi by jsme se dostali do potyčky se zákonem. Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den, příjem z výdělečné činnosti (brigáda) není v žádném případě v rozporu s příspěvkem na péči. Jestliže je pro Vašeho přítele možné chodit do práce - určitě to bude pro něj výborné.
Chci se zeptat, jak je to s výplatou příspěvku na péči. Uživateli byl přiznán příspěvek v 1.stupni. Žádost byla podána v červnu 2006. Lékařský posudek z té doby platí do června 2008. V dubnu proběhlo nové sociální šetření. Nyní je přerušeno řízení (bylo zahájeno z moci úřední) než lékař posoudí zdrav.stav. Moje otázka se týká toho, zda dosavadní příspěvek se vyplácí do té doby, než-li bude oznámeno uživateli nové rozhodnutí o příspěvku? Anebo se výplata prvního příspěvku zastavuje, dokud se to znovu neposoudí a nerozhodne? Děkuji.
Prosím o upřesnění dotazu - o příspěvek na péči bylo možno žádat až od 1. ledna 2007 - tedy ne od června 2008. I bez toho - pokud existuje pravomocné rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči - potom je vypláceno do té doby, dokud není příslušným orgánem - obecní úřad obce s rozšířenou působností - rozhodnuto v daném případě jinak - tedy příspěvek je odebrán, pozastaven, zvýšen do jiného stupně atd.
Ráda bych se zeptala, jak postupovat v mém případě. Do konce roku 2006 jsem pečovala o maminku - věk nad 80 let. Od ledna 2007 jsem musela jít na pracovní úřad, protože mi byl příspěvek odebrán. O maminku se starám nadále. Je ji však uznán I.stupeň. V těchto dnech byla hospitalizována pro velké bolesti páteře. Při propuštění nám bylo sděleno, že má maminka silnou osteoporózu a nejen že nemůže, ale ani nesmi sama vykonávat běžnou péči. Prakticky nám bylo řečeno, že by neměla být sama. Bydlí ale v malém bytě a i my máme byt velký sotva pro pět lidi. Musím tedy za maminkou docházet třeba i pětkrát za den. Můj dotaz tedy směřuje k tomu, zda si myslíte, ze si mohu zažádat o vyšší stupeň, i když nejsme ve společné domácnosti, zatím nemám jiné řešení, než stále za ní docházet. Děkuji za odpověď.
Ve Vašem případě je rozhodující, aby mamince byl přiznán alespoň II. stupeň závislosti. Nejde jen o výši příspěvku (z 2 na 4 tisíce korun měsíčně), ale o to, že teprve v tomto případě by jste byla z titulu pečující osoby účastna sociálního a zdravotního pojištění (platil by je za Vás stát). Proto je nezbytné zvážit pozorně potřeby Vaší maminky v oblasti zvládání úkonů soběstačnosti a péče o vlastní osobu a rozhodnout se, zda podat žádost o příspěvek - ve II. stupni. Jinými slovy o znovu posouzení závislosti Vaší maminky... Neexistuje obecně platná rada, kdy je možno novou žádost podat. Záleží vždy na konkrétní situaci člověka, který o příspěvek žádá. Teoreticky je možno žádat - při podstatné změně poměrů - třeba za měsíc po původním rozhodnutí. Častější budou změny potřeb po půl roce či roce. Taková žádost již zpravidla nikoho "nepřekvapí"...
K tomu by bylo vhodné kontaktovat našeho poradce uživatele sociálních služeb, který Vám blíže vysvětlí záležitosti kolem posuzování - tj. postup pracovnic obecního úřadu, roli lékaře posudkové služby apod. Seznam našich poradců naleznete na www.poradnaprouzivatele.cz.
Vážená poradno, chtěla bych Vás požádat o radu. Mám 14letého syna s DMO - diparetická forma. V lednu 2007 (hned na začátku, co vyšel nový soc. zákon) byl přehodnocen na II.stupeň - 5000 Kč. Nebyli jsme s tím moc spokojeni, jelikož u syna trval ještě pooperační stav, který byl tedy horší než kdykoliv předtím a spadli jsme na menší peníze než v předcházejícím roce (POB). Ale na jednu stranu jsme si řekli, že peníze nejsou všechno, hlavně že se syn zlepšuje. Studoval v místě bydliště na gymnáziu, kde mu začali dávat najevo, že se do jejich aktivit nehodí a šel dolů s psychikou. Dopadlo to tak, že jsme byli nuceni odejít z této školy a syn udělal přijímací zkoušky na osmileté gymnázium kolejního typu /Boarding School/, kde je velmi šťastný, po fyzické stránce se velice zlepšil (je tam bazén, posilovna...) a fajn lidi, kteří mu velice ochotně ve všem pomáhají (musím podotknout,že si jí vyhledal sám, byl to jeho sen, který se mu splnil). A tady se dostávám k dalšímu problému. Než nastoupil do této školy, dotazovala jsem se v jedné poradně,jestli nemůže přijít o příspěvek na péči. Bylo mi řečeno, že ne, že i když bude na internátní škole mimo domov, potřebuje péči druhé osoby, jeho zdravotní stav a potřeba dopomoci zůstanou stejné a na příspěvek bude mít i nadále nárok.Jezdíme pro něho každý pátek a v neděli zase odvážíme. Musela jsem nastoupit do práce na zkrácený úvazek, abych se mu přizpůsobila a zajistila i nadále potřebnou péči. Když jedeme k doktorovi nebo rehabilitovat, musíme pro něj do školy a zase ho tam odvést... Je to náročné, ale děláme to s láskou, protože vidíme, že je šťastný. A minulý týden jsme dostali další ránu. Tyto poslední peníze, který syn dostává na své postižení, nám chtějí odebrat. Napsali nám z úřadu, že musím doložit papír o studiu na této škole a jelikož není tato škola zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, vznikl již přeplatek za 2/08, který musím vrátit a od 3/08 bude pozastaven. Nevím, jestli to chápu dobře, ale snad naopak? V novele zákona od 1. ledna 2008 je napsáno, že musím písemné ohlásit umístění ve školském zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a výplata bude pozastavena, pokud pobyt v tomto zařízení trvá po celý kalendářní měsíc. Ani jedno nesplňuje, studuje na normální škole a je tam přerušovaně v tom kal. měsíci. A ten přeplatek? Proč jim tedy nevyletěl už v lednu, když zákon platí od 1. ledna? Myslím si, že je to tím, že 1. ledna byl svátek, tím pádem mu náležel příspěvek za leden v plné výši, jelikož nebyla splněna podmínka ,, celý kalendářní měsíc " a vypadá to, jako by to brali, že je pryč celý měsíc a my o něj nepečujeme?! Opravdu nevím, co si mám o tom myslet, za to, že studuje přes týden jinde a ne doma, mu můžou peníze odebrat? Děkuji Vám předem za odpověď.
Děkuji za Váš podrobný dotaz a musím rovnou říci, že jej považuji za "svého druhu" precedenční a proto bych Vám rád nabídl služby naší poradny. Jde o to, že zákon o sociálních službách skutečně omezil od 1. ledna výplatu příspěvku na dobu, kdy oprávněná osoba po celý kalendářní měsíc (jak správně uvádíte) ovšem v těchto případech:
§ 14a
(1) Příspěvek se nevyplácí, jestliže oprávněná osoba je po celý kalendářní měsíc v ústavní péči zdravotnického zařízení, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, s výjimkou dětského domova, nebo je ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém některá z těchto skutečností nastala, pokud k tomuto dni trvá. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost netrvala po celý kalendářní měsíc.
Jak patrno, studium na internátní škole - tedy běžné školy jako součásti vzdělávací soustavy - není v tomto ustanovení zmíněno. Výplata příspěvku může být zastavena např. tehdy, jestliže příjemce příspěvku neplní některou z povinností uvedených v § 21 zákona. Nedomnívám se, že by tento případ ve Vaší situaci nastal.
Proto bude rozhodující o jaké ustanovení zákona příslušný obecní úřad ve svém "dopise" opírá své stanovisko. Jak jsem již uvedl výše, můžete navštívit - nejlépe se všemi listinnými podklady některou z našich poraden nebo kontaktovat přímo mne - telefonický i mailový kontakt je uveden na našich webových stránkách.
Požádala jsem, jak jste mně radil 26.12.2007 o sociální příspěvek - přišli za mnou a přišli dopisy, že je zahájeno řízení atd., ale do dnešního dne nemám žádné peníze ani vyrozumění, zda něco dostanu nebo ne. Služby, které musím od 26.10.2007 mít, si musím platit sama. Mám problém s mluvením i se složením dopisu. Do kdy mám čekat prosím?
Jsem rád, že alespoň řízení o příspěvek již probíhá. Na otázku "jak dlouho ještě" však odpovědět neumím. Aniž bych Vás chtěl strašit, je pravdou, že vyřízení příspěvku u nás v průměru trvá velmi dlouho, někdy i více než půl roku. Někteří lidé zkoušeli věc urychlit stížností či poukazem na svou situaci - mnohdy se však příliš nezměnilo. Stát a jeho orgány administraci přiznání příspěvku na péči nezvládá. Je také pravdou, že po případném přiznání příspěvku dostanete tento vyplacen zpětně od data podání žádosti - to však nic nemění na tom, že v současnosti mnohdy nebývá "za co" služby pořizovat.
Přeji Vám co nejrychlejší odpověď obecního úřadu.
Dozvěděla jsem se, že od 1.9.2008 se nemůže použít příspěvek o osobu blízkou na zaplacení osobního asistenta, který se stará o dítě ve škole. Děkuji za odpověď.
Nevím nic o tom, že by od prvního září loňského roku - nebo letošního - mělo dojít k nějaké změně. Změně v tom smyslu, co tvrdíme od začátku účinnosti zákona o sociálních službách: Příspěvek na péči je možno použít na úhradu sociálních služeb - nikoliv zajištění vzdělávacích služeb. Ze zákona - a dokonce Listiny práv a svobod - žádné naše dítě - alespoň na základní školu - nechodí de iure "dobrovolně". Zákon dětem nařídil do školy chodit. Stát, který tento zákon vydal má povinnost - vyplývá mu z § 16 školského zákona - zajistit těmto dětem možnost školu navštěvovat. Tam, kde to bude nutné i s účastí tzv. asistenta pedagoga . V žádném případě nedoporučujeme a považujeme za rozporné hned se dvěma zákony, hradit z příspěvku na péči pobyt dítěte na základní škole..
Moc prosím o odpověď na můj dotaz: Sestra celodenně pečuje o maminku, která má 89 roků, potřebuje neustálou péči a pobírá příspěvek na péči ve výši 8 000,- Kč. Příspěvek dává sestře. Sestra nemá žádný příjem, nepracuje. Má její manžel nárok na ni na slevu z daně za rok 2007? Děkuji mnohokrát za odpověď.
Příspěvek na péči není pečující osobě počítán jako příjem - tedy příjem ve smyslu ustanovení zákona o dani z příjmů.
Prosím o radu. Mám dítě s DMO. Dříve jsem pobírala péči o osobu blízkou, pak st.III. Posudek mi skončil a já opětovaně zažádala zase. Podle bodů soběstačnosti dcera dosahovala stupně III, ale dostala st. I. Odvolaly jsme se a po 11 měsících vloni v listopadu dostala st.II s platností posudku na 3 roky od podání. I s tím jsme byly spokojeny. Dnes po 4 měsících jsem se ale dozvěděla, že protože má dcera v květnu 10 let bude se muset opět provést znovuposouzení,čili opět návštěva doma, posudková lékařka, odvolání atd. - s nervama nadranc, jak to zase dopadne. Copak nám matkám postižených dětí nemohou dát podporu v naší už tak těžké situaci a musí nám neustále podkopávat nohy. Chceme se jen plně věnovat našim dětem a ne být pořád ve stresu, co s námi bude. Doma a bez peněz jsme přece nezůstaly z rozmaru. Raději by jsme měly děti zdravé. Děkuji za odpověd´.
