Poradna pro uživatele sociálnich služeb
Dobrý den,
pracuji v pobytovém zařízení pro uživatele s ment.post.ve věku od 3-26let, příp.i déle.Jeden z našich uživatelů chtěl opustit naše služby a jeho přáním bylo nastěhovat se do jiného typu bydlení-do chráněného bydlení.Tuto službu jsme spol. s uživatelem pečlivě vybírali,aby byla pro něj vyhovující pro jeho budoucí život/zatím ještě navštěvuje Prakt. školu,poté má v plánu navštěvovat chráněné dílny - vše v místě nového chr. bydleni/. Do chr. bydlení se nastěhoval s tím,že měl ve smlouvě 3-měsíční zk.dobu a poté měla být smlouva sjednána na neurčito, zkuš. doba uplynula 31.3.a onen zmíněný uživatel dostal opět prodloužení zkuš. doby na další 2 měsíce,což v původní smlouvě nebylo uvedeno. Není tento způsob jednání nového poskytovatele zarážející? Domníváme se, že není ve prospěch uživatele, ale právě naopak. Děkuji předem za Vaší odpověď.
D. K.
Dobrý den,
Právně je odpověď velmi jednoduchá - jedna ze smluvních stran - zde poskytovatel - nemůže samostatně (samovolně) "rozhodnout o prodloužení zkušební doby". Faktické další prodloužení původně sjednané zkušební doby by bylo možné jen v těchto dvou případech:
a) v původně sjednané smlouvě by tato možnost byla připuštěna - uvedena (dosud jsme se ve smlouvách s takových ustanovením nesetkali - a máme již několik stovek)
b) zkušební doba by byla prodloužena - ovšem souhlasným projevem vůle obou stran - zjednodušeně řečeno - uživatel na prodloužení této smlouvy přistoupil - toto "podepsal".
Můžeme jen spekulovat o důvodech, které poskytovatele k takovému kroku vedou, ale obecně jsme toho názoru, že se jedná o jednání neetické, které je i v rozporu se standardem - jak jednání se zájemcem o službu (zde je nutno sdělit zájemci podstatné údaje pro jeho rozhodování - a délka zkušební doby mezi ně jistě patří) - tak i se standardem ochrana práv uživatele - je nepochybné, že poskytovatel zde vystupuje "mocensky" - byť - pravděpodobně - si souhlas s tímto prodloužením zajistil.
Smlouva
V rámci nové smlouvy uživatele dle zákona 108 musí uživatel služeb v Domově pro seniory odebírat všechny obědy ?
Děkuji za odpověď
Ing. J. C.
Dobrý den,
Váš dotaz je stručný - a stručná by mohla být i odpověď. Ta by zněla: rozsah poskytovaných služeb si uživatel sjedná s poskytovatelem v rámci smlouvy o poskytování služby". Právě např. "rozměr" odebírané stravy - bude jistě podstatnou náležitostí "jednání se zájemcem o službu" - což je závazný standard "chování", které poskytovatel musí s Vámi, uživatelem, v procesu jednání o smlouvě - ten ústí uzavřením smlouvy - vést.
Jednoduchá odpověď dále zní: uživatel samozřejmě nemusí odebírat všechnu stravu! Což vyplývá ze svobodné dispozice - ujednání, kterým smluvní vztah o poskytování sociální služby je.
Nicméně - v praxi to bude dělat jisté obtíže. Jde o problematiku "fixních" nákladů poskytovatele na provoz stravovacího "oddělení" - tady bude rozdíl mezi tím poskytovatelem, který stravu dováží a tím, který si ji sám "vaří" atd. atd.
Věc by bylo lépe konkrétně prokonzultovat v některé z našich poraden.
Jen bych závěrem rád uvedl, že to, že uživatel neodebírá některou stravu (např. snídaně, večeře, nebo obědy o víkendu apod.) nemůže být důvodem pro neuzavření smlouvy, či dokonce pro výpověď smlouvy o poskytování sociální služby.
Uživatel "má právo o stravu žádat" - ne povinnost.
Zdravím vás,
můžete mi prosím poradit jak je to s dobou ohledně návrhů smluv. uzavíráme novou (přesnější) smlouvu se starým uživatelem a smlouva ještě opatrovníkem nebyla podepsána (opatrovník ji má návrh smlouvy doma, a je jím "zdržována" již od začátku února), doba poskytování byla navržena od února 2009. Je možno podepsat i po měsíci s tím, že doba poskytování je taková, jaká byla stanovena - již od února 2009 (a s tím souvisejí i platby)? a co se děje v případě, kdy se opatrovník tak dlouhou dobu nevyjadřuje? Dobu přijetí návrhu totiž ve smlouvě nemáme ošetřenou. Kdyby byla teprve doba poskytování od března, v únoru tu vlastně u nás bude "na starou smlouvu".
děkuji
E. L.
Dobrý den,
pokud jedna strana smluvního vztahu navrhuje určitou změnu stávající smlouvy, měla by vyzvat stranu druhou k vyjádření do určitého data - jestliže tato se ve stanovené (přiměřené) lhůtě nevyjádří - má se za to, že návrh nepřijímá. Z toho potom plynou další dopady na původní smluvní vztah - mj. vzhledem k možnostem jeho ukončení - výpovědí. Tyto výpovědní důvody však musí být v původní - tedy stále platné smlouvě stanoveny.
Co se týče časového úseku - je věcí smluvních stran od kdy budou považovat svoji dohodu za platnou - tedy - za souhlasu obou stran je možno uzavřít dodatek např. i k datu 1. lednu - tzv. "zpětně" - a tomu ovšem uzpůsobit i platby. Opakuji - za souhlasu obou stran. Není-li tento, je obvyklé, aby smluvní ujednání platilo nejdříve ode dne sjednání - podpisu.
Vážení,
mám asi podobný dotaz jakých máte ve své poradně dost. Můj otec byl 5 týdnů v DD v M.. Kvůli problémům s demencí si vynutili převoz do psychiatrické léčebny v K., přestože jsme s tím jako rodina nesouhlasili. Otec tam 9. den zemřel.
Jelikož byl předem známý den převozu do K. 18. února, poslali jsme úhradu za pobyt a stravu za 18 dní. Otec 28. února v K. zemřel. Nyní na nás DD požaduje uhradit zbývající dny v únoru v plné výši a říkají, že přeplatek ve výši 67,-- Kč (stravovací jednotka), strava je jinak 110,- Kč, nám vrátí vč. zbývajících peněz na depozitu až po vyřízení dědictví.
Ve smlouvě O poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory není o vratkách uvedeno vůbec nic, vůbec tam není nic o tom, jak se to platí v případech při hospitalizaci. Ani neexistuje žádná příloha této smlouvy, jež by tyto věci doplnila a upřesnila. Máme nemilý dojem, že je to jejich chyba, ale de facto nemají žádný nárok na úhradu v době hospitalizace.
Navíc je jejich jednání tak neetické od začátku pobytu otce, že jsme nabyli dojmu, že DD jde jen o peníze, člověk je až někde vzadu. Již 1. den požadovali peníze navíc mimo úhradu na nějaké hygienické potřeby, minerálky apod. Přitom otec si nemohl z důvodu demence nic objednávat a 1 x týdně jsme mu zajišťovali nákup pití, sušenek, ovoce apod. Pokud jsme ho nenakrmili, ani nebyl sám schopný si to vzít. Je to smutné, když se DD chová tímto způsobem ke starým dementním lidem. Není žádná úcta, velmi nás to zklamalo.
Děkuji za odpověď. M. H.
Dobrý den,
Přijměte soustrast s úmrtím Vašeho tatínka.
Jen těžce můžeme hodnotit úroveň péče v konkrétním zařízení sociálních služeb - zde domov pro seniory. Mohu jen z vlastní zkušenosti potvrdit, že kvalita péče je v nich velmi rozdílná. Stále ještě existují zařízení, která jsou svou povahou spíše "domovem pro zaměstnance", než skutečným zařízením péče o uživatele služeb. Jsou však i zařízení jiná. Neumím posoudit jak to bylo v daném domově. Bylo by však vhodné, abyste si svoje zkušenosti neponechali pro sebe, ale informovali písemně zřizovatele zařízení - zřejmě to bude krajský úřad. Měli by to - i v zájmu všech ostatních - vědět. Oni mají jistou možnost - inspekce apod. - jak v zařízení zasáhnout.
K další části - ustanovení o vratkách by měla být součástí každé smlouvy - bylo chybou, že při jejím podpisu jste na tomto netrvali. Zároveň - pro naprosto přesné zodpovězení dotazu - bychom celou smlouvu museli vidět (můžete např. navštívit některou z našich poraden), ale vycházíme z toho, že ve smlouvě bylo uvedeno, že uživatel služeb je povinen uhradit stravné (píšete 110,- Kč) za každý den pobytu v zařízení. A přitom - za předem odhlášený pobyt - tato zařízení vrací tzv. část "nákladů za suroviny" - zde zřejmě 67,- Kč.
V takovém případě - bylo-li takto ve smlouvě sjednáno ve znění, které předpokládám, postupuje zařízení z právního hlediska v pořádku… Podrobně o tzv. vratkách hovoříme v naší knize "Smluvní vztahy v sociálních službách", které je k dispozici na našich stránkách. S přáním hodně sil.
