Poradna pro uživatele sociálnich služeb
Dobrý den,
při vyhledávání informací na internetu jsem v jedné z poraden pro zdravotně postižené narazila na dotaz paní, který nebyl bohužel zodpovězen. Protože mě také vzhledem ke stáří mého syna , jeho stupni závislosti - IV. a skutečnosti , že je rovněž zbaven způsobilosti k právním úkonům, tato problematika zajímá , kopíruji dotaz paní Zuzany:
Dobrý den, ráda bych se zeptala na placení sociálních služeb v zařízeních s celoročním provozem.V zákoně o soc. službách je stanoveno, že služby jsou placeny z příjmu ( např. ID) a pokud je výše poplatků vyšší než příjem, je stanoven okruh osob, které služby "doplácejí". Pokud např. svému synovi "našetřím" finanční obnos pro dobu, kdy např. nebudu žít a nebude ani nikdo další z okruhu osob uvedených v zákoně,bude možné tyto prostředky pro úhradu služeb použít? Setkala jsem se totiž s názorem, že se jedná o majetek postiženého a z něj nemohou být tyto poplatky hrazeny. Doplňuji, že syn je zbaven způsobilosti k PÚ.
Děkuji . Z
Dobrý den,
Zodpovězení dotazu je relativně jednoduché - ovšem je třeba uvést, že odpovídáme podle právního stavu platného dnes - ovšem Váš dotaz evidentně směřuje do budoucnosti - ve stylu "co bude až jednou"... Tedy - jaká je situace dnes.
Zákon o sociálních službách počítá ve vztahu k úhradám za poskytování služeb v pobytových zařízeních (např. domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením) s dvojí "ochranou" uživatelů:
(v obou případech se jedná o úhradu poplatků za ubytování a stravu - úhrada za služby se poskytuje z příspěvku na péči - ten se převádí příslušnému domovu v plné výši)
a) uživateli musí po úhradě za ubytování a stravu zůstat 15% jeho příjmů. Vyjdeme-li z toho, že typicky má tento uživatel příjem pouze z invalidního důchodu (např. 8 tis. Kč) a úhrada za ubytování a stravu činí za měsíc 9 tis. Kč (160 ubytování a 140 strava na den). Potom tento uživatel uhradí "pouze" 6 800,- Kč - neboť mu musí zůstat měsíčně 1200,- Kč (ovšem - na všechno ostatní....).
b) uživatel nemá v daném měsíci žádný příjem - potom v daném měsíci žádnou úhradu za ubytování a stravu nehradí - náklady jdou k tíži poskytovatele (čili většinou jsou uhrazeny z příslušné dotace...)
Další část - s níž je v dotazu "operováno" se týká pojmu "příjem". Tady je třeba konsatovat, že např. úložka na vkladovém účtu (nebo částka na spořícím účtu, akcie apod.) nepředstavují "příjem" daného uživatele. Příjmem jsou např. úroky z této částky, dividendy apod.
Stejně tak ovšem platí - příslušná dispozice s penězi - by se v budoucnu "odehrávala" pouze dispozičním právem opatrovníka (a ten podléhá kontrole opatrovnického soudu apod.). Jsou v takovém případě různé možnosti. Jejich zodpovězení však je námětem na přednášku a nikoliv dotaz. Soudím však, že to podstatné oč ve Vašem dotazu jde je zodpovězeno - tedy - "jak je to s úhradou za sociální služby".
Dobrý den,mám dotaz ohledně způsobilosti k právním úkonům. Je opravdu nutné syna kterému bude 18 let(nechodí,nemluví,neumí psát)zbavovat způsobilosti? Není nějaká možnost,že bych byla jen jeho opatrovníkem bez toho abych ho nechala způsobilosti zbavit?
Děkuji za odpověď. A.
Dobrý den,
z právního hlediska opravdu není nutno (povinno) zbavovat dítě způsobilosti k právním úkonům.... Je to jen na vůli této osoby - či případně - jako ve Vaší situaci - úvaze Vás, jako rodičů. Chápu důvody, které k tomu řadu rodičů vedou (na mysli mám obavy z tohoto kroku). Nicméně je nesdílím - a zejména - ve shodě s obecnými ustanoveními právními konstatujeme, že člověk, který by byl či je zbaven způsobilosti k právním úkonům se tímto krokem nestává "nečlověkem". Naopak. Smysl tohoto institutu je jediný. chránit dotyčného jedince před následky jednání, které není, vzhledem ke stupni rozumové a volní vyspělosti, schopen plně pochopit, "domyslet" - zkrátka před důsledky jednání, jimiž by si mohl přivodit újmu.