Nemohu než souhlasit s Vaším závěrem ohledně podpory tzv.domácí péče o děti se zdravotním postižením. Jinak se Váš dotaz týká posuzování schopnosti zvládání úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti. Právě u dětí je stanoven nižší okruh úkonů než u dospělých (tam je celkem 36 úkonů), tzn. tvůrce zákona zavedl pravidlo, že se u dětí "nepřihlíží k potřebě pomoci, která vyplývá z věku". Tak se hodnotí jen některé úkony u dětí do tři let, do sedmi let a i dále se u některých úkonů nepřihlíží u dětí k některým jejich aspektům. Podrobněji o tom pojednáváme v publikace "Poradenství pro uživatele sociálních služeb", kterou si můžete stáhnout z našeho webu. Rovněž Vám doporučuji nastudovat vyhlášku MPSV č. 505/2006 Sb. - je rovněž na našem webu - a tam se můžete podívat, které úkony budou u Vaší dcery v deseti letech posuzovány. Ještě bych zdůraznil, že zákon stanoví pravidlo: "jestliže je některý úkon proveden a zvládnut jen částečně - považuje se za nezvládnutý". To je velmi důležité. Stejně tak jako ustanovení vyhlášky, které říká, že úkon musí být proveden "opakovaně, samostatně, spolehlivě a dlouhodobě" a člověk musí "rozpoznat potřebu tohoto úkonu, tento obvyklým způsobem provést a poté zhodnotit správnost jeho provedení".
Možná byste mohla využít služeb našeho poradce v místě Vašeho bydliště a na posouzení závislosti na péči u Vašeho dítěte se připravit za jeho pomoci.
Dobrý den,
měla bych na Vás dotaz ohledně příspěvku na péči, který není ale pro mne, ale pro osobu s kterou žiji. Je mi 28 let a jsem od 27.2 vedena na úřadu práce. Jelikož jsem nesplňovala všechny kritéria pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, šla jsem si požádat o sociální dávky na městský úřad. A teď k problému. Žiji s v domácnosti s osobou, která pobírá III.stupeň příspěvku na péči. Já s touto osobou nemám příbuzenský ani jiný vztah. Jde o to, že mi na městském úřadě-sociální odbor, nepřiznal ani korunu s tím, že žiji s osobou, která pobírá dost velké peníze a já tudíž nemám nárok na svoje dávky. Konkrétně mi bylo řečeno následující: Jelikož jste uvedena na formuláři-poskytující péči o osobu blízkou a žijete spolu v jedné domácnosti, nemáte nárok na žádné jiné dávky. Odhlaste se z úřadu práce, není důvod, aby jste byla vedena a hledala si práci, když pobíráte dávky od osoby, o kterou pečujete. Já jsem ovšem namítla, že nejsem uvedena oficiálně, myslím tím tak, že by za mne platil příslušný úřad( péče o osobu blízkou) zdrav.a soc. pojištění a počítalo by se mi to do důchodu.Čili jsem pouze uvedena jako pečující osoba. Bylo mi odpovězeno, že pokud se starám (jako, že se starám), tak mi osoba, o kterou pečuji, musí dávat své peníze a je to tím pádem můj příjem.
Můj dotaz zní: Je mou povinností odhlásit se z úřadu práce a oficiálně se přihlásit k osobě, o kterou se starám. Ano starám se, protože jsem doma a mohu se tomu věnovat, ale ráda bych šla do práce, jsem mladá a nechci zůstat bez příjmu.Osoba, s kterou žiji, mi přispívá, platí za péči, ale to je opravdu jen příspěvek nikoliv měsíční výplata...příjem. Mám tedy nárok na svoje dávky ze sociálního oboru, i když jsem uvedena na formuláři jako pečující osoba? Kdybych si našla práci péči by poskytoval někdo jiný-je nutností uvést do formuláře i jména jiných lidí, sousedka a podobně? Nebo stačí, když jsem uvedena pouze já, ale budu při tom i pracovat? A poslední dotaz zní můžu jít zpětně žádat o přiznání dávek, jestli mám na ně tedy nárok? Přeci mi není osoba, s kterou žiji povinna dávat celé své dávky a bylo to bráno jakou můj měsíční příjem. Ano v případě, že bych se přihlásila jako pečující osoba-pečovatelka-a počítalo by se mi to do důchodu v takovém případě to chápu, ale ne v situaci, v které jsem. Děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek dne.
Váš dotaz postupně klade několik otázek a okruhů. Bude nejlépe pokud odpovíme heslovitě k jednotlivým z nich:
- osoba pobírající příspěvek na péči je povinna uvést v žádosti nebo do osmi dnů osobu, která ji tuto péči poskytuje - a tato musí nově i na formuláři toto stvrdit podpisem - de facto souhlasem s tím, že tuto péči bude poskytovat- péči jedné osobě může poskytovat i více osob- částka z příspěvku na péči, kterou pobírá pečující osoba není jejím příjmem ve smyslu zákona o hmotné nouzi - o tom se vedl velký spor.
Nyní platí ust. § 4 zákona o daních z příjmů: Od daně z příjmů jsou osvobozeny:
i) dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, sociální služby, dávky státní sociální podpory, příspěvky z veřejných rozpočtů a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách 4j) , a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona o sociálních službách 4k),
Ovšem poněkud jinak upravuje posuzování příjmů plynoucích osobě z příspěvku na péči zákon č. 110/2006 Sb. o hmotné nouzi. Podle ust. § 7 odst. 2 písm. h se za příjem pro účely tohoto zákona nepočítá příjem:
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách ovšem - a to platí právě pro Vás: je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou patřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4. Zjednodušeně řečeno - buď budete posuzována společně s osobou v níž bytě žijete - a tvoříte "lidově" společnou domácnost - potom Váš příjem nebude posuzován pro účely dávek v hmotné nouzi jako příjem, nebo uvedete - tak jako tomu zřejmě bylo ve Vašem případě - že s touto osobou netvoříte společně posuzovaný okruh osob - ovšem v tom případě se Vám příjem plynoucí z příspěvku do Vašich příjmů započítává.
Ve Vaší situaci je obtížné odpovědět Vám na dotaz "řekli mi, že nemůžu pobírat žádné dávky". Jde o to jaké, podle jakého zákona, v jaké konkrétní situaci. Platí, že je rozdíl mezi dávkami státní sociální podpory a dávkami sociální potřebnosti z titulu hmotné nouze... U dávek v hmotné nouzi bývá velmi důležité právě o jaký okruh společně posuzovaných osob se jedná atd.
- pro evidenci uchazečů o zaměstnání platí ustanovení zákona o zaměstnanosti - tento nevylučuje, aby osoba pečující o osobu závislou na péči byla evidována jako uchazeč o zaměstnání..
Bylo by vhodnější, pokud by jste se všemi písemnými podklady navštívila naši poradnu pro uživatele sociálních služeb.
Dobrý den, mám dotaz k příspěvku na péči: Pečuji o maminku, 87 let, která pobírá příspěvek na péči 8000Kč, z tohoto příspěvku by mě měla dávat nějakou částku, NEVÍM JAKOU. Jiný příjem nemám, předtím jsem pobírala příspěvek na péči o os. blízkou. S manželem jsme podávali společné daňové přiznání a pani na finančním úřadu se mě ptala kolik peněz jsem od maminky dostala, jestli to nepřesáhlo částku 38 040,- Kč. Můžete mi napsat proč se na to ptala a co kdyby to 38 040,- Kč přesáhlo? Myslela jsem, že se jedná o nezdanitelný příjem, který nemusím v daňovém přiznání uvádět. Děkuji.
Zákon o dani z příjmu přímo obsahuje část osvobození od daně z příjmů, v níž se uvádí:
§ 4 zákona o daních z příjmů: Od daně z příjmů jsou osvobozeny:
i) dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, sociální služby, dávky státní sociální podpory, příspěvky z veřejných rozpočtů a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách 4j) , a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona o sociálních službách 4k) ,
Tedy - explicitně - příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu - a vazba na příspěvek na péči dle zákona o sociálních službách je od daně z příjmu osvobozen.
Ovšem poněkud jinak upravuje posuzování příjmů plynoucích osobě z příspěvku na péči zákon č. 110/2006 Sb. o hmotné nouzi. Podle ust. § 7 odst. 2 písm. h se za příjem pro účely tohoto zákona nepočítá příjem:
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách ovšem - a to platí právě pro Vás: je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou patřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4.
Zjednodušeně řečeno - buď budete posuzována společně s osobou v jejímž bytě žijete - a tvoříte "lidově" společnou domácnost - potom Váš příjem nebude posuzován pro účely dávek v hmotné nouzi jako příjem, nebo uvedete - tak jako tomu zřejmě bylo ve Vašem případě - že s touto osobou netvoříte společně posuzovaný okruh osob - ovšem v tom případě se Vám příjem plynoucí z příspěvku do Vašich příjmů započítává.
Prosím vás o odpověď na tento dotaz. Naše dcera je od narození postižená, kdy se narodila s atrofií mozku. Nechodí, nemluví, negestikuluje a je mentálně postižená. V současné době je dceři 5,5 roku. Po nějaké době jí byl přiznám III. stupeň postižení a také jí byla vystavena průkazka ZTP/P. Loňského roku, koncem prosince jsme opětovně žádali o prodloužení příspěvku. Tuto naši žádost začala šetřit sociální pracovnice přibližně v půlce ledna 2008. Poté onemocněla a celý případ ležel přibližně jeden a půl měsíce na úřadě, než byl na základě kontroly přidělen jiné pracovnici. Ta provedla šetření v místě bydliště, kdy vypsala, přesněji řečeno odškrtala dotazník, který měla sebou. Kromě jiného napsala, zaškrtla, že dcera chodí a vůbec nebrala ohled nato, že dcera ujde jen pár kroků a pak si hned sedne. Z tohoto důvodu také máme zdravotní kočárek Patrol. Po šetření této pracovnice, která jak sama uvedla: "se zaučuje" byl veškerý materiál předán lékařce LPK k přehodnocení zdravotního stavu postižené dcery. Žena s dcerou byly objednány na určitý den k lékařské kontrole. Jenže tento den měla dcera nástup do rehabilitační léčebny. Žena se telefonicky omluvila u sekretářky lékařky, kdy jí bylo sekretářkou sděleno, že dojde ke změně termínu. Jaké však bylo naše překvapení, když po návratu z rehabilitační léčebny žena obdržela rozhodnutí MÚ o tom, že sociální dávky dceři byly sníženy z 9 tisíc, na 5 tisíc korun. V rozhodnutí je napsáno, že lékařka takto rozhodla jen na základě šetření zaučující se sociální pracovnice a dokumentace, kterou měla od pediatra. Chci podotknout, že dceru neviděla, prostě ji asi nezajímala. Můj dotaz spočívá v tomto. Jaká je šance na odvolání se proti rozhodnutí o snížení dávky a zda lékařka LPK může rozhodnout pouze na základě lékařské dokumentace a postiženou osobu nevidí. Můžete mi prosím odpovědět pokud možno v co nejkratší době? Předem děkuji.
Začnu rovnou od konce Vašeho dotazu - domnívám se, že "šance" na odvolání zde nepochybně je, doporučuji Vám odvolání podat a samozřejmě nemůžeme na základě dostupných údajů odhadnout možné "procento" úspěchu tohoto odvolání.
Nicméně uvádím:
- skutečnost mimořádných výhod III. stupně - ZTP/P nemá přímou souvztažnost ke stupni závislosti na péči jiné osoby dle zákona o sociálních službách
- závažné je, že Vy uvádíte, že dcera nechodí - pracovnice obecního úřadu při místním šetření - uvádíte- napsala, že chodí - jinými slovy: napsala, že žadatel o příspěvek daný úkon plní
- pracovnice - lékařka posudkové služby na úřadu práce mohla rozhodnout i bez přítomnosti Vaší dcery.
- soudím, že Vám nyní byl přiznán stupeň závislosti č. II - tedy částka 5 tis. Kč
Prosím, doporučuji:
- podívat se na našich webových stránkách do publikace "Poradenství pro uživatele sociálních služeb" a vypsat si úkony péče o vlastní osobu a soběstačnosti, které jsou hodnoceny u dětí do sedmi let věku (připomínám, že se jedná o omezený okruh úkonů a dítě do tohoto věku nemůže "dosáhnout" na stupeň č. IV závislosti.).