Vážený pane docente,
na doporučení mých kolegů se na Vás obracím s prosbou o konzultaci našeho problému. Chtěla bych Vás poprosit o radu, jak postupovat při podepisování smluv u lidí trpící Alzheimerovou chorobou. Naše zařízení - denní stacionář - je určený osobám trpícím Alzheimerovou a stařeckou demencí. Problém však máme při sepisování smluv. Někteří naši uživatelé trpící Alzheimerovou chorobou nejsou schopni pochopit obsah smlouvy, resp. někteří vůbec a někteří ve "světlých chvilkách" ano, ale např. druhý den si již nemohou vzpomenout, co podepisovali. Snažili jsme se tuto situaci řešit tím, že jsme doporučovali rodině, aby zažádala o zbavení či omezení uživatele způsobilosti k právním úkonům - alespoň na podpis smlouvy. Mnozí z rodinných příslušníku to však odmítli. Podle zákona chceme proto odesílat smlouvy uživatelů, kteří nemají stanoveného zákonného zástupce a nemohou obsah smlouvy pochopit, na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Problém však je v tom, že my sice máme podepsanou smlouvu, ale smlouvu podepisuje osoba, která vůbec uživatele nezná a nic o něm neví. Navíc by mě zajímalo, komu jsme smlouvu povinni vysvětlit a zda je nutné obsah smlouvy vysvětlit uživateli, pokud víme, že uživatel není schopen pochopit, co mu říkáme. Snažíme se vysvětlit uživateli alespoň nejdůležitější informace vyplývající ze smlouvy a z příloh (Postup pro podání stížnosti, Informace o zpracování osobních údajů). Uživatelům podle individuálních schopností vysvětlujeme výše zmíněné především názornou ukázkou. Přesto se nám však stává, že uživatel už během chvilky neví, co jsme mu vůbec říkali. Tato reakce je adekvátní k jeho chorobě, ale pro nás je nemožné uživatele prokazatelně seznámit s důležitými informacemi. V příloze zasílám vzorovou smlouvu denního stacionáře.
Dobrý den,
Váš dotaz je velice častým z prostředí některých domovů pro seniory - výjimečně i domovů pro zdravotně postižené. Lze říci, že v podstatě výstižně popisujete problém - zodpovědně přemýšlíte o jeho řešení - to "nevidíte" - protože totiž žádné jednoduché řešení není. Prosím - v obecné rovině - o problémech zastupování při uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby pojednávám v knize "Smluvní vztahy v sociálních službách" - je možno si ji stáhnout z našich webových stránek - tam právě popisuji tytéž obtíže co zmiňujete Vy…(např. i délka čekání na vyjádření soudu - obecního úřadu - formálnost takového zastoupení ze strany úřadu, složitosti v komunikaci s dětmi těchto seniorů atd. atd.)
Situace nyní nemá "jednoduché" a okamžité řešení. Ovšem - část Vašeho dotazu logicky popisuje obavy Vás, jako poskytovatele služby - zda splníte zákonnou povinnost "informovat uchazeče o službu o právech a povinnostech", zda splníte standard "jednání se zájemcem o službu" atp.
Stručně lze říci - tak jak naznačujete - splníte - vy vyvinete veškeré úsilí - např. pořídíte krátký zápis o tom jednání, poučení atp. - ovšem - v důsledku nemoci bude tato osoba již druhý den "dezorientovaná" apod. To však neovlivníte. Skutečné řešení mají v rukou děti těchto nemocných seniorů - měli by přistoupit ke zbavení způsobilosti - ale i to je někdy velmi psychicky obtížné…
Pokud budete k těmto seniorům přistupovat s nejvyšší mírou tolerance, budete zodpovědně plnit své povinnosti jako poskytovatel služby -nepředpokládám výrazné problémy v oblasti "postihu" při inspekci apod.
Pravdou je, že jde o problém obecný - novela zákona v parlamentu jej trošinku chce zpřesnit tím, že přímo uvádí, že obecní úřad, který má v daném okamžiku uživatele při uzavírání zastupovat bude obecní úřad v sídle zařízení - ale celo problematiku to neřeší - a řešit nemůže.
Stáří - Alzheimerova choroba - to vše jsou věci a jevy, které jsou vždy "barvitější" než šedá teorie zákona.
Dobrý den,
děkuji za rychlou odpověď. K té rehabilitaci je to tak. Dcera vzhledem k svému tělesnému postižení - DMO diparéza končetin, má možnost využívat rehabilitační služby v jiném soc.zařízení, než ve kterém bydlí (tam stále nemohou sehnat fyzioterapeuta). Za tyto rehabilitační služby požaduje úhradu, zatím to hradíme s depozita dcery (15 % z inv. Důchodu). Ve smlouvě, kterou má dcera uzavřenou s pobytovým zařízením, je uvedeno, že z příspěvku na péči se hradí tyto činnosti:
Výchovné, vzdělávací a smysluplné aktivizační činnosti:
a) nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností
b) vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání
Může se skrývat pod bod. a) i rehabilitace?
A v bodě b) mají vytvořit podmínky pro vzdělávání. Měli by dceru tedy do školy dopravit?
Děkuji za váš názor.
Dobrý den,
děkuji za zpřesnění dotazu. Ovšem - odpověď nebude jednoznačná.... či spíše jednoduchá:
a) je jasné, že pokud dcera bude využívat rehabilitaci - sociální službu - u jiného poskytovatele - tento bude požadovat úhradu.
b) poskytovatel u něhož Vaše dcera je, by měl jisté úkony rehabilitační péče poskytovat - již jsem Vám uváděl, že se jedná dnes o běžný a většinový "standard" u nás. Sama to potvrzujete, když zmiňujete, že tento poskytovatel nyní takového pracovníka shání.
c) pokud poskytovatel neplní všechny povinnost ze smlouvy vyplývající - měl by přistoupit na snížení dané části úhrady (není schopen zajistit stravu - vrací stravné, není schopen zajistit úkony péče dle smlouvy - měl by vrátit část příspěvku.)
d) ovšem vzhledem k textu Vaší smlouvy bude poněkud obtížné dokazovat jaké konkrétní úkony pod bodem a) váš poskytovatel nabízí a poskytuje... Neboť není v obecně závazném právním předpisu stanoveno - a vlastně zaručeno - jaký pracovník a s jakým vzděláním může či musí tyto služby poskytovat.
e) k části Vašeho dotazu k písm. b) - vytvoření podmínek pro zajišťování přiměřeného vzdělávání - tady opravdu odkazuji na předešlou odpověď - nemyslím si, že lze "vynutit" nárokově svoz do školského zařízení...
Shrnuto: v části poskytování rehabilitace - byť je zákon, a bohužel i smlouva ve Vašem případě - velmi obecná, přesto by ji poskytovatel vzhledem k obecným zvyklostem zajistit měl. V části dovozu do školy zastávám názor opačný - čímž samozřejmě neříkám, že by tak učinit nemohli...
Dobrý den,
ráda bych se zeptala:
1. na to, zda soc. zařízení s celoročním pobytem, kde mám dospělou dceru, může požadovat úhradu za povlečení + prostěradla?
2. Dcera nemá ukončenou školní docházku, do školy to má cca 2 km, platila jsem ji svoz, ale zdražil se, tak ho chci zrušit. Mělo by soc. zařízení dceru dopravovat do školy?
3. Může být provedena úhrada za rehabilitaci v soc. zařízení z příspěvku na péči?
Moc děkuji za informace a přeji hezký den.
Dobrý den,
k Vašemu dotazu uvádíme:
- součástí služeb poskytovaných v rámci pobytové služby celoročního typu (domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením) je i ubytování, které nepochybně zahrnuje i zajištění ložního prádla a jeho adekvátní výměnu - praní.
- zařízení nemá povinnost zajišťovat dopravu uživatelů do školy
- poslední dotaz není zcela zřejmý - ale jednoduchá odpověď zní: v případě pobytové služby celoročního typu převádí uživatel celou výši příspěvku na péči poskytovateli - ta tudíž poskytovateli zůstává ze zákona. Je otázkou jaké úkony - služby - péči - rozumíte pojmem "rehabilitace". Základní činnosti, které se jako rehabilitace zdravotní dají označovat poskytuje většina poskytovatelů (alespoň těch kvalitních) jako jsou míčkování, cvičení apod. K tomu má také většina - ne-li všichni tito poskytovatelé obsazenu i pozici "rehabilitační pracovník".
Konkrétní úkony péče byste měla mít dojednány ve smlouvě o poskytování služby.
Dobrý den, pracuji jako sociální pracovník v pečovatelské službě. Chci se zeptat, jaké jsou možnosti vypovězení smlouvy, pokud máme problém s uživatelem služby ohledně poskytování služby. Konkrétně pokud se jedná o ztížené prostředí a podmínky pro výkon péče - hygiena prováděná ve vaně, přičemž jsou zde překážky jako pračka, malý prostor...Dvě pracovnice mají problém těžší osobu zvednout a dostat do vany na sedátko. Jedna si vždy musí do vany vlézt a poměrně dost se tak namáhají..Uživatel služby odmítl hygienu na lůžku. Jak lze postupovat?
Dobrý den,
naše poradna je primárně zaměřena na potřeby uživatelů sociálních služeb, až zprostředkovaně se můžeme věnovat poskytovatelům. I bez toho - Váš dotaz nelze takto na dálku zodpovědět. Právě pro řešení podobných situací je rozhodující znění uzavřené smlouvy. Z ní se potom musí vyvozovat existence případných výpovědních důvodů, stejně jako výklad pojmů vážících se ke sjednané službě a rozsahu a obsahu jejího poskytování. Zde se dotýkám pojmu "poměrně dost se tak namáhají".... Otázka koupelny a jejího přizpůsobení - to mělo být zjištěno již v procesu sjednávání smlouvy - viz Standard "jednání se zájemcem o službu"... atd. atd. Opravdu Vám nebudeme moci takto poradit.
Vážený pane. Jak čelit obvinění ze strany klienta, který si mne najal na 7.dní, abych pečovala o jeho ženu, která má stupeň IV. - úplná závislost ,tj. 11 000,- Kč. Klient má stupeň II. - 4000,- Kč. O paní pečují v charitě, pán je doma. Starala jsem se o oba dva, včetně nákupů, vaření, úklidu. Práce to byla velice těžká, zvláště s paní, která je úplně bezmocná. Naštěstí mi charita při účasti klienta vyplatila částku podle pravidel, za jeho ženu. Klient ovšem nesouhlasil, jeho reakce byla nadávky na mou osobu i na vedoucí charity. Nejen že mi nezaplatil za sebe, navíc mne pomlouvá po městě, že jsem ho okradla, a vyhrožuje soudem. Nejsem žádný laik v oboru, pracovala jsem jako ošetřovatelka v LDN, nyní jsem v důchodu. Klient nemá pečovatelku, odmítá platit za služby. Poraďte jak se bránit, jsem znechucena. Přesto že je tu hodně osamělých lidí, kteří potřebují pomoci, ale málokdo zaplatí, domnívají se, že je to příspěvek k důchodu. Charita mi vyplatila za 7.dní 2500,- Kč. Kvůli této částce mi pan MD vyhrožuje soudem. Peníze patří jemu, on rozhoduje o výši odměny. Jak čelit takovým lidem?