Opatrovníkem skutečně nebude možno být bez toho, aby byl vysloven verdikt o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům. Nicméně - existují rodiče, kteří toto zbavení - tento krok - nepodstoupili. Nicméně - to působí dosti praktických problémů - vyřizování a přebírání invalidního důchodu a další akty...
Z našeho pohledu - není institut zbavení způsobilosti - zejména u občanů např. s rozumovými schopnostmi v pásmu tzv. středně těžké a těžké mentální retardace - nikterak problematický. K tomu i některé další odpovědi - včetně možného pojetí návrhu.
Dobrý den, prosím o radu.Jsem matkou nyní již 18 letého syna s autismem. nemá náhled na situaci, neorientuje se v běžném životě. Obávám se zneužití. Proto se zajímám o možnosti zbavení svéprávnosti, zatím asi bych raději spíše částečně. Omezení financí ? právních úkonů? Můžete mi poradit, jakým způsobem a co by bylo nejvhodnější? Děkuji. T.
Dobrý den,
prosím - podívejte se do části naší poradny - sekce "Způsobilost k právním úkonům". Naleznete zde několik dotazů - a našich odpovědí, které, v souhrnu - řeší Váš dotaz. Pokud byste poté přistoupila k návrhu - i obecný rámec jak jej sepsat je zde uveden - můžete ještě využít osobní konzultace v některé z našich poraden.
Dobrý den!
Mám velkou prosbu.Prosím o radu a vzor, jak správně napsat návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům pro mého otce.Je už 3 roky v Domově pro seniory. Před měsícem byl v nemocnici s nádorem na močovém měchýři.Propustili ho a teď ho chtěli operovat,ale zjistili,že není schopen podepsat souhlas s operací.Kontaktovali mne,abych co nejdříve podala návrh na zbavení způsobilosti.Na soudě mi bylo oznámeno,že to může trvat i rok,že mám podat návrh a oni ho schválí.Ale já si nevím rady, proto jsem se obrátila s prosbou na vás,jak vše správně napsat.
Předem moc děkuji za pomoc
S přáním krásného dne Š. V.
Dobrý den,
na této stránce - pod č. 6 jsme již návrh publikovali. Ve Vašem případě je možno jej trochu upravit. Co se týče délky řízení - rozhodně by jeden rok trvat nemělo. Ale několik měsíců je třeba počítat. Po podání vašeho návrhu soud ustanoví znalce (psychiatr psycholog) a vyzve jej k vyšetření zdravotního - duševního stavu. Současně navrhovateli uloží, aby vyvinul potřebnou součinnost k zajištění tohoto stanoviska. Poté - po vypracování znaleckého posudku - proběhne vlastní řízení Po rozhodnutí o zbavení způsobilosti musí soud ustanovit opatrovníka - někdy, žel, soudy mají v této věci delší prodlevu. Celé by to však mohlo být vyřízeno do čtyř až šesti měsíců. Ovšem - to nejdůležitější jsem ponechal na závěr: Vy nepíšete, zda Váš tatínek není schopen "se podepsat" v důsledku omezení rozumových schopností - nebo proto, že k tomu není "fyzicky", např. v důsledku operace, schopný! A to je podstatné. Pokud by pouze nemohl podpis učinit v důsledku tělesné slabosti - potom by nebylo možno jej omezit nebo zbavit ve způsobilosti k právním úkonům! To je možno je u osob, které trpí duševní poruchou (mentální postižení, stařecká demence apod.). Pro písemné právní úkony osob, které nemohou číst nebo psát se použijí jiná ustanovení občanského zákoníku!