- platí pravidlo, že zvládá-li osoba o příspěvek žádající některý z úkonů soběstačnosti či péče o vlastní osobu jen částečně - považuje se tento úkon za nezvládnutý. Prováděcí vyhláška pak za zvládnutý úkon považuje ten, kdy osoba jej zvládá: "opakovaně, samostatně, spolehlivě, dlouhodobě a to při zachování schopnosti rozeznat potřebu tohoto úkonu, tento obvyklým způsobem provést a poté zkontrolovat jeho správnost.“
V odvolání je nutno napadnout, jak průběh šetření, tak způsob posouzení potřeb - a uvést úkony, které, dle Vašeho názoru, dcera je skutečně schopna zvládat. Doporučuji také při psaní odvolání navštívit naši poradkyni či poradce uživatele sociálních služeb.
Dobrý den, ráda bych věděla, jaké náležitosti by mělo mít odvolání se proti zamítnutí nároku na příspěvek na péči (zákon o soc. službách). O tento příspěvek žádala má babička (84), která je prakticky nevidomá a byly jí přiznány výhody ZTP/P. Příspěvek na péči však nedostala, protože podle posuzovatelky nezvládá zcela jen 10 úkonů. Myslím si, že šetření nemohlo být objektivní, protože babička, vzhledem k věku a zhoršujícímu se zrakovému postižení rozhodně není schopná většinu úkonů provádět obvyklým způsobem a už vůbec není s to kontrolovat správnost jejich provedení (léky, manipulace s kohoutky a vypínači, které údajně zvládá). Děkuji.
Dobrý den,
doporučuji Vám seznámit se s naší publikací "Poradenství pro uživatele sociálních služeb" - je i na našem webu. Tam, mj. je uvedeno, že zákon a vyhláška stanoví následující pravidlo:
"zvládá-li osoba o příspěvek žádající některý z úkonů soběstačnosti či péče o vlastní osobu jen částečně - považuje se tento úkon za nezvládnutý.“ Prováděcí vyhláška pak za zvládnutý úkon považuje ten, kdy osoba jej zvládá: "opakovaně, samostatně, spolehlivě, dlouhodobě, a to při zachování schopnosti rozeznat potřebu tohoto úkonu, tento obvyklým způsobem provést a poté zkontrolovat jeho správnost“.
Musím říci, že jste jedna z mála, která v poradně již v dotazu operuje těmito pojmy: obvyklým způsobem, kontrola správnosti apod. Soudím tedy, že odvolání budete moci napsat
V odvolání je nutno napadnout, jak průběh šetření, tak způsob posouzení potřeb - a uvést úkony, které, dle Vašeho názoru, je babička skutečně schopna zvládat. V čem tedy orgán příspěvek přiznávající pochybil a v čem nesprávně posoudil skutečnou schopnost dané osoby zvládnout úkony péče a soběstačnosti.
Můžete také při psaní odvolání navštívit naši poradkyni či poradce uživatele sociálních služeb.
Dobrý den.Obracím se na Vás s velikou prosbou o radu. Moje 70letá babička se stará o svoji 94letou maminku (moji prababičku). Nebydlí ve společné domácnosti, ale bydlí ve stejné ulici, asi 100m od sebe. Babička za ní pravidelně co 2-4 hodiny dochází, aby ji zkontrolovala, a obstarala. Prababička již moc nekomunikuje, velmi špatně slyší a občas už ani nepozná blízké osoby z rodiny. Prakticky jen leží na posteli, nyní si nedojde už ani na záchod (má pleny), je naprosto nesoběstačná v oblasti hygieny. Babička jí vaří spíše kašovitou až tekutou stravu. Chtěla bych ji pomoct s podáním žádosti o příspěvek na péči.
Prosím jak mám postupovat, a co všechno lze z tohoto příspěvku hradit (inkontinenční pomůcky, stravu). Bohužel babička začala mít zdravotní problémy s rukou. Už prababičku jen těžce sama posadí na posteli...
Je možné z příspěvku hradit ošetřovatelku? A pokud by prababička musela jít do nějakého pečovatelského domu, uhradil by všechny výdaje s tím spojené tento příspěvek? Jak by to bylo s tím příspěvkem potom? Chodil by babičce nebo přímo tomu zařízení na účet? Předem velice pěkně děkuji za odpověď, která by mi pomohla tuto hlavně pro babičku těžkou situaci řešit. Máme ji rádi a chtěli bychom, aby se více šetřila, je toho na ni moc.Děkuji.
Soudím, že je nezbytně nutné - a již asi mělo být dávno provedeno - požádat o příspěvek na péči. Je potřeba vyplnit předepsaný formulář - ten si můžete stáhnout na našich stránkách. Žádost podáte u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, připojíte stanovisko ošetřujícího lékaře. Příspěvek - soudím podle popisu - bude přiznán. Trvá to však i několik měsíců.
Nyní vidím jako nejdůležitější o příspěvek rychle požádat - bude poté přiznán od data podání žádosti.
Příspěvek je určen na úhradu péče - buď od registrovaného poskytovatele (např. pečovatelská služba) nebo od fyzické osoby - to by byla Vaše babička. Z příspěvku de iure nelze hradit např. pleny či léky.
Pokud by prababička byla v nějakém zařízení sociálních služeb, tak hraje roli, zda v celoročním (domov pro seniory), tam by odevzdávala celou částku příspěvku na péči a hradila by z důchodu ubytování a stravu, pokud by využívala např. pečovatelskou službu - hradila by úkony péče - to je až 100,- Kč za hodinu "práce" pečovatele...
S tím Vám však nejlépe přímo osobně poradí v některé z našich poraden. Na webu si můžete najít tu ve Vašem bývalém okresním městě.
Doporučuji rychle o příspěvek požádat.
Mám dotaz ohledně příspěvku na péči o svou maminku. Narodila se v roce 1929, před rokem byla na těžké srdeční operaci (4x bypass, operace karotidy), má hypertenzi a chronickou bronchitidu.
Vzhledem k věku i zdravotnímu stavu se o ni starám, bydlíme ve společné domácnosti, nezvládne úklid v bytě, praní, nákupy, návštěvy lékaře sama, jízdu MHD, cestu delší než několik desítek metrů od bytu. Zatím se ještě dokáže obléknout, najíst se, dojít na WC. Měla by nárok na příspěvek na péči a co pro to můžeme udělat. Děkuji.
Ve Vašem případě je skutečně vhodné o příspěvek na péči požádat - přesněji - žadatelem bude oprávněná osoba - tedy Vaše maminka. Na našich webových stránkách si můžete stáhnout formulář příspěvku na péči - je velmi jednoduchý - a poté, co jej vyplníte, podáte jej na obecním úřadě obce s rozšířenou působností (sociální odbor).
Poté Vás navštíví pracovnice tohoto úřadu a provedou vlastní sociální šetření, v němž budou sledovat, kolik z 18 úkonů péče o vlastní osobu a 18 úkonů soběstačnosti Vaše maminka nemůže zvládat. osobně Vám velmi doporučuji vyhledat ještě před tímto okamžikem naši poradkyni uživatele sociálních služeb a poradit se s ní o úskalích posuzování zdravotního stavu - a z něj vyplývající schopnosti zvládat tyto úkony.
Jen jsem se vás chtěl zeptat, jestli byste mi neporadil, jak a co všechno potřebuji, když se chci odvolat proti rozhodnutí posudkové komise? Předem moc děkuji za jakoukoliv odpověď!
Děkujeme za Váš dotaz, leč jen velmi těžce Vám mohu konkrétně odpovědět. Uvádíte totiž jen velmi obecně "chci se odvolat proti rozhodnutí posudkové komise". Nepíšete v jaké věci, rozhodnutí jakého orgánu, jaké dávky či příspěvku se týkající, nepíšete nic o aspektech tohoto posuzování (tedy o jaký stav či postižení se jedná) a další.
Proto mohu jen obecně říci, že pro odvolání činěná ve správním řízení je vhodné:
Samozřejmě Vám však nejvíce doporučuji návštěvu v některé z našich poraden.
Děkuji, že jste mi odepsal, jsem už rok po úraze (otevřená tříštivá zlomenina levého bérce, mám železnou tyč od kolena ke kotníku) a podle doktora nejsem ještě schopen nastoupit do práce (řidič, skladník, prodavač autodílů) a ještě mě čeká za několik měsíců nejméně jedna operace. Tak jsem si nejdříve zažádal o prodloužení nemocenských dávek, první žádost mi byla schválena, druhou mi ztratili na Sociální správě v Praze na podatelně.
Takže mi nemocenské dávky ukončili k 12.1.2008. To jsem se náhodou dozvěděl 16.1.2008, když jsem si šel zažádat o částečný invalidní důchod a novou žádost o prodloužení nemocenských dávek, prý to projednají najednou a přiznají mě jedno z toho. 4.2.2008 jsem byl pozván před komisi, kde mi během 3minut řekli, že se mé žádosti zamítají a že když mám doporučenou plnou zátěž, tak jsem práce schopný. Když jsem posudkové doktorce řekl ,že mě čeká alespoň ještě jedna operace, vyndání železa ,tak mi bylo řečeno že když to není napsané ve zdravotní zprávě, tak ji to nezajímá. Podle tabulek jsem zdravý! Teď čekám až mi přijde písemné rozhodnutí, proti kterému se chci odvolat, ale bohužel nevím, jak to napsat, aby to mělo nějakou úroveň! Nevím, jestli je někde na internetu nějaký vzor? Nevím kam mám poslat odvolání někdo říká že k soudu jiný že na sociální správu?
Ještě jednou Vám moc děkuji a snad už jsem napsal něco, aby jste mi mohl poradit.
Děkuji za upřesnění situace, v níž se nacházíte. Rozumím-li tomu dobře, jedná se o úraz - zlomeninu, nemýlím-li se, potom lékaři ono "vyztužení" kovovou tyčí nazývají "osteosyntéza". Právě u těchto úrazů je běžné, že po určité době - zpravidla kolem jednoho roku - následuje další operace, při níž je podpůrný kov z těla odstraněn. Tato druhá operace bývá - opět velmi rámcově - již nesrovnatelně jednodušší než prvá a i rehabilitace po ní zpravidla postupuje rychleji.
To však není odpovědí na Váš dotaz, jen pokusem o rekapitulaci stavu, který jste Vy popsal. Pokud jste žádal o invalidní či částečný invalidní důchod potom musím - opakuji, že pouze "laicky" " a "na dálku" - konstatovat, že pokud je noha jako taková pohyblivá, nevidím příliš úspěch v žádosti o formu invalidního důchodu. Zdůrazňuji ale, že rozhoduje posudkový lékař na základě kritérií uvedených v příloze vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.
Jiná věc je, co se týče případné pracovní neschopnosti - zde by měl rozhodnout ošetřující lékař, který Vám zřejmě pracovní neschopnost ukončil.
Pokud se chcete odvolat – či využít dalších procesních možností - a já zdůrazňuji, že to je jistě možné - potom prosím vyhledejte některou z našich poraden. Na stránkách www.poradnaprouzivatele.cz naleznete přesný kontakt, adresu, telefon. V každém případě však s sebou vezměte veškerý písemný materiál (dokumenty, rozhodnutí, kopie hlášenky PN ad.), které k dané věci máte.
Prosím o sdělení, zda opatrovník nemohoucí osoby z příspěvku na péči má hradit výdaje za léky z tohoto příspěvku.
Příspěvek na péči je určen k úhradě nákladů za služby sociální péče - nikoliv za tzv. regulační poplatky ve zdravotnictví... Nicméně - z pohledu praxe musím dodat, že přesné určení vybraných částí příspěvku na péči (v řádu desítek a stokorun) je věcí osoby, která příspěvek obdrží. Odpovídám-li v souladu se záměrem a textem zákona: potom však skutečně platí, že se příspěvek na péči "nesmí" využívat na jiné úhrady než v souvislosti se zákonem o sociálních službách.
Mám 17letého syna, pobírám POB 9000,- a zajímalo by mě, zda mám nárok na zvýšení péče na 11 000,-. Má stupeň postižení IV. Mohli byste mi prosím sdělit těch 36 bodů závislosti na jiné osobě, abych se mohla zorientovat, zda o zvýšení zažádat nebo nikoli a v případě, že by nárok měl, jak postupovat. Děkuji.
Váš dotaz je poněkud nejasný - píšete, že Váš syn má stupeň postižení IV - ale pobírá příspěvek ve výši 9000,- Kč (již se nejedná o POB jako dříve - nyní se jedná o příspěvek na péči, který pobírá osoba s postižením - nikoliv osoba pečující). Níže Vám posílám požadovaný přehled úkonů péče - přesto Vám doporučuji seznámit se s naší publikací Poradenství pro uživatele sociálních služeb (je na našich webových stránkách), kde popisujeme podrobněji otázky posuzování tzv. závislosti na péči.
Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony:
Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony:
Mám dotaz ohledně využití příspěvku na péči. Přítel se od loňského ledna stará o otce (80 let), kterému selhaly ledviny a má sníženou pohyblivost (zvládá pouze krátký pohyb po bytě, ven nevychází). Na doporučení obvodní lékařky jsme cca v srpnu požádali o příspěvek na péči, žádost byla letos v lednu vyřízena, byla mu přiznána středně těžká závislost.
S otcem bydlíme ve společné domácnosti a zajišťujeme mu kromě obědů kompletní péči (nákupy, pochůzky, nádobí, úklid, praní, převoz na dialýzu 3x týdně, chystání léku, jídla, doprava na úřady a k jiným lékařům ,zajištění holiče, pedikury atd.).
Obědy mu vozí služba pro seniory. Dotaz směřuje k tomu, zda máme nějaký prokazatelný (vymahatelný) nárok na příspěvek na péči. Poté co byl otci přiznán, jej bere jako přilepšení k důchodu s tím, že s příspěvkem můžeme disponovat a vyúčtovávat mu, na co jsme jej spotřebovali (má na mysli nákup jeho jídla, cigaret, platba za měsíční obědy, finanční přilepšení druhému synovi atd.) Příčí se nám handrkovat se s ním o peníze, na druhou stranu jsme ale měli za to, že příspěvek by měl pokrýt péči o něj (jako službu). Tedy hodiny a hodiny času, které strávíme péčí o něj, o zajištění úklidu, benzín + parkovné při převozech, čistící prostředky, dovoz stravy, ale ne již stravu samotnou atd., tedy vše, co navíc hradíme ze svého. Pokud bychom o něj nepečovali a několikrát týdně by k němu docházel někdo z pečovatelské služby, aby zajistil základní potřeby, tak by jeho náklady možná přesáhly výši tohoto příspěvku.
Existuje např. nějaká oficiální brožura, kde je uvedeno na co lze a na co již ne příspěvek využít? Má toto nějaké jiné řešení, než něco zcela radikálního (jako odstěhování se) s tím, ať si péči zajistí s pomocí příspěvku, který pobírá?
Do teď jsme o něj pečovali bez finančního příspěvku, nyní jsme na tom stejně, akorát jsme si mohli ušetřit martyrium s vyřizováním žádostí.
Děkuji za Váš čas.
Váš dopis je zajímavý svým obsahem. Poukazuje totiž na relativně novou složku, či věc, která se dotýká a bude dotýkat příspěvku na péči, jeho užití, a s tím souvisejících vztahů mezi pečující osobou a osobou na péči závislou apod.
Podotýkám však, že jen některé z Vašich otázek či námětů mají své řešení v oblasti práva, některé spadají do oblasti občanského a rodinného soužití. Proto se budu ve své odpovědi držet právě právní oblasti, tedy toho co právní úprava v dané situaci umožňuje, požaduje či dokonce nařizuje.
Z tohoto právního hlediska je tedy situace více než jednoduchá. Tatínek Vašeho přítele obdržel příspěvek na péči, který je určen výhradně a toliko na zajištění potřebné péče, kterou potřebuje z důvodu toho, že byl uznán osobou závislou na péči v daném stupni. Z příspěvku se tedy de iure nesmí hradit ani léky, ani doplatky v nemocnicích a již vůbec ne "dary" a podpory rodinným příslušníkům. Co se však z příspěvku hradit má a musí jsou služby poskytnuté péče: tedy to jsou jednak služby poskytovatelů sociálních služeb (např. ona "pečovatelská služba") a dále péče např. fyzických osob - blízkých příbuzných ale i dalších osob.
Pro tuto péči - rozumějte mezi fyzickými osobami není stanoven v zákoně "ceník" - ale pokud bychom vyšli jen ve srovnání např. se službou pečovatelskou (cca 100,- Kč hodina), služba osobní asistence -doprovody k lékaři na úřady apod. (také cca 100,- Kč). Samozřejmě je možno si v rodině stanovit hodinovou sazbu nižší, je i možno hodinovou sazbu nestanovit a domluvit se na předání příspěvku - v určité části - "paušálně" na celý měsíc atd.
Navíc - od letošního roku - musí pobiratel příspěvku obecnímu úřadu písemně prokázat - na předepsaném formuláři - kdo mu péči poskytuje - poskytovatel - i fyzická osoba. A tato osoba musí tento fakt stvrdit svým podpisem. Předpokládám tedy, že Váš přítel je u obecního úřadu veden jako osoba poskytující svému otci péči.
Jak vidno - na jistou odměnu za poskytnutou péči má Váš přítel nárok. Je proto třeba hledat řešení v dohodě - a případném zapsání této dohody do jednoduché formy dohody: kdo a kdy a jak a jaké služby péče bude poskytovat a jakou část příspěvku na péči takto za svou péči obdrží.
V případě potřeby kontaktujte některou z našich poraden - naši poradci Vám pomohou s formulací této individuální smlouvy o poskytování služby.
Potřeboval bych radu odborníka na otázku tykající se příspěvku na péči. Pobírám jej a chci nyní uvést změnu - že mi pomáhá osoba blízká, a to moje přítelkyně. Pokud bude takto uvedena, může neomezeně pracovat na plný PP a může být vedena i na Úřadu práce pokud bude hledat jiné zaměstnání?? A pokud může pracovat na plný pracovní úvazek, kdo za ní platí zdravotní a sociální pojištění?? Děkuji za odpověď.
Zákon o sociálních službách neřeší otázku případného zaměstnání osoby poskytující péči osobě pobírající příspěvek na péči. Je tedy možné, aby v průběhu péče byla tato osoba zaměstnána (je to dokonce relativně časté). V průběhu pracovní činnosti této osoby může péči osobě poskytovat někdo jiný, poskytovatel, osoba je ve škole apod.
Otázka pojištění je řešena obecnými předpisy. V zásadě platí, že je-li fyzická osoba u nás zaměstnána v rámci pracovního poměru, případně na dohodu o pracovní činnosti, ona sama i její zaměstnavatel z příjmu odvádějí příslušnou část na zdravotní, resp. sociální pojištění. V tomto případě stát není plátcem pojistného za tuto osobu.
Moji švagrové v červnu loňského roku onemocněl pětiletý syn velmi silnou cukrovkou.Kvůli němu musela zůstat doma z práce. Můj dotaz je, zda-li ona má nárok na nějaké peníze, protože s ním zůstala doma a kde si tento příspěvek může vyřídit a jaká je to částka (doposud nikde nebyla a zda-li ji to pozpátku vyplatí a co k tomu všechno potřebuje pozn. např. potvrzení od lékaře atd.), a jestli její syn má nárok na nějaký příspěvek na tu cukrovku (např. na jídlo, inzulín atd. a kolik peněz).Děkuji za brzkou odpověď i za ní.
Musím Vám bohužel říci, že z pohledu zákona o sociálních službách pravděpodobně - ale zdůrazňuji pravděpodobně - nebude mít Váš synovec nárok na příspěvek na péči. Ten se poskytuje občanům, kteří v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemohou zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti - a právě osoby závislé na určité formě diety jsou z povahy věci mnohdy z příspěvku "vyloučeny". (v nejbližších dnech umístíme na naše webové stránky novelizovanou příručku pro uživatele sociálních služeb, kterou Vám doporučuji si pročíst). Opakuji však, že se jedná o obecné vyjádření a je možné, že alespoň na I. stupeň příspěvku by Váš synovec "dosáhl". To však nelze takto na dálku posoudit. Proto doporučuji návštěvu v nejbližší poradně pro uživatele sociálních služeb jejichž seznam je na našich stránkách.
Jinak příspěvek "na cukrovku" není. Pouze pokud by Vaše švagrová s rodinou byli osobami
v hmotné nouzi, tj. jejich příjem by nedosahoval částek životního minima - byla by potřeba dietního stravování zohledněna právě v částce tzv. živobytí - to by bylo zvýšeno právě
o náklady, které právní předpis považuje za odůvodnitelné navýšení ve vztahu k cukrovce.
Dobrý den, mám dotaz ohledně přiznávání příspěvku na péči. Dcera (12 let) má závažné genetické onemocnění - cystickou fibrózu.V minulosti jsem dostávala příspěvek při péči o osobu blízkou, kdy byly tyto děti z hlediska péče zařazeny do 3. stupně jako děti dlouhodobě těžce zdravotně postižené, vyžadující mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvláště náročnou. Zatím je dcera zařazena automaticky do 3. stupně. Očekáváme však posudkovou komisi a z informací, které máme, těmto dětem přiznávají buď žáden nebo pouze 1.stupeň, což je naprostý rozpor s tím, co bylo před 1.1.2007. Zdá se mi to divné, protože péče o tyto děti je víc než náročná. Přidružují se zde mnohé komplikace jako diabetes, náročná infuzní terapie antibiotiky - probíhající doma z důvodu dalších infekcí, jimiž jsou ohroženi. Při posuzování péče se dotazník vztahuje jen k určitým tipům diagnóz, ale kolem dětí s cystickou fibrózou jsou desítky úkonů, které jsou zahrnuty pouze do jediného bodu. Takže tato mimořádně náročná péče probíhající 24 hod. denně (inhalace několikrát denně ,rehabilitace několikrát denně, aplikace infuzí, aplikace inzulínu, dietní vysokokalorická strava, desinfekce atd.) není brána vůbec na zřetel. Často se mluví o tom, co matka musí pro své (zdravé) dítě v životě udělat. Jak k němu vstávala i v noci, když mělo např. angínu, příušnice či zlomenou nohu. Toto onemocnění však trvalo pár dnů či týdnů. Cystická fibróza je však onemocnění trvalé a zhoršující se a v tomto záběru nejste týden, ale celý život. Každé opomenutí nebo polevení v péči se ihned projeví ve zhoršení zdravotního stavu. Není ani možné, aby mě v případě potřeby kdokoliv (nějaká ošetřovatelka ap.) zastoupil. Musí to být pouze osoba, která je pečlivě do celé problematiky zasvěcena jinak může dojít k ohrožení zdravotního stavu nevyléčitelnou infekcí, zkracující podstatně život dítěte. Proto se chci zeptat, zda se dělá něco proto, aby se tato situace kolem posuzování stupně závislosti upravila a myslelo se i na tuto diagnózu. Bude nějaká novelizace? Případně, co máme jako rodiče udělat pro to, aby nás někdo slyšel. Kde se obrátit, jakým způsobem toto řešit? Nechce se mi čekat se založenýma rukama.
Děkujeme za Váš dotaz. Musím však říci, že více než dotaz je to popis stavu, který nastal s účinností nového zákona ve vztahu k dětem, které jsou nějakým způsobem závislé na dietním stravování. Jedná se právě o cystickou fibrózu, ale také např. o fenylketonurii, bezlepkovou dietu a určitě i některá další onemocnění. Váš popis stavu je vcelku přesný - do konce roku 2006 mohla osoba pečující o tyto děti pobírat tzv. POB, tzn. jednalo se cca o 5,5 tis. korun měsíčně a stát za pečující osobu hradil sociální a zdravotní pojištění
S účinností zákona byly tyto děti - slovy dřívější posudkové terminologie "vyžadující mimořádnou péči" automaticky zařazeny - používá se výraz "překlopeny" do III. stupně závislosti. Právě nyní - po skončení prvního náporu vyřizování příspěvků na péči - jsou tyto děti zvány na přezkum a v některých případech je přiznán I. stupeň a mnohdy žádný stupeň závislosti. Zatím se pouze podařilo to, že nová novela zákona o sociálních službách (již schválená) přinese možnost, aby zdravotní a sociální pojištění za osobu, která pečuje o dítě do deseti let závislé na péči v I. stupni, tedy aby toto pojištění hradil stát. Dnes stát hradí pojištění jen za osoby pečující o osoby závislé v II. - IV. stupni.
To však neřeší podstatu problému rodičů dětí s cystickou fibrózou. Potřeba je nějakým způsobem v rámci diskusí nad tzv. velkou novelou zákona o sociálních službách, o níž se uvažuje v průběhu prvního pololetí roku 2008 Vaše problémy zviditelnit. Myslím, že klub rodičů dětí s cystickou fibrosou si toto uvědomuje a určitě využije i svých kontaktů, aby se pokusil toto téma tzv. "otevřít".