Dobrý den,
Váš dotaz je poměrně obsáhlý - nikolivě snad právně složitý - ale náročný na "okolní náležitosti" - tedy jisté sociální a psychologické aspekty, které celý "případ" asi provázejí... Přesto se - v rámci této písemné porady - budeme moci soustředit pouze a právě téměř výhradně na ony věci právní...
Píšete na jedné straně - že si Vás "najal" pán ve II. stupni závislosti, jeho žena má IV. stupeň závislosti - píšete, že jste se starala o oba - také ovšem, že o paní se starala Charita ve městě.
Potom ještě, že Vám právě - Charita - poskytovatel sociálních služeb - vyplatila částku "spoluúčasti" - podle pravidel.. atd. Právě všechny tyto věci jsou důležité vyjasnit pro naprosto přesné posouzení situace.
Nicméně: Jestliže jste dotyčnému pánovi, který má přiznán příspěvek na péči poskytovala po určitou dobu služby péče (úkony, které zřejmě nazýváte pečovatelské), a to na základě smlouvy (lidově: dohody), která nemusí být písemná - potom Vám z této smlouvy vznikla povinnost příslušné služby- úkony poskytovatele - a dotyčné osobě zase vznikla povinnost uhradit Vám sjednanou částku jako úhradu - odměn u za služby.
Jelikož se jedná o Vaše právo (vycházím z toho, že situace je, jak jste ji popsala), jedná se o klasickou situaci, která je stejná jako ve všech dalších případných právních - přesněji faktických sporech a nedorozuměních mezi občany: kdo má pocit, že mu druhá strana něco dluží - a zejména nejedná-li se jen o pocit, ale o prokazatelný dluh - musí se pokusit tento dluh vymoci. Postup je obvyklý: písemná výzva (doporučený dopis) k úhradě dluhu, případně žaloba k okresnímu soudu na úhradu dlužné částky. Jistě- smlouva asi nebyla písemná - tudíž tzv. "důkazní břemeno" (jak prokázat obsah dohody) bude obtížnější, nikoliv však nemožné. Služby péče jsou poměrně dobře ohodnotitelné s využitím ustanovení vyhlášky MPSV, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. Orientačně mohu říci, že v prostředí Vašeho kraje nebude neobvyklé, pokud jedna hodina péče znamenala cca 80,- Kč...
K poslední části: peníze - příspěvek na péči - skutečně "patří" osobě, které byl přiznán. Ta má však - podle zákona o sociálních službách - jednu zásadní povinnost: použít jej na zajištění potřebné péče. Pokud by občan prokazatelně po celý měsíc žádný úkon péče a pomoc při zvládání úkonů péče o vlastní osobu či soběstačnosti "nepořizoval" - pozor - může se jednat i o pomoc rodinných příslušníků - nemusí být smlouva ! tedy pokud by takový občan
s k u t e č n ě žádnou takovou pomoc nevyužíval může obecní úřad - ovšem po řádně provedeném šetření - rozhodnout o odnětí dávky.
Jak jsem uváděl v úvodu - bylo by vhodné vyhledat konkrétní poradnu pro zvážení všech aspektů Vaší věci.
Dobrý den,
prosím o názor, zda níže uvedená pravidla daná ústavem jsou právně v pořádku. Proč by rodič (nebo jiný příbuzný), který v době pobytu mimo ústav pečoval, měl ústavu předkládat doklad od registrované služby?
Doufám, že nevěříte tomu, že uživatel nebo zájemce o službu je v takovém postavení při podepisování smlouvy, aby o těchto pravidlech vyjednával. Ano, má možnost smlouvu nepodepsat a zůstat bez služby. Rovnoprávné postavení klienta a poskytovatele při vyjednávání je pouze proklamativní v souvislosti s dostupností služeb.
Přesná citace pravidel ústavu (www stránky ústavu, smlouva): Ústav sociální péče příspěvek na péči v době nepřítomnosti klienta v tomto zařízení nevrací. Pokud klient prokáže, že při pobytu mimo ÚSP uhradil náklady spojené s péčí o svou osobu, budou mu tyto náklady proplaceny, a to na základě řádně vyplněného daňového nebo pokladního dokladu vystaveného osobou, která má své služby zaregistrovány. Doklad musí být dán k proplacení sociální pracovnici nejdéle do 10 pracovních dnů po nástupu klienta zpět do ÚSP nebo dle dohody se sociální pracovnicí. Doklad k proplacení předkládá klient nebo jeho opatrovník. Náklady budou uhrazeny maximálně však do výše náležícího příspěvku na péči za dny pobytu mimo ústav (viz. vzorec).
Dobrý den,
hned v úvodu zdůrazním, že nejvhodnější by bylo vzít Vaši smlouvu o poskytování služby a navštívit některou z našich poraden. Již nyní - byť na základě stručného dotazu konstatujeme následující:
1) pokud uživatel služby - pobytové v tomto případě - pobývá nějaký čas u zákonného zástupce - rodiče (ale obdobně i u dalších příbuzných - se souhlasem zákonného zástupce - nemusí předkládat "ústavu" - zřejmě domovu pro zdravotně postižené - žádné "doklady" a už vůbec nic o "registrované službě" apod. Je-li pozadí Vašeho dotazu takové, jak lze z první věty vyčíst, potom je takový požadavek poskytovatele skandální a protiprávní. A nakonec - citace smlouvy daného poskytovatele, kterou jste uvedl o tom svědčí. V tomto případě doporučuji - takovou smlouvu nepodepsat, ale upozornit poskytovatele, že požaduje závazek uživatele, který je v rozporu s právním řádem - příspěvek na péči je "příjmem" uživatele a tzv. jej "následuje", tzn. tam kde je uživatel, tam následuje příspěvek... Jistě je věc složitější - např. není možno, aby obyvatel domova pro zdravotně postižené - celoroční služba - byl mimo prostory domova např. 200 dnů v roce - potom by takový poskytovatel jistě nemohl plnit svou funkci - a neměl by na ni zdroje, ani uživatel by zřejmě tento typ služby nepotřeboval. Nicméně - při pobytu mimo domov - rámcově do 100 dnů v roce - se jedná o nezadatelné právo člověka pobývat se svými blízkými.
2) ještě zajímavější není ani tak dotaz, jako spíše konstatování - o pouze proklamativní rovině rovnoprávnosti uživatele. Zmiňujete rovněž dostupnost služeb - jako výrazně limitující činitel oné rovnoprávnosti. V tom lze s Vámi nepochybně souhlasit, ovšem ona rovnoprávnost není jen deklaratorní. Je ovšem otázkou, jak si uživatelé jsou svých možností vědomi, je otázkou, nakolik se "nebojí" ozvat se za svá práva. K tomu Vám doporučuji např.
- seznámit se s televizním pořadem Klíč, věnovanému naší službě a možnostem uživatelů - odkaz najdete na našich stránkách do několika málo dnů,
- seznámit se s výsledky výzkumu názorů uživatelů - rovněž do několika dnů budou zavěšeny na našich stránkách,
- to nejpodstatnější - mj. v publikaci "Poradenství pro uživatele sociálních služeb" zmiňujeme některá práva uživatelů.
Celkový obraz sociálních služeb je jistě značně "barevný", věřte však -a viděli jsme v poradně stovky smluv - že takhle uživatelsky "nepříjemnou" větu jsme v žádné z nich nenašli.
Závěrem doporučuji to, co v úvodu - kontaktovat naši poradnu v místě Vašeho bydliště a případně zvážit stížnost orgánu registrujícímu činnost tohoto poskytovatele. A na závěr ještě jedna věc: bez šancí na úspěch by zřejmě nebyla ani žaloba o navrácení takto zadržovaných prostředků...
Dobrý den, mám dotaz týkající se povinností osoby, která se stará o jinou osobu. Má babička dostává sociální příspěvek od státu ve výši 4.000,- Kč. Z Vašich stránek jsem si našla, že má přiznaný II. stupeň závislosti z důvodu zhoršeného zraku. Teta, která se má o ní starat tvrdí, že tato částka nezahrnuje zajištění stravy. Babička stále vaří pro sebe a zároveň i pro tetu nebo alespoň jídlo pro tetu ohřívá. Prosím o radu na jaké výhody má babička nárok od osoby (tety), která je zapsaná jako osoba pečující. Děkuji.
Dobrý den,
Klíčové pro zodpovězení Vašeho dotazu je správné pochopení institutu příspěvku na péči - k tomu je vhodné si přečíst příslušné pasáže z naší brožury Poradenství pro uživatele sociálních služeb. Příspěvek na péči je určen na úhradu části nákladů spojených s pomocí (dohled, podpora, provázení, péče), kterou někdo jiný (registrovaný poskytovatel nebo například příbuzný) poskytuje osobě, která byla uznána závislou na péči - pobírá příspěvek.
Přičemž platí, že osoba, která je závislá na péči si stanoví okruh úkonů, které jí pečující osoba bude poskytovat dohodou. Tzn. - není nikde předepsáno (zákonem stanoveno), že osoba, která je ve II. stupni závislosti musí obdržet ty a ty úkony. U jedné osoby to např. může být příprava stravy - u jiné zase doprovod na úřady - u třetí třeba úklid. Nebo vše dohromady. Záleží skutečně a jedině na dohodě - čili "smlouvě", kterou o pomoci uzavře osoba pobírající příspěvek a osoba pečující.
Tak je tomu i ve Vašem případě. Pokud by Vaše babička byla s péči Vaší tety nespokojená - může s ní "spolupráci" ukončit - tj. přestat využívat její péči - a to i s příslušným dopadem do placení pojistného - poněvadž za osoby, které pečují o pobiratele příspěvku na péči (II. - IV. stupeň) je plátcem pojistného stát.
Obracím se na Vás s dotazem, zda občanské sdružení, které mi doposud poskytuje osobní asistenci, teprve teď s námi sepisuje smlouvu o zvýšení poplatku za službu (z 85,- na 100,- Kč - což je celkem jasné), ale na smlouvě je uvedeno v hlavičce "o. s. v likvidaci". Dále ve smlouvě jsou body nic neříkající nebo body s mnoha výklady. Když chceme body upřesnit tak se chovají podrážděně. Vůbec nikde není uvedeno kdo je nahradí - proslýchá se, že se budou transformovat na o.p.s. Mám takovou smlouvu podepisovat? Děkuji.