Proto - pokud se skutečně jedná o podání návrhu na zbavení (nebo omezení) způsobilosti u osoby - tatínka - který, slov zákona, "trpí duševní poruchou" - potom je možno použít návrh - možnost - uvedenou pod č. 6 v této sekci. S tím, že tam se jednalo o návrh, jenž podávala matka u syna, tady to bude naopak. V zásadě je nutno:
a) označit - uvést soud, jemuž návrh směřuje (okresní soud v místě bydliště osoby),
b) identifikovat osobu navrhovatele (Vás) a osobu o jejíž způsobilosti má být rozhodnuto (otec), uvést stručně, kde bydlí, jaké jsou podmínky jejího života,
c) popsat důvody - popsat zdravotní stav - omezení z něj vyplývající,
d) přiložit případné posudky (psycholog, psychiatr, lékař),
e) v závěru je možno navrhnout i to, že byste žádala o to, aby jste byla ustanovena opatrovnicí.
f) poslední část návrhu obvykle vypadá takto: S ohledem na shora uvedené navrhuji vydání tohoto rozsudku:
Jan N. , nar. …….. v………., bytem………………….., se zbavuje způsobilosti k právním úkonům.
V … dne S. V. - podpis
Dobrý den.
Prosím můžete mi říct, jestli je možné žádat o zbavení způsobilost k právním úkonům až v18 letech? Mám dceru autistku a nyní řešíme velký problém s OP. Dcera ho nepůjde převzít ani podepsat pro přidruženou dg. fobické úzkosti. Ale hlavně nepořídíme fotografii a to ani doma. Paní úřednice, kde OP vyřizují mi řekla, že když je to tak, tak mám požádat o zbav. způsobilost už teď, kdy dceři bude 15 a tím pádem nemusí mít OP. Doslechla jsem se ale, že to soudy neudělají dřív, než dceři bude 18 let. Pak nevím, co budu dělat. Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den,
pravdu měla úřednice - skutečně není nutno čekat až do 18 ti let věku. Způsobilost k právním úkonům nabývá člověk postupně - plně v 18 ti letech.Proto také drtivá většina lidí (rodičů) k tomuto kroku u dětí přistupuje při dosažení této hranice. Do té doby jsou zákonnými zástupci přímo ze zákona o rodině - poté se stávají opatrovníky. Nicméně - nyní již je situace taková, že i osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům občanský průkaz mají -a je to tak správně.
Zbavení způsobilosti - dojde-li k němu - by tedy řešilo pouze problém "podpisu" - neřešilo by problém fotografie... chápu, že to může být a si je velký problém - ale možná - při přípravě - domluvě s nějakým fotografem apod. by mohl být řešitelný... Čili - jinou radu pro Vás mít nemůžeme - je možné podat návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům (neboť byť nezletilý člověk - obecně má způsobilost k těm právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené stupni jeho rozumové a volní vyspělosti) protože může nastat situace, že i 16tiletý člověk nemá - v právním smyslu - způsobilost k žádným právním úkonům.
Dobrý den,
zajímá mne, jaké jsou přesně povinnosti opatrovníka vůči opatrovanci, pokud tento je zcela zbaven způsobilosti k právním úkonům. Opatrovníkem je obec - potažmo paní starostka. Existuje přesný seznam a najdu jej někde veřejně vyvěšený? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
zřejmě Vás zklameme - ale zejména Vás zklame naše právní úprava: nikde není - obecně závazným právním předpisem - stanoveno, jaký je (podrobný) obsah práv a povinností opatrovníka. Z povahy věci samé pouze plyne, že opatrovník osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům je jejím zákonným zástupcem. Zcela volnou analogii můžeme vidět u postavení rodiče - a dítěte - ovšem pouze v oblasti "práva a povinnosti dotyčného zastupovat". Tj. opatrovník nemusí mít opatrovance "ve výchově" apod. Platí tedy, že opatrovník činí za opatrovance právní úkony k nimž tento není způsobilý. Při nakládání s finančními prostředky rozhoduje pouze o "běžných výdajích", o mimořádných se svolením soudu. Soudy také výkon opatrovnictví kontrolují - jedná se však povětšinou o ryze formální dohled. Celá problematika je "jedním velkým dluhem" společnosti, která, poté co rozhodne o zbavení způsobilosti - není schopna zajistit těmto osobám (pokud opatrovníka nezajistí nejbližší) řádný dohled a zastupování. To se namnoze týká situací, kdy zastupuje orgán místní správy (a za něj např. starosta apod.).Tolik k Vašemu dotazu.