Naše služba poradenství uživatelům samozřejmě monitoruje situaci a dopady na jednotlivé skupiny uživatelů a bude se snažit prostřednictvím Národní rady osob se zdravotním postižením tyto náměty uplatnit.
Ve vztahu k oněm "dietám" však příliš možností není. Jedna z nich je - při popření jednoho z principů zákona - zařadit přímo do zákona zvláštní kategorie postižení - nemocí u nichž by byl přiznán příspěvek na péči. Ovšem - celý zákon je postaven na tom, že není důvodná diagnóza - dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav - ale dopad tohoto stavu na funkční schopnosti člověka zvládat úkony péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Druhou možností je snížit počet úkonů potřebných pro tyto kategorie nemocných. Ani to však - legislativně příliš snadné.
Navíc - pohybujeme se v prostředí v němž je s vysokou pravděpodobností rozhodnuto o směru úprav jednotlivých stupňů příspěvku na péči v tom smyslu, že se plánuje snížení příspěvku u I. stupně, resp. se hledají nějaké kombinace tzv. přímých plateb a tzv. voucherů.
To vše je však značně složité - a jak se říká - ve vývoji. Nyní nelze než na Vaše problémy poukazovat. Seznamovat s nimi veřejnost. Laickou i odbornou. My Váš podnět rovněž budeme dále zpracovávat.
Babička pobývá v domově důchodců. Zde platí nájem za kompletní služby jako každý jiný obyvatel. Nyní jí byl přiznám příspěvek na péči, který byl okamžitě přičten k nákladům na služby (nájemnému). Nemůže pochopit, že příspěvek patří domovu důchodců a ona náhle platí dvakrát víc než jiní obyvatelé, přičemž poskytnuté služby jsou na stejné úrovni. Opravdu celý příspěvek patří ústavu? Dále by ráda věděla, co vše může být z příspěvku hrazeno. Zda je možné z této částky hradit např. doplatky na léky. Jsou opravdu veliké a musí počítat každou korunu, ač její příjem je "papírově" dostatečný. Dále bych ráda věděla, zda oznámení o přiznání příspěvku musí být doručován klientům do vlastních rukou, nebo je doručováno ústavu a tento přiznání dotyčné osobě pouze oznámí jinou formou.
K Vašemu dotazu tolik:
Vaše babička zřejmě dosud platí nikoliv nájem, ale úhradu za ubytování a stravování
v domově pro seniory. Tato část platby se hradí z běžných příjmů seniora - nejčastěji důchodu. Pokud je občanu přiznán příspěvek na péči - tzn. tento potřebuje pomoc jiné osoby při některých úkonech soběstačnosti a péče o vlastní osobu - záleží potom v jakém prostředí tento občan pobývá.
Zůstává-li v domácnosti je povinen použít tento příspěvek na úhradu služeb - např. tak, že tento příspěvek tvoří "odměnu" fyzické osoby, která o něj pečuje.
Je-li však osoba v celoročním zařízení sociálních služeb - a tím domov pro seniory bývá - potom ze zákona - opakuji ze zákona - je povinna převést výši příspěvku na péči přímo poskytovateli služeb, tj. domovu.
"Za příspěvek" pak má nárok na poskytování sociálních služeb. Jejich obecný rozsah je vymezen v zákoně a vyhlášce (vše najdete na našich stránkách), konkrétní - individuální rozsah služeb si musí dojednat ve smlouvě s poskytovatelem. Z dikce "sociální služby" je zřejmé, že příspěvek není určen na nákup léků. Stejně tak není správné pokud nějaké oznámení o "nějakém" zvýšení příspěvku je posíláno na domov. Naopak příspěvek je dávkou občana - a jako takový má být administrován přímo s ním. Vím však o situacích, kdy v některých domovech pro seniory dávali podepsat obyvatelům jakási zplnomocnění k vyřízení dávky apod. To nepovažuji za šťastné a vhodné.
Jinou otázkou - a velmi závažnou je to, co stojí jakoby "za" Vaším dotazem. Poukazujete - nepřímo - na skutečnost, že v domově pro seniory - což je zařízení sociálních služeb - bydlí lidé bez příspěvku na péči, tzn. takoví, kteří žádné sociální služby nepotřebují. Přesto však je pobyt každého seniora v domově dotován - i mimo příspěvek na péči - značnou částkou měsíčně. Stát tady vytváří nelogismus a nebezpečný precedens. Zatímco na jedné straně říká, že příspěvek na péči pro skutečně závislé na pomoci bude muset omezit - na straně druhé v některých krajích "posílá" měsíčně až 11 tis. korun na provoz domovů pro seniory. Ani to by samozřejmě nemělo vadit - ale mělo by se jednat o částky vyčleněné ze systému sociálních služeb. A navíc - v domově by se měla lišit péče o občany s příspěvkem na péči a bez příspěvku - neboť ti druzí jsou de iure a vlastně i de facto zdrávi - a sociální služby tudíž nepotřebují.
Nevím, zda-li mi poradíte, ale žádný jiný odkaz se mi nepodařilo najít, ale zatím předem děkuji. Můj problém se týká následujícího: jsem vdaná, manžel má trvalý příjem a já dostávám peníze od své matky, která pobírá příspěvek na péči. Chtěli bychom si vzít půjčku, ale žádná banka mnou oslovená neuznává peníze, které pobírám jako příjem. Nevím, kam se obrátit, ale zdá se mi to trochu nedořešené při péči o maminku si nemohu nikde přivydělávat, jelikož spadá do poslední skupiny a potřebuje mě 24h denně nebo si nejspíš vláda myslí, že ty peníze dám někomu cizímu a najdu si práci, abych si mohla zažádat o půjčku. Nevím, jak tuhle situaci řešit. Pokud víte radu, poraďte. Děkuji.
K Vašemu dotazu je možno podat jisté vysvětlení, nikoliv však zřejmě poradu ve smyslu Vašeho dotazu. Příspěvek na péči - je-li oprávněnou osobou převáděn pečující fyzické osobě (např. příbuznému) netvoří příjem této osoby, což vyplývá z ust. zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu a zákona č. 111/2007 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Toto ustanovení - znovu opakuji - že se příspěvek na péči pro účely posuzování dávek v hmotné nouzi nepočítá za příjem osob - je pro tyto osoby výhodné. Mohou tak totiž "dosáhnout" i dávku pomoci v hmotné nouzi.
Jiná situace je právě ve Vašem případě, kdy byste "potřebovala", aby částka, kterou za péči o maminku z příspěvku na péči pobíráte byla uznána bankou Vaším příjmem. Tady je však třeba říci, že se nejedná o chybu zákona či systému. Je výhradním právem bank rozhodnout jaké příjmy budou pro účely svého (zdůrazňuji soukromoprávního) vztahu s žadatelem o půjčku považovat za dostatečnou záruku pozdějšího splácení.
Je skutečně věcí Vás a příslušné banky, zda jí např. smlouvou o poskytování sociální služby, kterou s maminkou uzavřete, prokážete, že máte v příštím období takový a takový zdroj příjmů.
Pro vypracování této smlouvy můžete kontaktovat našeho poradce.
Do konce roku 2006 moje babička pobírala příspěvek na úplnou bezmocnost. Jelikož byla již nepohyblivá 97letá stařenka a potřebovala celodenní péči, jsem v lednu 2007 zažádal o zvýšení na stupeň č. IV. Proběhlo místní šetření pracovníky Sociálního odboru, kdy bylo zjištěno, že se babička již není schopna ani podepsat a jejím budoucím zplnomocněncem bude ustavena její snacha, která s ní žije ve společné domácnosti a pečuje o ni. Leč než proběhly všechny peripetie řízení a posudků, babička 14.2.2007 zemřela. Obracím se na Vás s dotazem, zda má moje maminka (zmiňovaná snacha) nárok na nějakou finanční částku či nikoli. Na odboru sociálních věcí nám bylo sděleno, že nárok by mohl být vyplacen jen manželovi, dětem, kteří by žili s babičkou ve společné domácnosti. Je to pravda? A nelze s tím již nic podniknout?
Vycházíme-li pouze ze skutečností Vámi uvedených (tj. neznáme celý spis a dokumentaci) konstatujeme následující: Podle ust. § 16 zákona o sociálních službách platí, že "zemřel-li žadatel o příspěvek před vydáním rozhodnutí o příspěvku, vstupují do dalšího řízení o příspěvku a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby postupně:
jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti v domácnosti.
Jelikož snacha v tomto okruhu osob uvedena není, do řízení nemůže vstoupit. Zbývá jen posoudit, zda někdo z uvedených (děti) ve společné domácnosti rovněž nebydlel - přestože bylo tehdy v lednu "uvažováno", že pečující osobou bude snacha. Podotýkám, že od ledna 2008 dochází k rozšíření okruhu osob na něž tento nárok přechází!
Prosím o vysvětlení. Máme 7,5letou dceru s VVV.V březnu nám končila platnost výhod ZTP/P. Koncem dubna nás přeposoudili a přiznali 3.stupeň postižení, ale s "ODMĚNOU" 5.000,- Kč s tím že tyto dva posudky se sebou nesouvisí. Odvolali jsme se, nechali nás 8 měsíců bez peněz.V září jsme nastoupili do první třídy a 1.října na operaci do nemocnice. Na tuto operaci jsme čekali 4 roky kvůli věku dítěte. Koncem říjnu nám přišel z krajského úřadu dopis abychom se dostavili ke komisi na přeposouzení, ale my v té době byli v nemocnici. Tak nás manžel omluvil s vysvětlením že si tam mohou zavolat a ověřit si její stav. Bohužel nám bylo sděleno, že toto oni zjišťovat nebudou. No a naše komise nám zamítla odvolání ohledně peněz a už se nemůžeme dál odvolávat. Tak teď doma máme dítě, které je sice přes hlavu normální, ale minimálně půl roku jenom ležící a chvílemi sedící. Jinak ji všude nosíme, vozíme, oblékáme, vysazujeme na WC, koupeme,ošetřujeme rány atd. Jako „ZDRAVÁ“ ušla maximálně 300-400 metrů, teď se nepostaví vůbec a podle lékařů se uvidí, co bude dál po lázních a rehabilitaci. Když vše "půjde", tak nás dále čeká zastřešení stehenní kosti. Nikdo z lékařů nechce mluvit tak daleko do budoucnosti, ale podle komise není naše dítě na nás závislé. Při konzultaci s vyplněným formulářem nám skoro vše co bylo zaškrtnuto "s pomocí" neuznali. Kde se mohou rodiče postižených dětí odvolat? Určitě jich bude mnoho.Opravdu by mě zajímalo slova pana Nečase a Krásy že si rodiny s dětmi NEPOHORŠÍ!! Děkuji.
Především je nutno konstatovat, že mezi stupni tzv. mimořádných výhod – ve Vašem případě III. Stupeň a průkazka ZTP/P a stupni závislosti na péči jiné osoby dle nového zákona o sociálních službách neexistuje přímá souvislost a „úměra“. Tzv. průkazky jsou „přidělovány“ na základě diagnóz – jejich výčet je v příloze vyhlášky č. 182/1991 Sb., stupně závislosti na péči jiné osoby jsou čtyři – a závisí na schopnosti osoby, přes důsledky dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat 16 úkonů soběstačnosti a 16 úkonů péče o vlastní osobu. Přitom u dětí do 7 let věku, se neposuzují všechny úkony – a dítě může získat maximálně III. stupeň závislosti na péči, ale v případě Vaší dcery, tj. dítěte staršího 7 let věku může být přiznán i IV. stupeň. Ovšem dcera nesmí zvládat 20 z 36 předepsaných úkonů.
Ve Vašem dotazu se jedná ještě o jeden aspekt – popisujete, že u Vašeho dítěte se jedná, mj. o důsledek, pooperačního stavu. A právě zákon o sociálních službách počítá s tím, že pro přiznání stupně závislosti je nutno „mít“ dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav – což je právě stav, který podle poznatků lékařské vědy bude trvat déle než jeden rok.