Dobrý den,
dopředu avizuji, že Vám nebudu moci doporučit, zda smlouvu podepsat či nikoliv. To je příliš závažné rozhodnutí - a není možno se proto k němu vyjádřit na základě pouze těchto Vámi uvedených informací.
Píšete, že se má teprve nyní sepisovat smlouva - částka 100,- Kč za hodinu je skutečně v souladu s právními předpisy. Problematické je další Vaše tvrzení "body s více výklady - chovají se podrážděně". Je pravdou že někteří poskytovatelé - a řekněme rovnou, že ti nepříliš dobří - považují smlouvu (soukromoprávní akt dvou rovnoprávných stran) za svého druhu "diktát", který musí uživatel podepsat - děj se, co děj. Zcela přitom ignorují příslušná ustanovení Standardů kvality v sociálních službách - např. standard č. 3 - jednání se zájemcem o službu. Existují zřetelné a podobné návody, jak má poskytovatel s uživatelem smlouvu sjednávat. Slovem sjednávat rozumíme delší proces, v němž si obě strany vyjasňují své představy o službě, své potřeby a požadavky. Smlouva pak - musí být výsledkem těchto jednání a nikoliv jejich předpokladem.
Stejně tak je žádoucí, aby text smlouvy obsahoval práva a povinnosti obou stran, která jsou zřetelná, umožňují jednoznačný výklad, který by v budoucnu neumožnil spory atd. Nezbývá než Vám doporučit návštěvu některé z našich poraden, kde byste mohli probrat celý text smlouvy, není vyloučeno, že by Vás náš poradce mohl v jednání zastupovat či Vás doprovázet.
Co se týče možného ukončení činnosti občanského sdružení - to je věc právě těchto jednání.
Děkuji za ochotu při řešení našeho problému a za vaši odpověď, kterou jsem přečetla. Jedná se totiž o ústav a školy a tahle škola na svých web stránkách uvádí, /kapitola služby/, že klienti denního stacionáře jsou studenti škol /ZŠ, středních i praktické školy/, čas od 8-18 hodin. Vedení argumentuje tím, že v ústavu vždycky bylo a je propojeno vzdělávání a sociální péče /komplexní rehabilitace/, takže asistenti jsou placeni jednak po lince školství, ale také MPSV - a člověk "zvenku" to asi nemůže pochopit. Někteří studenti mají uzavřenou smlouvu o poskytnutí služby v denním stacionáři, ale vzhledem k tomu, že v průběhu vyučování nevyžadují žádné úkony péče, nehradí nic. U ostatních studentů je sazba za úkony odlišena podle toho, jak vysoký příspěvek na péči pobírají a v jaké jsou skupině. Dcera v průběhu vyučování a přestávek potřebuje pomoc asistenta /toaleta, psaní poznámek, pomoc při přesunu do jiné budovy školy/. Pro 4 studentky na vozíku a 3 chodící funguje ve třídě 1 asistentka, která vzhledem k počtu dívek nestíhá. Po skončení vyučování jde dcera na oběd, kde jí asistent v jídelně donese jídlo a po obědě s ní odcházíme domů. Odpoledne je doma, jen jedenkrát do týdne navštěvuje textilní kroužek. Vážený pane, mám zájem, aby dcera do praktické školy prozatím chodila a obavy z toho, aby se tyhle nesrovnalosti neobrátily proti ní. V úterý mám na naléhání vedení podepsat jejich smlouvu o poskytnutí služby v denním stacionáři /vzhledem k speciálnímu charakteru školy/, nebo navrhnout a podepsat vlastní návrh smlouvy o poskytnutí služby v denním stacionáři. Jaký mám navrhnout poplatek za úkon? V sazebníku, který je přílohou smlouvy, jsou odlišeny 4 výšky poplatků za jeden úkon - podle výšky příspěvku na péči klienta. Bylo by vhodné navrhnout průměr?
Jak stanovit dobu pobytu v denním stacionáři? Navrhnout dobu po vyučování, asistenci u oběda, příp.odvedení na kroužek 1krát týdně?/v průběhu vyučování a o přestávkách ve speciální škole pomáhá studentům asistent, který je placen ze školství?/
Budu Vám moc vděčna, když si ještě najdete chvilku a poradíte mi, jak formulovat smlouvu.
Dobrý večer,
opravdu se jen velmi těžce takto doporučuje. Já nemohu za Vás stanovit, v které době dcerka potřebuje asistenci - já mohu jen stále a dokola uvést: je zcela mimoprávní - a protiprávní - aby jste platili asistenta za vzdělávací služby. Pokud bude dcera - odpoledne - po obědě a vyučování - v nějakém stacionáři - tzn. u registrovaného poskytovatele služby - potom je sazba dle vyhlášky max. 100,- Kč za hodinu. Praxe, kdy poskytovatelé vybírají různé částky dle příspěvku na péči je občas bohužel používaná. Rozhodně - opět píši bohužel - není protiprávní. Jde o to, že za jistých podmínek je takový požadavek na různé platby de facto oprávněný, neboť člověk ve IV. stupni závislosti na péči potřebuje jiný způsob podpory a pomoci než člověk v I. stupni. Ovšem: v praxi - bohužel - poskytovatelé vlastně žádné větší služby tomu ve IV. stupni nenabízejí... Navíc - jsem si jistý, že asistenti mají stejný plat - ať poskytují služby člověku v I. nebo IV. stupni závislosti. Ani nevím, v jakém stupni závislosti je Vaše dcera, nevím ani o kolik hodin týdně se jedná.. atd. Prosím - pokud mi nedodáte písemné podklady - nemohu se na základě takto kusých informací více vyjádřit. Myslím však, že nyní je Vám již o b e c n á situace zřejmá - jde tedy o to, abyste ji aplikovala na daný právní vztah.
Přitom bych se vůbec neohlížel, co je to za poskytovatele - jakou má "tradici" a zvyky apod. - zákon a vyhláška platí pro všechny stejně. Ovšem - hodinová sazba vyhlášky - až 100,- Kč je tak vysoká, že i při dvou hodinách denně může platba činit 4 tis. Kč měsíčně. Ještě připomínám - sazba je za hodinu "skutečně spotřebovaného času" - zařízení musí být schopno prokázat, že po celou dobu poskytuje úkony péče dané zákonem a vyhláškou!! Tolik k dané věci. Přeji Vám úspěch v jednání - smlouvu určitě v úterý podepsat nemusíte- vezměte si ji - k prostudování a zvážení - komunikujte s poskytovatelem písemně... (vím - je to složité - hlavně psychicky - dcera je v daném zařízení - nechce se mi však věřit, že by někdo z řad pracovníků poskytovatele či tento sám tohoto mohl vůči ní zneužít.....)
Dcera zdravotně postiženého tatínka (stav po cévní mozkové příhodě) má s problémem ohledně podepsání smlouvy na osobní asistenci, kterou vyřizuje pro svého tatínka. Problém je v tom, že tatínek není schopen podpisu této smlouvy (ochrnul po příhodě na polovinu těla a podle vyjádření lékaře je tento stav trvalý, jinak vnímá). Jeho dcera mu mimo jiné vyřizuje PnP a pro účely PnP byla ustanovena jako zvláštní příjemce dávky a jako opatrovník pro účely vyřízení PnP. Tatínek není ani částečně soudním rozhodnutí zbaven způsobilosti. Soudní rozhodnutí o ustanovení opatrovníka nemají. Navrhovala bych, ale nejsem si jistá, u soudu pro tyto účely zařídit ustanovení kolizního opatrovníka pro účely podepsání smlouvy na osobní asistenci. Prosím Vás o radu. Paní potřebuje nutně asistentku, která jí bude pomáhat s celodenní péčí o jejího tatínka a na podpis smlouvy spěchá. Předem děkuji za Váš čas.
Níže Vám uvádím přehled právních norem zákona o sociálních službách resp. občanského zákoníku, které lze na řešení situace použít. Tzn. - je zapotřebí zvážit - zda opravdu není dotyčný uživatel schopen smlouvu podepsat - potom by asi bylo právně "nejčistší" provést jeho podpis formou úředního zápisu - viz níže - byť je to složitější - ale notář, pravda za jistý poplatek - přijde i domů.
Zvážit je možno - ale to v konzultaci s obcí - zda by obec nemohla, nechtěla využít možnost § 91 odst. 6 - že by tedy "jednala" za osobu, která není sama schopna jednat. Zákon neupravuje, zda se to týká mentální stránky věci. Připouštím však, že takový výklad bude převládat - tzn. že se nemíří na Vámi popsanou situaci.
Opatrovníka - ad hoc - může ustanovit soud - bylo by rovněž vhodné - ovšem časově bude náročné.
Zbývá poslední záležitost - pokud by se již mělo jednat o úřední zápis - bylo by vhodnější, aby nebyla podepsána jen smlouva, ale možná raději plná moc, kterou by dotyčný uživatel udělil dceři s tím, aby jej zastupovala v jednáních s poskytovatelem, které vyžadují písemnou formu - včetně podpisu smlouvy.
Byly by tak vyřešeny i situace do budoucna.
Níže ony normy, o které se můžete opřít.
§91 zákona o s.s.
(6) Osobu, která není schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce, zastupuje při uzavírání smlouvy obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu osoby, nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízení sociálních služeb, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení.
§ 29 občanského zákoníku
Soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Za týchž podmínek může soud ustanovit opatrovníka i tehdy, jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu
§ 31 občanský zákoník
(1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.
(4) Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu.
§ 40 občanský zákoníkr (1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný.
(5) K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou číst a psát, je třeba úředního zápisu. Úřední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinu podepsat.
Obracím se na Vás s problémem vratek z PnP a požádat o Vaše stanovisko. Předem se omlouvám za obsáhlejší dotaz, ale jsme pobytové zařízení "Domov pro seniory" a plně chceme respektovat platné právní normy i dobré mravy.