Děkuji mnohokrát za odpověď. Takže jestli to dobře chápu, tak ten negativní výčet podává soud? Domnívala jsem, že okruh úkonů navrhuje žadatel, protože ten nejlépe zná situace, jakých potřebuje svého příbuzného uchránit. Náš syn nezná hodnotu peněz, je lehce zmanipulovatelný a občanku ukazuje téměř každému na potkání, přestože ji neustále pečlivě hlídáme a on nám ji opakovaně zcizuje. Což je jen pár příkladů. Takže pokud chceme např. zahrnout krom manipulace s financemi a uzavírání jakýchkoliv smluv také třeba uzavření sňatku a jiné praktické věci, tak toto už se řeší při zbavení způsobilosti? Opatrovník se určuje u obou těchto případů? Pokud budu opatrovníkem, syn mi například uteče zatímco se budu koupat a něco zcizí v obchodě...jak se posuzuje taková situace s ohledem na vykonávání mého dohledu? Musím také přeci někdy spát atp. Děkuji.
Dobrý den,
samozřejmě můžete - v rámci posouzení způsobilosti osoby o níž se v řízení jedná - uvádět návrhy a zkušenosti, o něž poté soud může své rozhodnutí opřít. Záležet bude ale hodně i na znaleckém posudku a jeho výsledcích.
Situace, kterou popisujete se zvládnutím finanční hotovosti je v takových případech obvyklá. Co se týče uzavření sňatku - občan zbavený způsobilosti nemůže sňatek uzavřít - občan omezený může - toliko s přivolením soudu.
Váš poslední dotaz je nesmírně široký - a nelze jej takto a v tomto rozsahu zodpovědět. Jde o složitou problematiku odpovědnosti za škodu způsobenou nezletilými a těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání dle ust. § 422 občanského zákoníku.
Tolik k Vašim dotazům.
Dobrý den, náš mentálně postižený syn bude mít 18 let. Je nám doporučeno omezení způsobilosti k právním úkonům. Našla bych někde vzor ne toho podání, ale základních úkonů, které se nejčastěji uvádějí? Vím, že negativní výčet se tvoří podle potřeb té které osoby, ale ráda bych nejdříve nasbírala informace. Třeba abych něco neopomněla. Ještě se chci zeptat, zda se opatrovník určuje pouze u zbavení způsobilosti nebo též u omezení způsobilosti. Děkuji.
Dobrý den,
z Vašeho dotazu usuzuji, že jste již řadu informací o institutu způsobilosti k právním úkonům sama zjistila. V podstatě je pravda, že onen vámi zmiňovaný "negativní" výčet je u nás využíván více. Jedná se o to, že soud ve svém rozhodnutí (tady ovšem presumujeme omezení způsobilosti - nikoliv zbavení) přímo uvede co daná osoba "nesmí" - přesněji - k jakým právním úkonům není způsobilá. Ovšem - a tady nastává problém - české soudy příliš neví (pardon soudci a či soudkyně), co vlastně všechno do takových rozhodnutí psát - a proto se většinou spokojí s tím, že omezí dotyčnou osobu v nakládání s určitou finanční částkou (např. max. co 50 Kč,- denně či 2000,- Kč měsíčně), někdy "nepovolí" uzavření pracovní smlouvy apod. Bohužel - podle našeho zjištění - není k dané věci ani odpovídající literatura, na níž bychom vás mohli odkázat. Opatrovník vašemu synovi ustanoven bude - zřejmě budete tuto funkci vykonávat Vy - v případě Vašeho zájmu. Znamená to pak, že pokud syn nebude způsobilý samostatně uzavřít pracovní smlouvu - v daném úkonu byste jej zastoupila. Tzn. nezpůsobilost k uzavření smlouvy není nezpůsobilostí pracovat...
Dobrý den, existuje nějaký seznam duševních nemocí, které činí osoby omezené k způsobilosti k právním úkonům? Konkrétně, byl-li zjištěn střední stupeň stařecké demence, zda se zkoumá individuálně případ od případu a také, jestli lze rozhodnout po jedné návštěvě psychiatra. Děkuji.
Dobrý den,
oficiální katalog "duševních nemocí" či "stavů mentální retardace", který by byl závazný ve smyslu posuzování způsobilosti k právním úkonům neexistuje. Soudy prostě jsou povinny zjistit - jak píšete "případ od případu", jaký je stupeň rozumových schopností dané osoby. K tomu mají institut soudních znalců - povětšinou psychiatrů a psychologů.