Protože takto na dálku nelze konkrétní aspekty situace v níž Vaše dcera se nyní nachází posoudit, doporučuji Vám navštívit našeho poradce uživatele sociálních služeb. Vezměte s sebou však kopie co nejvíce lékařských stanovisek, posuzujících zdravotní stav Vaší dcery. Náš poradce dokáže posoudit, zda by např. nebylo možno uvažovat o obnově řízení, či o novém podání žádosti – např. tehdy, jestliže původní podání bylo učiněno před dovršením sedmi let věku apod.
Máme syna (1,5 roků), s vrozenou metabolickou vadou...Byl mu přiznán příspěvek na péči ve výši tří tisíc (I.stupeň), já jako matka pobírám rodičovský příspěvek. Ten mi byl od toho měsíce zkrácen o právě přiznané tři tisíce...Jak to, když tento příspěvek náleží mému synovi a já pobírám rodičovský příspěvek...Zdá se mi to nelogické... Budu se proti tomuto rozhodnutí odvolávat a ráda bych získala u vás nějaké informace. Děkuji za odpověď.
Situace, k níž u Vás došlo, je dána přímo ustanoveními zákona - těmi částmi, které upravují tzv. souběh vyplácení příspěvku na péči (dávka zákona o sociálních službách) a rodičovského příspěvku (dávka zákona o státní sociální podpoře). Podotýkám, že příspěvek na péči lze přiznat nejdříve v jednom roce dítěte. Rodičovský příspěvek pak se vyplácí nejvýše do 4 let věku dítěte a jde-li o dítě se zdravotním postižením do sedmi let věku. Právě v těchto situacích může docházet k onomu souběhu, tedy současnému pobírání příspěvku na péči i rodičovského příspěvku. Zákon tento souběh upravil takto:
I. 7 582,-
II. 8 791,-
III. 12 791,-
Kdy částky jsou uvedeny v korunách a obsahují de facto polovinu rodičovského příspěvku a částku příspěvku na péči. Ještě dodávám, že u dětí je rovněž odlišně posuzován stupeň závislosti, a to tak, že některé úkony jsou z posuzování vyloučeny. Proto v praxi může dojít jen k těmto situacím - v určitém věku lze získat "jen" určitý příspěvek na péči:do 1 roku – nevzniká nárok na příspěvek1 – 3 roky – nejvýše I. stupeň 3 roky – možnost získat III. stupeň 7 let - možnost získat IV. Stupeň
Pro Vás tedy se změní situace za rok a půl, kdy můžete znovu požádat o posouzení stupně závislosti u Vašeho syna. Připojuji jen, že potom se budou posuzovat následující úkony:
Situace do sedmi let věku
(úkony péče o vlastní osobu)
Úkony soběstačnosti
Z uvedeného vyplývá, že, nedošlo-li k jiným pochybením, pobíráte příspěvek na péči v zákonem stanovené výši a tudíž Vaše odvolání nebude mít na výši příspěvku vliv.
Mám oba rodiče v invalidním důchodu. Otec i matka jsou ZTP. Maminka je v současné době v nemocnici na LDN se zlomeninou krčku a má zažádáno o ZTP/P a příspěvek na sociální péči. Rodiče žijí spolu. Má otec taky nárok na přiznání příspěvku na sociální péči? Děkuji.
Pro účely přiznání příspěvku na péči není rozhodující "průkazka ZTP", ale vychází se z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti, tyto jsou uvedeny v § 9 zákona (celkem 36 úkonů). Proto nelze takto odpovědět, zda má "otec nárok na přiznání příspěvku" - rozhodující je jeho schopnost zvládat uvedené úkony. Doporučuji Vám - pro první orientaci - stáhnout si znění zákona č. 108/2066 Sb. - třeba z našich webových stránek a jen orientačně se podívat na jednotlivé úkony a posoudit, zda je Váš tatínek zvládne či nikoliv. Zdůrazňuji, že se jedná pouze o orientační pohled - praxe je potom složitější. Pokud usoudíte, že o příspěvek požádáte, doporučuji Vám vyhledat podporu našeho poradce uživatele sociálních služeb. Poradí Vám podrobněji a připraví Vás na jednání s příspěvkem spojená.
Mám dotaz. Mám rodiče 79 a 83 let. Otec má Alzheimerovu chorobu, matka je duševně
i fyzicky sice zdráva, ale je po třech závažných operacích a nemůže vykonávat těžkou práci. O otce se stará, ale protože to začíná být nezvládnutelné z hlediska duševní
i fyzické stránky, navíc je otec při své nemoci agresivní, již několikrát ji napadl. Obvodní lékař doporučil umístění v ústavu sociálních služeb. Matka se však bojí, že finančně nevyjde ze svého důchodu 7.100 Kč, když otcův celý důchod a k tomu sociální příspěvek půjde do ústavu. I tam mu bude muset občas něco na přilepšenou koupit, mimo jídla a pamlsků třeba i pleny, neboť to ústav nechce zajišťovat. Na to by měl sloužit i ten příspěvek, ale ten bude mít celý ústav.
Matce se sice uleví od starostí o manžela, na druhé straně bude mít při dnešních cenách energie, vody atd. finanční těžkosti. Jako vdova by brala vdovský důchod, jako manželka, která má manžela v ústavu, nemá nic a může finančně strádat. Navíc se bude platit více u lékaře, za recepty a za léky, tak ji z důchodu 7 tis. asi moc na životní potřeby nezbude. Je divné, že pacient v nemocnici platí za stravu 60 Kč a v ústavu sociálních služeb 120,- Kč a za pobyt cca 140 Kč. Jak to řešit? Děkuji za odpověď.
K Vašemu dotazu není možno zaujmout nějaké stanovisko, jež by bylo zároveň radou či doporučením postupovat. Situace je taková, jak jste popsala. Jen dodám, že příspěvek na péči skutečně ze zákona náleží poskytovateli sociálních služeb - v případě, že se jedná o poskytovatele celoročních služeb - domov pro seniory či domov pro zdravotně postižené (dříve ústav sociální péče) - zde se příspěvek převádí v celé výši poskytovateli. Ten zase musí poskytnout uživateli služeb celou škálu služeb sociální péče, jak je definuje zákona prováděcí vyhláška a v příslušné kvalitě. Je nutno dodat, že tento příspěvek v žádném případě nestačí na úhradu nákladů služeb (pobytu) v takovém zařízení. Průměrné náklady se v ČR - podle druhu a typu zařízení mohou pohybovat mezi 15 - 60 tis. korunami měsíčně. K Vašemu popisu situace v rodině nelze rovněž dodat žádnou radu. Taková je prostě situace. Snad jen dovolte osobní názor, že péče o člena rodiny, který se ocitne ve vážných zdravotních problémech může být záležitostí více lidí z celé rodiny.
Poslední část Vašeho názoru srovnává podmínky plateb ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociální péče. Zákon v obou případech (ve zdravotnictví se navíc jedná až o situaci po 1. lednu 2008) nehovoří o úhradě celkových nákladů - nýbrž jen o příspěvku - v nemocnicích symbolickém - v zařízeních sociálních služeb podstatnějším. Jediná záležitost v níž je možno vyslovit nějaký názor, jenž by byl i radou se týká používání plen. V zařízení celoročního typu by měl tyto pleny zajišťovat poskytovatel - samozřejmě s tím, že příslušný lékař tyto pleny předepíše a budou pro otce ze zdravotního pojištění uhrazeny.
Děkuji za Vaši odpověď. Samozřejmě, že matce pomůžeme situaci řešit a nenecháme ji živořit. Přestože nejsme bohatí a sami se potýkáme s finančními problémy. Je však smutné, do jaké situace jsme se dostali, a to nejen my, při dnešním systému. Moji rodiče celý život platili solidárně zdravotní pojištění,, vůbec nemarodili a nyní je solidární systém není schopný podržet. A to je jen kapka v moři problémů. Naši zákonodárci samozřejmě takové problémy nemají a mít nebudou, protože jejich finanční situace je zcela odlišná od běžných obyvatel této země, když už si s Vám píši o problému domovu důchodců nebo ústavu sociálních služeb. Osobně si myslím, že je chyba v zákoně. Pokud důchodce nemůže již žít ve svém domku či bytě a rozhodne se dožít v domově důchodců, tak je zcela samozřejmé, že téměř celý důchod, tj. 85 % dá na režii svého pobytu. Já si však myslím, že člověk s Alzheimerovou chorobou je nemocný, je to tudíž nemoc jako každá jiná, ten člověk ani doma žít nemůže a zde by zákon měl jednat jako u nemocného pacienta. A to je právě ten problém. Může se skutečně stát, že jsou staří manželé, kteří nemusí mít děti ani jiné žijící příbuzné, spolu žijí ze dvou důchodů a když jeden z nich onemocní Alzheimerovou chorobou, zdůrazňuji o n e m o c n í , tak se ten druhý ocitne ve finanční nouzi, protože ten důchod nemocného jde celý do ústavu. Počítá se samozřejmě s tím, že pomohou příbuzní, pokud jsou, nikoho nezajímá, v jaké finanční situaci jsou ti příbuzní, v dnešní době se spousta rodin nachází v děsivé finanční situaci, kde je tedy ta s o l i d a r i ta systému?? Jsem přesvědčená, že by pan Julínek měl některé věci v zákonu o zdravotnictví přehodnotit. Děkuji za Váš názor.
Děkuji za Vaši reakci. Musím přiznat, že jsem odpovídal toliko k faktickým "dotazům" ve Vašem prvním dopise. Jen těžko mi je - v rámci obvyklé poradenské činnosti - reagovat na názory či náměty tazatelů. A ve Vašem případě se jedná o Vaše názory. Samozřejmě s Vámi cítím v individuální rovině - vím velmi dobře, co dokáže Alzheimerova nemoc.
V některých částech - myslím - máte docela pravdu i při Vašem hodnocení situace péče o lidi nemocné touto nemocí. Ve Vašem dopise je celá řada situací, které mohou sloužit jako námět pro diskusi. V některých částech by Vám "odborníci" z ministerstev vysvětlili, že se mýlíte.
Tak např. při posuzování péče o lidi nemocné s Alzheimerovou chorobou je nutno rozlišovat léčbu - tu má na starosti systém zdravotnictví - hrazen z prostředků zdravotního pojištění - a péči - to je péče sociální - a ta je hrazena z peněz resortu sociálních věcí (z daní nás všech). Je faktem, že péče o lidi nemohoucí, závislé , není u nás na vysoké úrovni. Je tomu z "tisíce a jednoho důvodů", ale já Vám přidám ještě jeden. Píšete, že chápete, že když se někdo rozhodne dožít v domově důchodců je správné, aby platil 85% důchodu. Věc má ještě jednu stránku. V českých domovech pro seniory žije několik desítek tisíc občanů, kteří nemají přiznán žádný stupeň příspěvku na péči - lidově řečeno jsou bez potřeby péče. Přesto na ně stát měsíčně "posílá" tři až jedenáct tisíc korun.
Neměli by náhodou v domovech pro seniory - podotýkám, že se jedná o zařízení poskytující služby sociální péče - bydlet jen ti, kteří tuto péči opravdu potřebují?
Možná by potom zůstaly nějaké prostředky na zřizovaní specializovaných zařízení pro péči o seniory s Alzheimerovou chorobou.
Tímto příkladem jsem Vám chtěl jen ukázat další střípek mozaiky sociálních služeb. Věc je příliš složitá - a řešení nebývají jednoduchá. A samozřejmě ani můj názor či námět na tom nic nezmění.
Vážená NÁRODNÍ RADO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH Obracím se na Vás s prosbou o pomoc nebo spíše o radu. Brala jsem příspěvek při péči na mého syna do dubna 2007, který mi byl zamítnut. Vzhledem k tomu, že jsme zjistili PERTHEZOVU CHOROBU, která je dlouhodobá (2-5let), vyžaduje pravidelné návštěvy u ortopeda, neustálý dohled odpovědné osoby a chůzi o berlích, tak jsem se nejdříve informovala, zda někdo při této nemoci příspěvek pobírá a zda mám na něj tedy nárok a následně podala odvolání proti rozhodnutí Mě Ú o znovuposouzení zdravotního stavu mého syna. 7.11.2007 jsme byli na posudkové komisi, kde mi bylo sděleno, že nemám nárok na příspěvek při péči, že můj syn nedosahuje bodově ani na první stupeň a že rozhodnutí přijde poštou. Rozhodnutí mi stále nepřišlo, navíc s tímto rozhodnutím nesouhlasím, myslím, že je nespravedlivé, protože vím, že jsou rodiče postižených dětí touto nemocí a na příspěvek při péči mají nárok. Prosím o radu, jak bych se mohla zachovat, odvolání proti tomuto rozhodnutí není, prý je konečné. Předem moc děkuji za radu.