K Vašim dotazům budeme zaujímat stanovisko v pořadí, tak jak jste je formulovala:
1. V okamžiku, kdy uživatel jde např. na víkend k příbuzným, velí nám selský rozum - PnP za tyto dny by měl jít s uživatelem na zaplacení poskytované péče. Ale problém je ten, že když budeme doslova dodržovat pravidla daná zákonem, měl by klient informovat úřad, který PnP vyplácí o "změně okolností v poskytování PnP, neboť kdokoliv nový, kdo poskytuje péči by měl být uveden do 8 dnů na tomto úřadě. - jsme my povinni i v tomto případě informovat obecní úřad vyplácející PnP?
V tomto případě by podmínky pro vyřešení situace měl spoluvytvářet již uživatel. V žádosti - předepsaný formulář - mohl uvést více osob, které mu službu poskytují - a to ve vašem případě tak, že by uvedl právnickou osobu - poskytovatele - a další rodinné příslušníky. Viz § 21 odst. 1 písm. c) zákona. Co se však týče Vaší tzv. oznamovací povinnosti - ta je upravena v § 21a , kdy "Osoba blízká nebo jiná fyzická osoba uvedená v § 83, která poskytuje oprávněné osobě pomoc, je povinna písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností přijetí oprávněné osoby do ústavní péče zdravotnického zařízení, do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, vzetí do vazby nebo nástup k výkonu trestu odnětí svobody, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud tuto povinnost nemůže splnit příjemce příspěvku podle § 21 odst. 2 písm. a); tuto povinnost má i zařízení sociálních služeb uvedené v § 48 až 51, jestliže poskytuje oprávněné osobě pobytové sociální služby." Jak vidno - krátkodobá návštěva u rodiny mezi "hlásící" tituly nepatří...
Za podstatné však považuji, že vrácení poměrné části příspěvku na péči není záležitostí "selského rozumu", ale právních norem. Je faktem, že zákon o sociálních službách explicitně vracení neupravuje - odkazuje na smlouvu. Obecným zákon je však občanský zákoník. Existuje institut bezdůvodného obohacení, o něž by se jednalo, ponechal-li by si poskytovatel příspěvek na péči za dobu, kdy je oprávněný příjemce - uživatel - v péči jiné osoby. Příspěvek je totiž příjmem uživatele - oprávněné osoby - a až sekundárně - za splnění daných podmínek - jednoznačně poskytování péče v danou dobu - jej tento převádí poskytovateli. Proto vracení příspěvku je nárokem uživatele - formu, způsoby, časovou dispozici si dohodne s poskytovatelem ve smlouvě.
2. Při hospitalizaci uživatele ve zdrav. zařízení delším než 1 kalendářní měsíc se PnP vrací, při kratší hospitalizaci?
- nechává si pobytové zařízení?
- poměrná část se vrací uživateli?
Opět platí předchozí - záleží kdo osobě poskytuje péči! Není vyloučeno, že osoba má s sebou v nemocnici příbuzného, který mu péči poskytuje. Onen kalendářní měsíc - a vracení - zde máte zřejmě na mysli povinnost pobiratele příspěvku nahlásit do osmi dnů obecnímu úřadu skutečnost, že byl přijat do ústavního zdravotnického ošetřování, příspěvek potom osobě nenáleží - ovšem až za měsíc - kalendářní - po který po celou dobu pobývala ve zdravotnickém zařízení. (Jen na okraj - i v těchto případech budeme iniciovat změnu - např. přijetí dítěte do lázeňského zařízení - ovšem je indikován i pobyt matky - pečovatelky...).
3. Zákon o soc. službách tuto problematiku výslovně neupravuje. Stanovuje poskytování soc. služeb jako smluvní vztah a jako takový je založen na dohodě stran. Zatím žádný metodický pokyn nebo výklad zákona, který by upravoval vracení PnP pro sociální zařízení neexistuje.Veřejný ochránce práv se přiklání k vracení alikvótní části příspěvku, MPSV nenamítá nic k jeho nevracení.
- záleží pouze na pobytovém zařízení, zda má nastavený systém vratek PnP, v jakém rozsahu či nevracení ve smlouvě?
Máte pravdu, už jsem uváděl výše, že zákon doslovně problém tzv. vratek neřeší. Je také pravdou, že mnozí poskytovatelé a uživatelé své vztahy v tomto bodě neupravují příliš přesně. Je záležitostí zejména uživatelů, aby se zajímali za jakých podmínek j e j i c h peníze - neboť příspěvek je určen pro potřeby fyzické osoby - jsou jimi užívány, jimi spotřebovávány a jim - za podmínek o nichž jsme psali i "vraceny".
Obracím se na Vás s žádostí o radu ve věci sjednávání smluvního vztahu mezi poskytovatelem soc.služby a uživatelem, který
a) není schopen sám jednat, nemá zákonného zástupce a zastupuje ho při uzavírání smlouvy obecní úřad
b) v případě, kdy smlouvu za uživatele podepisuje "kolizní opatrovník", neboť opatrovníkem je ustanoven poskytovatel
Smlouva o poskytnutí sociální služby obsahuje několik příloh, z nichž jedna se týká souhlasu s prováděním finančních operací a uložení finančních prostředků na tzv. depozitním účtu, který spravuje poskytovatel a se souhlasem uživatele provádí jím určené a požadované operace. V případě, kdy uživatele zastupuje obecní úřad ve výše uvedených případech, nelze zajistit souhlas s prováděním těchto finančních operací od obecního úřadu, jelikož ten není k tomuto úkonu zmocněn. Prosím o sdělení, jakým způsobem máme podložit možnost provádění těchto operací, pokud úřad k tomuto úkonu není oprávněn a uživatel není schopen podpisu, nemá zákonného zástupce, je osamělý. V případě kolizního opatrovníka by docházelo vždy ke střetu zájmu. Použití dohody, kterou podepíší svědkové nám nepřipadá v tomto případě správné.Děkuji.
Dostal se k nám do poradny dotaz ve věci postupu - evidentně poskytovatele - při sjednávání smluvního vztahu. Popisujete problém poměrně explicitně - je zřejmé, že jste si vědoma téměř všech aspektů daného jevu. Ten vyplývá z toho, že jste jako poskytovatelé zůstali nadále opatrovníkem.
Aniž bych hledal "cestičky" jak řešit onen jeden aspekt problému - tj. potřeba oněch opakovaných souhlasů při nakládání s finanční hotovostí - rovnou sdělím svůj názor na celkový postup:
- v naší poradně zastáváme názor, že postup, kdy poskytovatel pobytových služeb - najmě celoročního typu - zůstává opatrovníkem uživatele je v rozporu s občanským zákoníkem - střet zájmů - de facto setrvalý a trvalý - a také se standardy sociálních služeb - zde již není explicita výroku tak zřejmá.
Nesouhlasíme se stanoviskem dr. Rážové z MPSV podle níž bylo možno nechat se jiným ad hoc opatrovníkem jen "zastoupit" při podpisu smlouvy - a nadále všechna práva a povinnosti ze smlouvy "konzumovat" již jako opatrovník - poskytovatel.
V logice věci jde o totéž, pokud by při silniční kontrole opilý řidič na chvíli přesedl na místo spolujezdce a dechovou zkoušku nechal udělat střízlivého kamaráda - poté by se za volant vrátil.
Doporučujeme požádat, aby opatrovníkem danému uživatele byla ustanovena další osoba.
Děkuji za radu, nicméně my jsme ve fázi, kdy byl soud požádán o stanovení jiného opatrovníka, současně je ustanoven kolizní opatrovník, který uživatele zastupuje při podpisu smlouvy, ale odmítá podepsat přílohu smlouvy, která řeší finanční operace uživatelů. Pokud nám můžete poradit, jak v tomto případě můžeme nakládat s finančními prostředky uživatel, budeme moc rádi. Podpis nás jako svědků si myslím je střetem zájmu.
Nejsem si jistý, zda posoudím přesně pojetí onoho "nakládání s finančními prostředky", neznám obsah oné přílohy apod. Nicméně - soudím - že se jedná o běžná vydání v zájmu klienta - uživatele - v takovém případě jsou dvě možnosti:
a) nebudete nic čerpat - limonády na výletech, zmrzlina, vstupné – nevím, co ještě - a klient bude poškozen ve svých právech - sice a priori nečinností zákonného opatrovníka - nicméně bude
b) budete čerpat - pokusíte se získat jakýs takýs souhlas opatrovníka - např. na určitou dobu s tím, že poté předložíte podrobné vyúčtování - a to by jej tak zatěžovat nemuselo
c) budete čerpat - nebudete mít podepsánu Vámi zmiňovanou přílohu - opravdu nevím, co v ní je - a povedete řádnou evidenci, kterou budete moci platnému i budoucímu opatrovníku předložit. Jistý konflikt zájmů zde je - ovšem zájem klienta na plnohodnotném životě je zřejmě větší než nečinnost státních orgánů, které nedostatečně vymezily povinnosti opatrovníka .
Konečné rozhodnutí je na Vás. Naše stanovisko vychází jen z krátkého dotazu - nejsme se situací seznámeni detailně.
Vzhledem k tomu, že babička, která žije v Domově důchodců, nemá dostatečné příjmy na zaplacení plné výše úhrady za ubytování a stravu, (nedoplatek činí 2 702,- Kč měsíčně) požaduje Domov důchodců tento doplatek na příbuzných, a to formou spoluúčasti na základě uzavřené smlouvy o spoluúčasti na úhradě nákladů poskytované sociální služby. Prosím o sdělení, zda jsou příbuzní povinni tento doplatek poskytnout. Babička ještě dostává příspěvek na péči ve výši 4 000,- měsíčně, který si Domov důchodců nechává celý. Děkuji za odpověď.
Odpověď je v tomto případě relativně jednoduchá: domov pro seniory nemá možnost tento tzv. - a opravdu jen tzv. - nedoplatek vymáhat. Domov pro seniory - slovy zákona - "může se dohodnout s manželem, rodinnými příslušníky", že část nákladů ubytování a stravy, která nebude pokryta - zaplacena - z příjmů seniora - za něj uhradí tito příbuzní. Zákon jasně hovoří o možnosti - nikoliv povinnosti. Záleží tedy na Vás, zda tuto dohodu podepíšete či nikoliv. Zákon totiž garantuje občanu pobývajícímu v celoročním pobytu zůstatek 15% jeho měsíčních příjmů, a to po zaplacení částky za ubytování a stravu. Příspěvek na péči se této problematiky netýká - ten ze zákona přenechává občan domovu pro seniory.
Podotýkám, že její neuzavření nesmí nic změnit na postavení seniora v domově.
Dnes se na mne obrátil poskytovatel s dotazem, že chce poskytovat sociální službu Domy na půl cesty. Zatím nemají připravenu žádnou smlouvu, ale chtějí, aby budoucí uživatelé měli dvě smlouvy, smlouvu na poskytovaní sociální služby a zároveň nájemní smlouvu na byt, který budou užívat. Není to v rozporu ze zákonem 108/2006, když součástí služby je poskytnutí ubytovaní? Případně za jakých podmínek, je možné, aby uživatele měl takto dvě smlouvy, napadly mě jen DPS, kde je kombinace nájemního vztahu (smlouvy) a smlouvy o poskytovaní služeb. Děkuji za odpověď.
Bylo by dobré znát jejich představy o znění smlouvy - jaksi již napsané a připravené. Přesto i takto alespoň tato reflexe:
a) zákon o sociálních službách má přednost před občanským zákoníkem
b) jestliže zákon a vyhláška stanoví nějakou činnost jako součást základních činností - je dle mého názoru de iure - nemožné obcházet toto ustanovení tím, že pro danou činnost (zde ubytování - ale může jít i o stravu, péči apod.) využije poskytovatel smluvního instrumentu z občanského zákoníku.
c) je tedy pravdou, že např. jeden subjekt může poskytovat pečovatelskou službu - jako registrovaný poskytovatel - a vedle toho mít uzavřenu nájemní smlouvu s občanem... jde však o dvě činnosti.
Přiznám se, že netuším, co se skrývá pod zkratkou DPS - myslíme "domy s pečovatelskou službou"??? Podstatné je co vyslovíme na závěr: nelze obcházet zákon o sociálních službách – zejména tam, kde daná činnost spadá do okruhu základních činností tvořících obsah daného druhu služby.
Můj dotaz se týká možnosti udělení plné moci k zastupování při uzavření "Smlouvy o poskytnutí služby sociální péče". Je možné tuto variantu při uzavírání smlouvy využít, a to zejména u uživatele, který je schopen činit právní úkony, ale ze zdravotních důvodů se nemůže podepsat (fyzicky není schopen)? Je-li právní úkon v písemné formě, a to se "smlouvy" týká, musí být plná moc rovněž v písemné formě. Je tedy nutnou podmínkou podpis zmocnitele na plné moci? V případě, že této varianty nelze při uzavírání "Smlouvy o poskytnutí služby sociální péče" využít, prosím, Vás o doporučení jiných možností. Děkuji mnohokrát za odpověď.
Zastoupení na základě plné moci je v tomto případě zřejmě nezbytné. Vy sama jste správně uvedla nutnou podmínku - má-li se jednat o písemný smluvní vztah (smlouva o poskytování sociální služby), potom i zmocnění zmocnitele (osoba, která zmocňuje osobu jinou) zmocněnci (osoba, která zmocnění přijímá) musí být učiněno písemně.
Zmiňujete nemožnost "fyzického provedení" tohoto úkonu dotyčným uživatelem sociální služby, při zachování jeho rozumových schopností - tedy zůstává schopen právní úkony činit.
Pokud je situace skutečně taková, bylo by potřeba pro písemný právní úkon jím činěný (a může to být jak akt zmocnění tak přímo podepsání příslušné smlouvy) využít formu notářského zápisu.
Bude proto rozhodující zvážit, zda dotyčný uživatel je skutečně fyzicky neschopen úkon provést.
Pro úplnost Vám uvádím znění příslušná části Notářského řádu, který takové úkony notáře upravuje:
§ 93
(1) Sepisuje-li státní notářství notářský zápis s někým, kdo nemůže číst nebo psát, přibere dva svědky úkonu.
(2) Tito svědci musí být přítomni při projevu účastníka o tom, co má být pojato do zápisu, a při předčítání zápisu i jeho schválení tím účastníkem, v jehož zájmu byli přibráni.
(3) Státní notář může přibrat svědky úkonu i v jiných případech, pokládá-li to za účelné.
§ 94
Svědky totožnosti a svědky úkonu nemohou být nezletilí, dále ti, kdo pro svůj tělesný nebo duševní stav nejsou schopni vydat svědectví, nebo ti, kdo nemohou číst anebo psát. Dále jimi nemohou být osoby blízké účastníkům, dále ti, kdo jsou na věci zúčastněni, a pracovníci státního notářství, které zápis sepisuje.
§ 95
(1) Je-li účastník hluchý nebo němý, může-li však číst a psát, musí si zápis sám přečíst a v něm vlastní rukou připsat, že jej četl a že jej schvaluje. Nemůže-li číst nebo psát, musí být kromě svědků úkonu přibrán jeho důvěrník, který se s ním umí dorozumět. Jeho prostřednictvím státní notář zjistí, zda účastník zápis schvaluje.
(2) Důvěrník musí mít náležitosti způsobilého svědka; může jím však být i osoba účastníku blízká.
Mám dotaz. Co vše lze zahrnout do pojmu fakultativní úkony v pečovatelské službě?
Dobrý den,
Váš dotaz je stručný a také stručná může být odpověď. Pod tzv. fakultativní služby lze zahrnout vše, co si obě strany smluvního vztahu sjednají s výjimkou úkonů, které spadají do základních činností.
Dle § 40 zákona o sociálních službách se jedná o:
V případě pochybností konzultujte prosím smlouvu či její návrh s naším poradcem. Přehled sídel našich poraden naleznete na našem webu www.poradnaprouzivatele.cz.
Jsem sociální pracovník v Domově pro osoby se zdravotním postižením, který je městským zařízením (spadá pod Centrum sociálních služeb, p. o.). Došlo k této situaci: Na základě rozhodnutí soudu o nařízené ústavní výchově byl do našeho zařízení umístěn čtrnáctiletý uživatel. Má soudem stanoveného opatrovníka - pracovnici OSPOD. Rodiče žijí na hranici životního minima, oba nezaměstnaní, o dítě nejeví dlouhodobě zájem, v předchozím zařízení neplatili žádné úhrady, v ústavní péči je chlapec od svého narození. Chtěla bych se zeptat:
1) Sepisuje se v případě nařízené ústavní výchovy s uživatelem, resp. jeho zástupcem smlouva o poskytnutí soc. služby dle z. č. 108/2006.Sb.?
2) Jakým způsobem a u které instituce je možné získat úhradu za stravu tohoto uživatele v případě, že rodiče platit nebudou - což lze oprávněně předpokládat.
Předem Vám děkuji za vyjádření se k mým dotazům.
Úhradu za pobytové služby poskytovanému dítěti o němž se zmiňujete ve svém dotazu stanoví následující část zákona o sociálních službách.
Podle ní platí (§74 - zákon č. 108/2006 Sb.):
Z uvedeného je více než zřejmé, že ve Vámi popisovaném případě zřejmě úhradu za stravu nebudete moci s největší pravděpodobností od těchto rodičů získat. Příspěvek na péči by měl být vyplácen bez problémů přímo Vašemu zařízení.
Co se týče povinnosti sepisovat smlouvu můžeme předložit pouze náš názor: zastáváme výklad, že i v tomto případě je Vaší povinností poskytovat služby mj. i na základě smlouvy o poskytování sociální služby, neboť rozhodnutí o uložení ústavní výchovy a umístění uživatele do Vašeho zařízení nenahrazuje plně všechny náležitosti, které smlouva má a musí upravovat. (Rozsah služby, individuální přizpůsobení potřebám uživatele atd.). Uživatel bude v tomto případě, jako řada jiných, zastoupen opatrovníkem.
Zdůrazňuji však, že se jedná o náš názor. Oprávněným k výkladu zákona je v tomto případě Ministerstvo práce a sociálních věcí, jistý výklad by Vám měl poskytnout i Váš zřizovatel, resp. jeho právní oddělení.
Obracím se na Vás s prosbou o radu. Můj otec žije již 6 let v Penzionu pro seniory s mou maminkou. Jedná se o penzion, který od letošního ledna změnil statut na penzion s možností využití dalších služeb a mohou zde nyní již žít i osoby nemající možnost se již dále o sebe postarat. V lednu letošního roku přijalo vedení i personál zajišťující služby pro osoby neschopné se o sebe postarat. Otci je přiznám příspěvek na péči a tuto mu zajišťovala zatím maminka, která se o něj stará. Vedení ho ale donutilo od září podepsat smlouvu, na základě které musí celý příspěvek odevzdávat penzionu. Vypracovali program péče o něj, tatínek tyto služby ale nevyužívá. Když jsem tuto situaci konzultovala se sociální pracovnicí penzionu a ředitelkou, bylo mi řečeno, že příspěvek domovu patří a pokud by odmítl smlouvu podepsat, budou ho chtít zpětně a ještě s poukazem na to, že by mohli rodiče jít eventuelně i bydlet jinam. Mají prý na to jasný výklad ministerstva a sociálního odboru magistrátu. A prý si rodiče tímto příspěvkem nemohou zlepšovat svůj rozpočet. Maminka tatínka obléká, pomáhá s hygienou, doprovází na vycházky. Zatím je schopna tuto péči poskytnout.
Můj dotaz je, zda je opravdu tatínek povinen příspěvek na péči odevzdávat penzionu. Nelíbí se mi to. Jako dcera je samozřejmě finančně podporuji, žiji 120 km od nich, ale vzhledem k tomu, že v manažerském postavení, jsem časově velmi zatížená. Prosím o radu, zda je tento postup správný.
Odpověď na Váš dotaz by mohla být jednoduchá: postup Penzionu pro seniory je s největší pravděpodobností správný. Proč?
Jedná-li se o registrovaného poskytovatele sociálních služeb poskytujícího služby domovů pro seniory dle § 49 zákona - viz popis těchto zařízení v zákonu č. 108/2006 a prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb. - vše najdete na našich webových stránkách - potom přímo ze zákona náleží tomuto poskytovateli příspěvek na péči, který obyvatelé domova obdrží z titulu potřeby pomoci při zvládání úkonů soběstačnosti a péče o vlastní osobu. To vyplývá přímo z ust. § 73 odst. 4 zákona o sociálních službách.