Dotaz podobný Vašemu jsme již několikráte zodpovídali. Jedná se o problém tzv. překlopení u příspěvku na péči. Děti, které byly podle klasifikačních kritérií do konce roku 2006 považovány, že vyžadují "mimořádnou péči" - byly podle nového zákona zařazeny do III. stupně závislosti - a s tím bylo spojeno vyplácení příspěvku na péči ve výši 9 tis. korun. Bohužel - pro některé děti s některými diagnózami - zákon o sociálních službách je při přiznávání příspěvku na péči "přísnější" než dřívější kritérium "mimořádné péče". Skutečně tak nerozhoduje název nemoci, nýbrž dopad "dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat úkony soběstačnosti a péče o vlastní osobu" jak je definuje zákon a prováděcí vyhláška.
Vrátíme-li se k Vašemu případu. Rozumím Vašemu dotazu tak, že jste již podali odvolání proti dřívějšímu prvostupňovému rozhodnutí obecního úřadu a nyní očekáváte (zřejmě zamítavé) stanovisko odvolacího orgánu.
V úvahu připadají - v případě, že se skutečně bude jednat o zamítnutí Vašeho odvolání - dva prostředky:- prvním z nich je případná žádost o obnovu řízení - to v případě, pokud byste mohli prokázat, že řízení ve věci posouzení stupně závislosti u Vašeho dítěte nebylo provedeno v souladu se zákonem (vzhledem k "rychlosti" podobných šetření některými pracovníky obecních úřadu lze mít za to, že tato možnost mohla nastat)- případně podat správní žalobu na pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy.Bylo by však nezbytné, aby jste, pokud již nevyhledáte službu specializovaného advokáta, navštívila naši poradnu pro uživatele sociálních služeb. Na místě by bylo možno probrat další aspekty Vaší situace. Přeci jen je rozhodující současný stav a dopad nemoci na schopnosti u Vašeho syna.
Mám dotaz zda-li má nárok o příspěvek na péči mého manžela strýc, který se stará o svou matku, které je 81 let. Chodí sice do práce,ale musí ji každý den vše nachystat a ona si dojde pouze stěží o francouzských holích na WC, jinak celý den sedí. A kdyby měl na to nárok, kam se má obrátit? Děkuji.
K Vašemu dotazu jen sděluji, že příspěvek na péči není dávkou pečující osoby - nýbrž osoby na této péči závislé, tedy zřejmě paní, o níž píšete, že má 81 let. Žádost o příspěvek se podává na předepsaném tiskopise (je i na našich webových stránkách) na obecním úřadu obce s rozšířenou působností. To, zda má Vaše příbuzná na příspěvek nárok či nikoliv závisí na její schopnosti zvládat úkony stanovené zákonem o sociálních službách.
Před podáním žádosti si můžete např. pročíst základní informační brožuru na našich stránkách. Doporučuji Vám také navštívit našeho poradce uživatele sociálních služeb. Kontakt opět vyhledáte na našich webových stránkách.
Byla mi zamítnuta žádost o příspěvek na péči. Prosím o zodpovězení dotazu, za jak dlouho mohu požádat znovu o tento příspěvek . Nesouhlasím se zamítavým rozhodnutím a odvolání by trvalo příliš dlouho . Děkuji za odpověď.
Jestli přesně rozumím Vašemu dotazu, byla Vám žádost zamítnuta v I. stupni – na obecním úřadu? Potom je ale chybou nevyužít možnosti odvolání. Zákon nestanoví lhůtu, kdy je možno opětovně o příspěvek požádat, byla-li předchozí žádost zamítnuta. Obecně by se tak mělo stát tehdy, nastanou-li nové skutečnosti (změna zdravotního stavu a z něj vyplývající změna schopnosti zvládat úkony péče a soběstačnosti), které tuto žádost "podloží". Může se jednat i o dosažení další věkové hranice (u dětí má vliv hranice tří, sedmi let). Opakuji však, že je vhodné se v případě nesouhlasu s prvoinstančním rozhodnutím odvolat. Naši poradci pro uživatele sociálních služeb Vám mohou s odvoláním pomoci.
Dostali jsme rozhodnutí o snížení příspěvku na péči z 9000,- Kč na 3000,- Kč - důvod je ten, že naši dceru přeřadili do I stupně - lehká závislost. Rozhodla o tom revizní lékařka, která dceru nikdy neviděla. Ošetřující lékař a specialista říkají, že má závislost IV. Když jsme si šli stěžovat na soc., ještě nám nadali, proč tam taháme to děcko, ale my nemáme jinou možnost ji někde nechat. Nechtěli se s námi zdržovat, tak napsali odvolání a řekli ,že to platí do ledna a potom dostaneme I třídu. Když sem namítl, že ta lehká závislost musí být doložena ošetřujícím a speciálním lékařem a nějakým paragrafem, tak nám bylo odpovězeno, že oni mají svoje tabulky a paragrafy. Nevíme na čem budeme ,manželka si nemůže přivydělávat - stará se o dceru 24 hod. denně a ještě z mojí výplaty budeme muset platit pojištění atd.
Musím říci, že Váš dotaz je svým způsobem symbolický. Je totiž první z celé řady naprosto obdobných, které očekáváme, které v nejbližších týdnech a měsících budou chodit do poradny a budou "hýbat" sociálními službami. Proč je to tak? Odvodím Vám částečně tak, jak jsem nedávno odpověděl na dotaz podobný:
Vaše dcerka měla zřejmě přiznán III. stupeň závislosti způsobem, který zákon zavedl a jemuž se ve stručnosti říká "překlopení" z dřívějšího systému. Do konce roku 2006 existovalo posudkové kritérium u dětí do 18ti let věku, které hovořilo o tom, že dítě "vyžaduje mimořádnou péči" - právě z tohoto titulu mohla pečující osoba pobírat tzv. příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu. Zákon o sociálních službách (§ 120 odst. 3) stanovil, že tyto děti se od 1. ledna považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve III. stupni - to je odpovídající příspěvek 9 tis. Kč.
To ovšem platí do doby dokud "není na základě kontroly posouzení zdravotního stavu stanoven jiný stupeň závislosti".
V praxi to znamená, že v současné době - poté, kdy obecní úřady a posudkoví lékaři úřadů práce "zvládli" nápor prvních měsíců související s žádostmi o příspěvek na péči - začínají zahajovat nová řízení o stanovení příslušného stupně závislosti v případech jako je ten Váš. A tady je "kámen" úrazu.
Jestliže posudkové kritérium pro uznání dítěte za dítě vyžadující "mimořádnou péči" bylo velmi volné - rozumějte - toto rozhodnutí získalo dítě i jen velmi lehce postižené, potom posudkové kritérium pro přiznání III. stupně závislosti je již značně "tvrdší". Zvláště se to týká dětí do 18 ti let věku, kde získání vyšších stupňů závislosti - III. a IV. zákon a prováděcí vyhláška "znesnadňují" vymezením některých úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti, které se u dětí např. do tři let nebo do sedmi let neposuzují. Doporučuji Vám v tomto smyslu např. naši brožuru "Poradenství uživatelům sociálních služeb", kterou najdete v sekci Dokumenty na našich webových stránkách. My rovněž budeme na vzniklou situaci reagovat a připravíme další doplňující text, který na stránkách umístíme.
Druhá část Vašeho dotazu je již zcela konkrétní. Zmiňujete se v ní o reakci Vašich lékařů. Obecně mohu říci, že odborní lékaři nemusí být způsobilí posoudit stupeň závislosti na péči u Vaší dcerky. Úřednice u Vás ve městě - či kdekoliv jinde - by Vám však neměly - a to ani v náznaku "vynadat", ale spíše Vám poradit. Odvolání však - proti rozhodnutí o přiznání pouze I. stupně je však již Vaše starost a ne jejich. Co se týče "pojištění" - tak parlament schválil novelu zákona o sociálních službách podle které bude stát platit "pojištění" i za osoby, které pečují o osobu závislou na péči v I. stupni - do deseti let věku této osoby - dítěte.
Proto vše Vám doporučuji neprodleně kontaktovat naši poradkyni v místě Vašeho bydliště. Adresu poradny najdete na našich webových stránkách www.poradnaprouzivatele.cz
Dobrý den, připadá NRZP spravedlivé, aby dítě (v řeči zákona, který platil do 1.1.2007) těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči (a tedy od 1.1.2007 spadající do stupně závislosti III.) bylo v novém hodnocení stupně závislosti - sociálním šetření - znevýhodňováno svým věkem (§2 vyhlášky k novému zákonu o sociálních službách - "... se ... nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonech nebo při některých činnostech v rámci úkonů stanovených v příloze..."? - ano, dítě je při některých úkonech automaticky závislé na svých rodičích, ale to ho snad činí závislé více nikoli méně... a pak mě napadá otázka, jak se hodnotí stupeň závislosti u dětí do 7 let "odložených" do ústavů - např. dětí s Downovým syndromem - předpokládám, že dosáhnou sotva na I. stupeň závislosti a z toho asi nebudou schopny zaplatit si sociální služby v ústavu - doplácí stát nebo "rodiče"? Péče matky je tedy z hlediska zákona méně-cenná - levnější? Měla jsem dojem, že nový zákon má rodinám s postiženými a to i dětmi!!! pomoci vést kvalitnější život... A poslední otázka: příspěvek při péči o blízkou osobu už se vůbec nevyplácí?
Váš dotaz je další z řady, který se "podivuje" nad současnou situací "odebírání" výhod III. stupně u některých dětí s postižením. Proč je to tak? Řada dětí do 18 ti let věku měla přiznán III. stupeň závislosti způsobem, který zákon zavedl a jemuž se ve stručnosti říká "překlopení" z dřívějšího systému. Do konce roku 2006 existovalo posudkové kritérium u dětí do 18ti let věku, které hovořilo o tom, že dítě "vyžaduje mimořádnou péči" - právě z tohoto titulu mohla pečující osoba pobírat tzv. příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu. Zákon o sociálních službách (§ 120 odst. 3) stanovil, že tyto děti se od 1. ledna považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve III. stupni - to je odpovídající příspěvek 9 tis. Kč.
To ovšem platí do doby dokud "není na základě kontroly posouzení zdravotního stavu stanoven jiný stupeň závislosti".
V praxi to znamená, že v současné době - poté, kdy obecní úřady a posudkoví lékaři úřadů práce "zvládli" nápor prvních měsíců související s žádostmi o příspěvek na péči - začínají zahajovat nová řízení o stanovení příslušného stupně závislosti v případech jako je ten Váš. A tady je "kámen" úrazu.
Jestliže posudkové kritérium pro uznání dítěte za dítě vyžadující "mimořádnou péči" bylo velmi volné - rozumějte - toto rozhodnutí získalo dítě i jen velmi lehce postižené, potom posudkové kritérium pro přiznání III. stupně závislosti je již značně "tvrdší". Zvláště se to týká dětí do 18 ti let věku, kde získání vyšších stupňů závislosti - III. a IV. zákon a prováděcí vyhláška "znesnadňují" vymezením některých úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti, které se u dětí např. do tři let nebo do sedmi let neposuzují. Doporučuji Vám v tomto smyslu např. naši brožuru "Poradenství uživatelům sociálních služeb", kterou najdete v sekci Dokumenty na našich webových stránkách. My rovněž budeme na vzniklou situaci reagovat a připravíme další doplňující text, který na stránkách umístíme.
Nemohu samozřejmě mluvit za NRZP, nicméně tento problém, totiž posuzování stupňů závislosti u dětí mi rovněž přijde velmi "nespravedlivý" - ale nejen to - i neodpovídající skutečným poměrům při péči. Jestliže např. dítě může mít přiznán IV. stupeň závislosti až od sedmi let věku, potom se jedná o jasnou diskriminaci některých dětí - a pečujících osob. Vždyť dítě např. se svalovou atrofií silnějšího stupně může již v pěti letech být zcela "bezvládné". Nepochybně péče o toto dítě (stejně jako např. u některých střádavých poruch metabolismu) je doslova nepřetržitá... Myslím, že je zde prostor pro diskusi - a také případně novelu zákona. O ní však rozhodují členové zákonodárného sboru.