Druhá věc je, jaké služby zařízení sociálních služeb poskytuje. K tomu by patřil dlouhý komentář o standardech sociálních služeb, o povinnostech poskytovatelů apod. Je faktem, že některé domovy pro seniory považují příspěvek na péči jako zákonný příjem za něž nemusí de facto nic nabídnout. To je ovšem v rozporu s popisem sociálních služeb v zákonu i způsobů jejich poskytování ve standardech. Píšete však, že poskytovatel sociálních služeb v tomto případě dokonce sepsal individuální plán - což je v pořádku a je to v souladu s požadavky provozování kvalitních sociálních služeb...
Myslím však, že ve Vašem případě je zajímavá ještě jedna věc - a vlastně nejen ve Vašem - je jí smlouva o poskytování sociálních služeb. To jak byla podepisována, jak byla projednávána, jaká práva a povinnosti obsahuje - to vše by mělo vytvořit základ, aby veškeré pochybnosti Vás, jako příbuzné uživatelky těchto služeb vymizely.
Se smlouvou se můžete obrátit na našeho poradce uživatele sociálních služeb.
Dobrý den, Chtěla jsem se zeptat: Jak se pozná, ze smlouvy, že k té smlouvě jsou přiloženy přílohy? Jak ty přílohy mají být ve smlouvě uvedeny, aby bylo poznat,že jsou součástí smlouvy? Děkuji
Bývá obvyklé, že na tzv. dodatky smlouvy (či její přílohy) smlouva odkazuje buď přímo v textu, např. slovy: "přehled úkonů poskytovaných osobě je uveden v příl. č. x této smlouvy tvořící její nedílnou součást" nebo je vhodné v závěrečných ustanoveních smlouvy dohodnout následující znění: "tato smlouva může být měněna se souhlasem obou stran číslovanými dodatky" (nebo obdobná formulace) a potom je možné např. dodatkem č. 1 měnit to či ono ustanovení smlouvy.
Obvykle uživatelům doporučujeme, aby právě ta ustanovení smlouvy, která v čase doznávají proměn měnili právě ujednáním v rámci dodatků. Je to výhodné proto, že celá smlouva zůstává v platnosti a příslušným dodatkem se pouze nově vymezí okruh práv a povinností o něž jde.
Syn zbavený způsobilosti k právním úkonům je v domově pro osoby se zdravotním postižením, matka je jeho opatrovníkem. Teď je matka vážně nemocná a má strach, co bude s jejím synem, když zemře. V zařízení jí prý řekli, že po jejím úmrtí tam syn nemůže zůstat, protože smlouvu za něj podepisovala ona. Syna bude mít o vánocích doma a kdyby prý zemřela, tak už jí ho nevezmou do zařízení zpět, ale nedokáže mi vysvětlit proč. Jak je to právně?
Je opravdu s podivem takový výklad práva a jeho institutů. Syn uživatelky, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům, má podepsánu smlouvu o poskytování sociálních služeb. Znovu to zopakuji - tu smlouvu má podepsánu člověk zbavený způsobilosti. Pouze protože není způsobilý smlouvu podepsat - uskutečnit takový právní úkon - zastupuje jej v tu chvíli opatrovník. Celá smlouva však je smlouvou mezi občanem s postižením (byť zbaveným způsobilosti k právním úkonům) a daným poskytovatelem služeb. Pokud opatrovník zemře je povinností soudu mu ustanovit opatrovníka nového. Úmrtí opatrovníka však nic nemění na platnosti smlouvy o poskytování sociální služby. Poskytovatel bude tomuto uživateli nadále své služby poskytovat.
Chtěla bych Vás poprosit o radu. Máme klientku, která v současné době bydlí na chráněném bydlení. Zde po klientce chtějí celý příspěvek na péči. Problém je v tom, že služba v chráněném bydlení není nepřetržitá, je jen v běžné pracovní době cca do 15:00hod. Klientka si chce platit z příspěvku i služby od jiných institucí. Klientka má obavy z toho, že pokud chráněnému bydlení odevzdá celý příspěvek, tak si nevybere služby ve výši příspěvku. Je možné, že jste se s obdobnou situací již setkal, proto bych ráda věděla, zda je klientka povinna odevzdat celý příspěvek na péči chráněnému bydlení, i když nevyčerpá všechny služby ve výši příspěvku. Popřípadě, v jakém ubytovacím zařízení je povinnost odevzdat celý příspěvek na péči. Děkuji Vám za ochotu a spolupráci.
Podstatné je, zda hovoříme o službě Chráněného bydlení dle § 51 zákona o sociálních službách. Je-li tomu tak, potom skutečně podle ust. § 73 zákona, odst. 3) je stanovena výše úhrady za péči u těchto pobytových služeb ve výši přiznaného příspěvku na péči. A k tomu samozřejmě (odst. 3) i úhrada za ubytování a stravu.Tato služby chráněného bydlení však , mj. pro účely stanovení úhrady musí plnit základní činnosti dle § 35 odst. 1) písm. a) až f) a h) až j). Pokud tedy někdo registroval službu chráněného bydlení musí tyto činnosti poskytovat, dle našeho názoru, po celou dobu poskytování služby - a nikoliv jen např. do 15,00 hod. Dosud jsme se s takovou situací nesetkali, ale jsme toho názoru, že by se jednalo o neplnění podmínek registrace, o neplnění povinností poskytovatelů sociálních služeb a v konečném důsledku o bezdůvodné obohacení -pokud by poskytovatel - ovšemže na základě zákona - "inkasoval" celý příspěvek na péči, ovšem protihodnotu v podobě povinných služeb péče by neposkytoval. Je zde evidentně prostor pro jednání uživatelů služeb s poskytovatelem, třeba za zprostředkovatelské součinnosti poradenství pro uživatele sociálních služeb (www.poradnaprouzivatele.cz)
Děláme to správně?
Naše zařízení bylo do konce roku 2006 Domov - penzion pro důchodce. Se změnou zákona o soc. službách k 1.1.07 došlo ke změně typu služby na chráněné bydlení. Jedná se o zařízení s celoročním pobytem, kde jsou klienti ubytování samostatně v bytových jednotkách se sociálním zařízením a kuchyňkou s kuch. linkou a sporákem. Byt si vybavují svým nábytkem. Smlouvu o poskytování soc. služby stávající klienti zatím podepsat odmítají, jsou si vědomi doby platnosti rozhodnutí o výši úhrady z kraje. Dotaz se týká především příspěvku na péči. Ne všichni klienti, kterým se bezmocnost po novém roce "překlopila" do příspěvku na péči naši péči vyžadují, (někteří nevyužívají žádné služby, kromě ubytování) přesto musí příspěvek odevzdávat v plné výši. Někteří klienti naše služby využívají, ale příspěvek odmítají odevzdat s tím, že jej přece nevyužijí celý a chtěli by si služby hradit na základě vyúčtování (popř.využití služby kombinovat s jiným poskytovatelem, který ke klientovi dochází době a dělá činnosti, které může zajistit náš personál!?). Úhrady jsou klientům účtovány podle sazebníku služeb. Klienti s příspěvkem mohou z příspěvku hradit pouze základní činnosti dle §73 odst. 2, zákona 108, kde ve výčtu základních činností není obsažen bod e) pomoc při zajištění chodu domácnosti. Po naléhání ze strany klientů jim bylo umožněno toto hradit z příspěvku také (úklid domácnosti, obstarání nákupu, údržba domácích spotřebičů, ne však praní) avšak myslíme si, že na to není právní nárok. Také dovoz oběda není hrazen z příspěvku. Jako fakultativní služby máme také dovoz klienta na určené místo nebo vypůjčení toaletního křesla či inv. vozíku. Dohoda, ve které se zavazují uhradit příspěvek v plné výši poskytovateli služby, začala platit od 1.4.2007. Do té doby jim byl příspěvek ponechán. Ti, kdo tuto dohodu neuzavřeli (nejedná se o smlouvu o poskytnutí soc. služby) a příspěvek neodevzdávají, jsou vedeni na seznamu dlužníků. Děkuji za odpověď.
Váš dotaz je v některých částech spíše popisem situace než vlastním dotazem. Proto i odpověď bude zřejmě v některých částech obdobného pojetí:
Především - vycházím z toho, že se jedná o sociální službu "chráněné bydlení" dle § 51 zákona o sociálních službách.
Potom platí:
a) za sociální služby poskytované v tomto typu zařízení převádí uživatel služby poskytovateli celou výši příspěvku na péči - viz ust. § 73 zákona. K tomu: tato povinnost osobě vzniká ke dni účinnosti zákona ex lege, tzn. i když je příspěvek na péči přiznán a vyplacen později náleží poskytovateli v těchto "celoročních" pobytech jeho celá výše.
b) částky za ubytování stravu se hradí z ostatních příjmů uživatele - jejich výši stanoví vyhláška MPSV takto: až 140,- Kč za celodenní stravu, až 70 Kč za oběd, až 160 Kč za ubytování.
c) Uživateli však musí zůstat - viz odst. 3 - cit. paragrafu alespoň 15% jeho příjmu v daném měsíci.
d) Z celého dotazu nabývám dojmu, že klienti Vašeho zařízení buď nechtějí využívat některé sociální služby nebo - což je rovněž možné - Vaše zařízení služby, které mu ukládá vyhláška poskytovat "za příspěvek na péči" a jsou popsané např. v § 17 vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb. - neposkytuje či poskytuje v kvalitě, která uživatele neuspokojuje.
Ke všem popsaným problémům je nutno zaujmout stanovisko ve smlouvě. Ta tvoří základ právních - a tím i faktických vztahů mezi poskytovatelem a uživatelem služby. Z Vašeho dopisu nabývám dojmu, že - zejména ve vztahu k příspěvku na péči - někteří uživatelé neporozuměli nejen úmyslu, ale i znění právní normy. Pokud je jejich neochota "platit" příspěvkem vyvolána nekvalitní službou, potom je otázka plnění Standardů a podmínek registrace Vaším zařízením. Což nelze v tomto rozsahu Vašeho dotazu posoudit.
Možná by bylo vhodné, pokud by jste do Vašeho zařízení pozvali našeho poradce uživatele sociálních služeb, který by jako nezávislý "mediátor" mohl s obsahem smluv pomoci Vám, ale zejména uživatelům.
Dotaz se týká problematiky smluv o poskytování sociálních služeb a úhrady za ně v rámci rodiny. Já jako syn již několik let celodenně (24 hodin denně) pečuji o svého otce, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu (více než 20 let RS) a pobíral jsem příspěvek na péči. Vzhledem k otcovu zdravotnímu stavu se mu v současné době (i několik předcházejících let) věnuji a nemám žádný vlastní příjem. Byl jsem závislý na příspěvku na péči - prakticky jsem právně bez příjmu.
Samozřejmě, že o otce pečuji jako několik předešlých let, vždy jsem tak činil a budu činit i nadále, vždy jsem to bral jako svou povinnost!
Dočetl jsem se, že musíme mít mezi sebou uzavřenou písemnou smlouvu. Rád bych se dověděl, jak má smlouva vypadat a co musí všechno obsahovat a jak máme rozúčtovat ten příspěvek, který otec dostává (těch 8 000 Kč), abychom mohli doložit jeho využívání, když přijde kontrola.
Váš dotaz se týká problematiky, která souvisí s tzv. "zpřísněním" podmínek pro výplatu příspěvku na péči. Píši slovo "zpřísnění" do uvozovek, protože se de facto o zpřísnění nejedná. Jde o to, že fyzická osoba pobírající příspěvek na péči - zde Váš tatínek - musí obecnímu úřadu doložit, "kdo mu poskytuje pomoc a jakým způsobem". Dále je ještě v obecných podmínkách příspěvku na péči uvedeno, že tento musí být použit na zajištění péče - tedy sociálních služeb.
Pokud o tatínka pečujete v rámci rodiny není stanoveno, aby se tak odehrávalo na základě písemného smluvního vztahu. Osobně dokonce nepovažuji za šťastné v těchto případech (kdy pečujícím je osoba v linii přímé) uzavírat písemná ujednání. Znovu opakuji: zákon to nestanoví jako povinnost.
Pokud byste s tatínkem chtěli, můžete samozřejmě takovou dohodu uzavřít. Podrobněji o těchto smlouvách, kdy poskytovatelem služeb sociální péče bude fyzická osoba a nikoliv registrovaný poskytovatel služby pojednáme v nejbližších dnech na našich webových stránkách: www.poradnaporuzivatele.cz.
Obecně nyní uvedu, že postačí jednoduchý zápis ve stylu:
A ještě malá douška: ve vztahu k tomu "jak prokázat, zač je těch 8 000,- Kč". Pokuste se vypočítat, kolik hodin měsíčně tatínkovi - je-li ve III. stupni závislosti na péči - skutečně poskytujete... Možná, že Vaše "odměna" bude hluboko pod hranicí minimální mzdy.
Uzavírání písemných smluv o soc. službách. Naši členové se na nás obrací s dotazem, zda postup o.s., kde jsou členy, je správný a mají pocit, že je s nimi manipulováno, aby o.s. získalo co nejvíce uzavřených smluv. Někteří nechtějí již od o.s. používat žádné sociální služby, protože o ně pečuje rodina a chtějí pouze odebírat zvukový čtvrtletník Doteky, který si podle inzerce na www může objednat kdokoliv. Občas využít poradenství a navštívit klub. O.s. má plně hrazeno statní dotaci tyto bezplatné služby. Nad touto praxí se pozastavili i další členové, ale smlouvy pro svůj klid raději podepsali. Bylo jim řečeno, že to Zákon vyžaduje. V § 91 je přece explicitně uvedeno na jaké služby se mají smlouvy uzavírat. Odebírání časopisu, za které se platí předplatné, opravdu nevím, kam zařadit. Je postup o.s. správný, v případě, že nikoliv co mohou proti tomu naši členové učinit. Děkuji.
Váš dotaz má část "právní" - normativní a část se týkající se obecné komunikace. Z právního pohledu opravdu nikdo nemůže druhou stranu "nutit" k uzavření smlouvy o poskytování sociální služby. Smlouva je totiž z povahy věci samé soukromoprávní dohodou dvou rovnoprávných stran o poskytování sociálních služeb - tedy služeb mezi poskytovatelem a uživatelem sociální služby. Máte pravdu, že pouhý odběr časopisu není poskytováním sociální služby a stejně tak máte pravdu, že sociální poradenství (§ 37 zákona) je poskytováno bezplatně.
Jen Vámi zmíněné "občasné navštívení klubu" by mohlo být považováno za sociální službu - ale je otázkou k jaké službě se dotyčné občanské sdružení - de facto tedy poskytovatel služby - hodlá registrovat...
V každém případě je špatné, pokud - kdokoliv - nutí druhou stranu k podpisu smlouvy, smluvní vztah musí být dobrovolný a již tímto krokem porušuje poskytovatel standardy sociálních služeb. Ještě horší je, pokud poskytovatel nutí k podpisu smlouvy na neexistující sociální služby. V každém případě - k Vašemu dotazu, jak se bránit - je rada jednoduchá: takové smlouvy nepodepisovat.
Mohu si jako uživatel služeb (např. když bych byla ubytována v domově pro osoby se zdravotním postižením) určit dobu trvání platnosti smlouvy? A musím při předčasném ukončením smlouvy udávat důvod? Je v zákoně uvedeno, že když budu mimo domov, že se mi vrací poměrná část příspěvku? Pokud ne, co dělat, když to do smlouvy poskytovatel odmítne napsat? Mám nárok pobírat příspěvek na péči, když bych s nikým neuzavřela smlouvu? Děkuji.
Váš dotaz se týká zejména obsahu smlouvy o poskytování služby. Její obsah je věcí jednání obou stran. Z Vašeho pohledu - jako zástupce uživatele - je samozřejmě výhodné smlouvu uzavřít co nejpodrobněji. Naopak - zatímní zkušenosti to ukazují - poskytovatelé se snaží smlouvy vytvářet bez ohledu na individuální potřeby uživatele - prostě jednu smlouvu pro všechny v daném zařízení.
Co se týče plateb, i toto má smlouva obsahovat - tedy včetně případných "vratek" za neodebrané služby. Zákon ovšem v ust. § 91 odst. 2 písmeno e) o obsahu smlouvy tolika stanoví, že tato obsahuje: výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení. Vše ostatní je předmětem jednání.
Pokud by uživatel nečerpal služby zařízení celý měsíc - vzhledem k tomu, že se jedná o občana s určitým stupněm závislosti na péči a tuto službu mu nepochybně poskytuje někdo jiný - potom by příspěvek na péči v tomto měsíci neměl být poskytovateli vyplacen.
Je vhodné před podpisem smlouvy navštívit speciální poradenské místo, kde by Vám s formulací smluvních ustanovení měli pomoci.
Vzorové smlouvy, které jsou na webu MPSV jsou závazné?
Zákon o sociálních službách stanoví, že ve většině případů poskytování sociálních služeb bude nutno uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb mezi jejím poskytovatelem a uživatelem. Což je mj. zásadní změna, kterou zákon o sociálních službách přináší. Dříve byla sociální péče poskytována na základě správního rozhodnutí orgánu veřejné správy – např. krajského úřadu. Protože v novém systému budou smlouvu uzavírat dva subjekty práva – poskytovatel a uživatel, jako rovnoprávné strany soukromoprávního vztahu – je jen na nich jak vzájemná práva a povinnosti – při respektování oněch nemnoha ustanovení zákona – upraví. Smlouvy (zatím dvě) o poskytování sociální služby, které jsou umístěny na webu Ministerstva práce a sociálních věcí jsou tak jen doporučením a vodítkem. V praxi bude vhodné smlouvu precizovat podle konkrétních podmínek. V tom Vám mohou pomoci i poradci uživatelů sociálních služeb.
Smlouvu o poskytování sociálních služeb má podle zákona uzavírat 'osoba s poskytovatelem sociálních služeb'. Jak mají smlouvu podepisovat lidé (senioři) s demencí, kteří nejsou zbaveni způsobilosti k právním úkonům (a přesto jsou evidentně dezorientováni)? Službu pro ně vyjednávají příbuzní, dosud jsme uzavírali třístranné smlouvy (podpis poskytovatele, uživatele a rodinného příslušníka, který službu dojednával, většinou syn nebo dcera). Zákon dnes umožňuje s nimi uzavřít jinou dohodu o finančním příspěvku, ale ne smlouvu o poskytování sociální služby.
Váš dotaz se váže k problematice způsobilosti k právním úkonům. Jedná se o rozsáhlou oblast, z níž pro Vaše potřeby vyjímám jen to základní. Smlouva o poskytování služby je soukromoprávním vztahem mezi uživatelem a poskytovatelem. Na straně uživatele musí být pro platnost právního úkonu, mimo jiné, splněny i náležitosti vůle s níž k tomuto právnímu úkonu uživatel přistupuje. Projev vůle musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.
Nemá-li uživatel plnou způsobilost k právním úkonům, měl by za něj smluvní vztah uzavřít jeho zákonný zástupce – u seniorů opatrovník. Ten však v řadě případů ustaven nebyl, neboť nebyl podán návrh na omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům. Poskytovatel má v takovém případě možnost smlouvu uzavřít s uživatelem o jehož plné způsobilosti k právním úkonům má sice pochybnosti, ale proto, aby měl smlouvu uzavřenu – tyto „přehlédne“. V praxi jsem se s takovým postupem setkal. Ovšem podle ust. § 38 občanského zákoníku je neplatný takový právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil nemá způsobilost k právním úkonům. Což platí i tehdy jestliže právní úkon činí osoba jednající v duševní poruše, kterýmžto termínem míří zákonodárce i na případy určitého stupně tzv. stařecké demence. Vhodnější je, aby rodinní příslušníci sami podali návrh na omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům – a stali se opatrovníky. Pokud tak nehodlají učinit (z řady důvodů), připadá v úvahu žádost podle § 29 občanského zákoníku, podle nějž soud může ustanovit opatrovníka ad hoc také …jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu. Tento opatrovník by za Vašeho uživatele mohl smlouvu uzavřít.
Nebudou však tímto postupem řešeny složité otázky kontroly plnění podmínek smlouvy o poskytování sociální služby do budoucna. Tady je třeba počítat – jestliže uživatel opravdu není způsobilý k právním úkonům – s potřebou stálého opatrovníka.