Píšete také "jak se posuzuje" závislost v ústavech. Odpovídám, že úplně stejně jako u dětí či osob v domácnosti. V praxi to vede k tomu, že v řadě tzv. ústavů - dnes např. domovech pro zdravotně postižené je a bude mnoho osob, které nebudou mít přiznán žádný stupeň příspěvku na péči nebo stupeň první. Abych v oněch nelogismech ještě pokračoval, např. v domovech pro seniory - což je dikcí zákona zařízení sociálních služeb - je i 60% a více obyvatel bez přiznaného příspěvku na péči. Přesto stát jedno lůžko v domově pro seniory dotuje částkou tři až téměř dvanáct tisíc korun - v každém kraji jinak. Myslím, že tady by bylo vhodnější, pokud by stát přiznal, že nedotuje sociální služby ale bydlení, pro něž jsem zvolil označení "státní výminek".
Zkrátka - prostor pro úvahu - a zejména novelizaci zákona - je zde zřejmý.
Příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu byl zrušen, od prvního ledna 2007 se nepřiznává. V některých případech přechodu řízení byl vyplácen zpravidla do prvních měsíců tohoto roku.
V současné době se mluví o nutnosti transformace zákona o příspěvku na péči - redukce pro uživatele, kteří nenakupují sociální služby. Jsou nějaké další informace - jak by tato redukce měla vpadat? Od 1.1.2008 odcházím do předčasného důchodu a budu se starat o matku - má přiznaný III. stupeň závislosti. Těžké postižení dolních končetin a těžká stařecká demence. Z poskytaných služeb mohu použít pouze pedikúru. Matka není schopná normální komunikace, dělá věci jen když chce ona a má náladu. Takže i kdybych si objednala nějakou službu - tak ji pečovatelka nebude moci vykonat, protože s matkou nebude možná rozumná komunikace a zase odejde. Jediné, co mohu použít je dohled a pomoc při doprovodu k lékaři – jinak matka snese v domácnosti pouze mne a když jsem tam já, tak nepotřebuji další osobu. Matku přítomnost cizí osoby rozrušuje a má potom úzkosti a deprese - bojí se a musí být tlumena léky - takže medikamenty se její psychický stav utlumuje a potom je s ní obtížná komunikace. Neměl by být příspěvek vázán na zdravotní diagnózu - tak jako byla bezmocnost... Vím, že řada osob pobírá příspěvek a je schopná se o sebe postarat - dřív to také zvládali a od 1.1.2007 se jejich stav rapidně zhoršil a musí pobírat příspěvek - jak to řešili dříve. Děkuji za případnou odpověď.
Děkuji za Váš obsáhlý dotaz, který je v některých případech spíše námětem na zamyšlení. Především prosím - oficiálně nikdo nemluví o "redukci pro uživatele, kteří nenakupují sociální služby". Je fakt, že politici vyslovují obavy z tzv. nárůstu výdajů na příspěvek na péči. Z původních cca 8,9 miliard na asi 14 miliard za tento rok.
Vše jsou však jen diskuse - zčásti velmi plané. Je možné, že to co nazýváte "redukcí" se může v budoucnu týkat např. příspěvku na péči v I. kategorii, kterého je vypláceno více než 150 tisících z dosud 223 tisíc vyplácených. Tzv. redukce by mohla být provedena buď absolutním snížením dávky nebo zvýšením počtu úkonů potřebných pro přiznání tohoto stupně.
V další části se nepřímo obáváte tzv. voucherů - tedy poukázek vyplácených namísto peněz. I o tom není zdaleka rozhodnuto - byť - uznávám - hovoří se i o tom. Můj odhad však je, že příspěvek na péči jako takový zrušen nebude. Myslím v peněžní podobě.
Poslední poznámka - příspěvek pobírat na "diagnózu" - myslím, že to není dobré řešení. Byť je zákon - a i jeho kritéria pro posuzování závislosti - samozřejmě nedokonalý - je krokem správným směrem. Postup posuzující schopnost uživatele zvládat tam dané úkony je lepší a objektivnější než postup dle názvu nějaké nemoci.
Od února do července byla podána žádost péče o blízkou osobu a schválena na 2.stupeň. Do 4 let to je do 19.9.2007 jsem měla pobírat rodičovský příspěvek v plné výši. Teď mi poslali oznámení o vrácení za 6 měsíců částkou necelých 23000kč. Bylo mi oznámeno, že mam nárok na polovinu rodičovského příspěvku. Je to správné? Prvně mi neposlali oznámení a nechali to tak daleko dojít. Jak se mám bránit? Děkuji.
Při pobírání příspěvku na péči a rodičovského příspěvku skutečně dochází k souběhu těchto dávek, tzn. dávky vyplácené samostatně by činily např. u II. stupně závislosti 5 tis. Kč příspěvek na péči a částka rodičovského příspěvku tzn. cca 7 600,- Kč. Ovšem při souběhu těchto dávek skutečně dochází k jejich krácení.Tak např. u II. stupně závislosti pobírá žadatel pobírající rodičovský příspěvek částku 8 791,- Kč.
Prosím - v případě, že potřebujete pomoci s tím, zda Váš obecní úřad postupoval správně při výpočtu dávky bude nutné s příslušným rozhodnutím navštívit naši poradnu. Tam by bylo nutno - právě na základě znění a odůvodnění Vám vystaveného rozhodnutí - zvážit případnou úspěšnost odvolání.
Obecně lze říci, že žadatel pobírající dávky státní sociální podpory (rodičovský příspěvek) nebo dávku příspěvku na péči (zákon o sociálních službách) je povinen tyto dávky vrátit tehdy jestliže v průběhu řízení o dávce poskytl nepravdivé nebo nesprávné údaje anebo musel či měl z okolností předpokládat, že byl tento vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce než náležel.
Je však třeba tyto věci řešit při znalosti konkrétní právní a faktické situace u Vás - která by měla být popsána ve zmíněném rozhodnutí.
Zdravotně postižené dítě navštěvuje denní stacionář (dochází tam do školy). Poskytovatel požaduje na rodičích doložení výše příspěvku na péči. Je to povinnost předložit ? Díky za odpověď.
Váš dotaz je velmi zajímavý – je pravdou, že všichni většinou výši příspěvku oznamují – ovšem de iure nikde taková výslovná povinnost uživateli sociálních služeb zakotvena není. Proč tedy poskytovatelé sdělení o výši příspěvku požaduji? Víceméně asi ze zvyku – protože do prosince 2006 se způsob plateb za některé služby sociální péče odvozoval od příjmů klienta. Dnes je zákonem pouze stanoveno, že u tzv. celoročního pobytu „předává“ uživatel celý příspěvek poskytovateli, u týdenního pobytu 75% příspěvku. A u denního pobytu – stacionářů – bylo původně v zákonu stanoveno, že se bude hradit 50% příspěvku na péči. Jenže tato povinnost byla zrušena. Znamená to, že uživatel uzavře s poskytovatelem smlouvu – a v ní se stanoví výše platby za sociální službu v souladu s ust. zákona č. 108/2006 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 505/20065 Sb. V těchto předpisech tato „oznamovací“ povinnost zakotvena není.
V našem malém domově důchodců zemřela 22. ledna klientka, které by automaticky náležel příspěvek na péči (byl jí dříve přiznán III. stupeň bezmocnosti). Tiskopisy Dodatečné informace o příspěvku na péči zatím ani nebyly doručeny. Ani Smlouva dle nového zákona 108/2006 Sb. klientkou podepsána nebyla. Je zde nějaká možnost získat tento příspěvek?
Především platí, že Vaše zesnulá klientka se stala osobou závislou na péči ve III. stupni ex lege a v tomto směru předpokládáme, že jí z moci úřední zřejmě bylo i vydáno rozhodnutí. To je velmi významné, neboť, jak uvádíte, ona sama o přiznání příspěvku na péči nepožádala a vzhledem k jejímu úmrtí již nikdo tuto žádost – byť „zpětně“ za leden – podat nemůže. Podle ust. §16 zákona o sociálních službách „Zemře-li žadatel o příspěvek před vydáním rozhodnutí o příspěvku, vstupují do dalšího řízení o příspěvku a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby postupně její manžel nebo manželka, děti a rodiče, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti v domácnosti.“ Obdobné platí, jestliže příspěvek byl již před smrtí oprávněné osoby přiznán – potom se podle pořadí uvedeného v předchozí větě vyplatí splatné částky, které do dne smrti oprávněné osoby nebyly vyplaceny členům jeho rodiny – ovšem i zde platí podmínka společné domácnosti v okamžiku smrti oprávněné osoby.
Jak je patrno z uvedeného, i pokud by byly splněny podmínky nároku na výplatu příspěvku, tento by náležel primárně pozůstalým fyzickým osobám. Ty by ovšem měly – v případě – že by již byla uzavřena Smlouva o poskytování služby – uhradit cenu služby ve Vašem zařízení. Sama píšete, že tato smlouva uzavřena nebyla. I v tomto případě, jestliže byste zjistili, že obecní úřad příspěvek pozůstalým fyzickým osobám vyplatil, by existoval nárok Vašeho zařízení na úhradu nákladů služby poskytnuté klientce. Zdá se, že pro Vaše zařízení bude výhodnější postupovat podle jiného ustanovení zákona o sociálních službách podle nějž do okamžiku podepsání smlouvy o poskytování sociální služby zůstávají v platnosti původní rozhodnutí, od nichž se, mj., odvíjela i výše plateb za služby.
Moje matka je poručnice strejdovi, který je v ústavu. Má matka nárok na peníze, které dostanou postižení občané od ledna tohoto roku? Dostane tyto peníze matka jako poručnice nebo ústav, ve kterém je postižený. Děkuji za odpověď.
Základním předpokladem pro přiznání příspěvku na péči je přiznání některého ze stupňů závislosti na péči pro Vašeho strýce. Bude-li on uznán závislým na péči jiné osoby bude tzv. oprávněnou osobou pobírající za splnění stanovených podmínek dávku – příspěvek na péči. Zákon počítá s tím, že za osoby nezletilé a zbavené způsobilosti k právním úkonům je příjemcem příspěvku zákonný zástupce. V případě Vašeho strýce zřejmě Vaše matka.
Příspěvek musí být vynaložen na zajištění potřebné pomoci oprávněné osobě (§ 21 odst. 3 zákona o sociálních službách). Pokud by příspěvek nebyl využíván na zajištění potřebné pomoci, může obec, po předchozím písemném upozornění, příspěvek odejmout, nebo ustanovit zvláštního příjemce příspěvku (zpravidla další fyzickou osobu), která je opět povinna použít příspěvek na zajištění potřebné péče oprávněné osobě.
Ve Vašem příspěvku nepíšete v jakém zařízení Váš strýc pobývá – a zejména zda v tzv. denním, celotýdenním nebo celoročním pobytu. Pokud využívá služeb domova pro osoby se zdravotním postižením, potom podle zákona (§ 73) budou hrazeny náklady na ubytování a stravu a dále úhrada za péči, která se u pobytových služeb celoročního typu stanoví právě ve výši přiznaného příspěvku a u pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku.
Z uvedeného je zřejmé, že Váš strýc bude – s největší pravděpodobnosti – příjemcem příspěvku sám či jeho zákonný zástupce. V obou případech však na základě zákona a Smlouvy o poskytování sociální služby bude část příspěvku nebo celý příspěvek dále převeden poskytovateli sociální služby na úhradu zmíněných nákladů péče.
Je podmínkou pro rozhodnutí a získání příspěvku na péči osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům, aby byl určen kolizní opatrovník? Kdo by měl určit kolizního opatrovníka, když se tomu brání jak soud, tak městský úřad (soud se tím nechce zabývat a MěÚ jím nechce být)?
Zákon nic takového nestanoví. Naopak – zákon o sociálních službách v ust. § 19 výslovně stanoví, že příjemcem příspěvku je oprávněná osoba (s přiznaným stupněm závislost na péči) nebo „namísto oprávněné osoby je příjemcem příspěvku zákonný zástupce“. Tím je i soudem určený opatrovník. Proto neshledáváme důvod pro stanovení kolizního opatrovníka.