Je proto těžké vyslovovat obecné soudy - řekněme asi tolik, že osoba, která má tzv. IQ na úrovni středně těžké mentální retardace (tzn. tzv. IQ 49 a menší) bude s velkou mírou pravděpodobnosti způsobilosti k právním úkonům zbavena. U osob v rozmezí pásem mírné mentální retardace (tj. 50-69) se bude jednat například o omezení způsobilosti. Otázkou zůstává Vámi zmiňovaná tzv. stařecká demence - tady skutečně je nutno konkrétně posoudit schopnost dotyčné osoby vstupovat do právních vztahů (nakupovat, uzavírat smluvní ujednání ostatní, znát hodnotu peněz, orientovat se v čase a místě atd. atd.)...
Prosím o zodpovězení dotazu. Máme 19letou dceru, která je zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům. Já matka, jsem ustanovena její opatrovnicí. Je možné, abychom na ni převedli darovací smlouvou náš byt do jejího výhradního vlastnictví? Chtěli bychom, aby byla zajištěna. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
je možné převést byt do vlastnictví osoby, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům. Osoba zbavená způsobilosti není zbavena způsobilosti k právům - tzn. právo vlastnit nějakou věc. Jen - vzhledem ke svému stavu - nemůže provést příslušný úkon - přijetí daru, uzavření smlouvy - samostatně. Protože se však nejedná o běžnou záležitost - kdy Vy jako opatrovnice za ni právní úkony činíte - bude nutný souhlas soudu. Ten posoudí, zda tento úkon je v zájmu osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům.
Můžete se informovat v naší poradně. Ovšem bude nutno vypracovat darovací smlouvu, bude nutno požádat o schválení právního úkonu za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům. Vypracování těchto listin - dokumentů - je již odbornou právnickou činností, pro níž bude zřejmě nutné využít odborné právní služby- advokát.
Chtěla bych se zeptat, co mám udělat. Má maminka je po mozkové mrtvici, nemůže mluvit a je ochrnutá na pravou stranu. Abych za ní mohla vyřizovat platby jako je nájemné, SIPO a další poplatky, které má, musela jsem zažádat u okresního soudu o opatrovnictví. Ještě to vyřízené není, ale zajímalo by mě, co mám dělat, když jsem zjistila, že důchod maminky nestačí na její měsíční poplatky, neboť kromě plateb na bydlení má ještě různé půjčky, které je také nutné platit. Dále jsem zjistila, že má z doby před nemocí značné dluhy na nájemném. Chtěla bych se zeptat, když budu určena opatrovníkem na vykonávání jejích finančních záležitostí, nepřejde povinnost za její dluhy na mě? A co mám dělat v případě, že její důchod na platby nestačí? Děkuji za odpověď.
Na našich stránkách je v sekci dotazy věnována pozornost i problematice zbavení způsobilosti k právním úkonům a opatrovnictví. Doporučuji Vám si tam uvedené texty pročíst.
A k Vašemu dotazu - opatrovník neodpovídá za dluhy (není za ně odpovědný - nehradí je), které opatrovanec "nastřádal" za svého života. Opatrovník však činí za opatrovance všechny právní úkony, tzn. i úkony spojené se správou jeho majetku - úhradou plateb apod.
Zmiňujete, že platby Vaší maminky jsou vyšší než její důchod. Nemůžeme takto na dálku specifikovat o jaké platby se jedná, či zda maminka má vyřízeny všechny případné dávky sociální péče, které by možná mohla čerpat.
Samozřejmě platí, že existuje i vyživovací povinnost dětí ke svým rodičům - a to nejen v mravní rovině, ale i v právní - dle zákona o rodině.
Pokud by jste potřebovala poradit v naprosto konkrétních věcech, tj. částka "ta a ta" - její určení "tam a tam" apod. doporučuji Vám navštívit naši poradnu - jejich seznam je také na našich stránkách www.poradnaprouzivatele.cz.
Mám maminku už rok po těžké mozkové mrtvici, nemůže se hýbat a je hodně mimo realitu. Bratr se ji snaží přimět k tomu, aby mu podepsala (je toho schopna jen částečně), že mu daruje dům, který vlastní. Je možné v tom zabránit tím, že požádám o zbavení způsobilosti k právním úkonům? Obávám se, aby nebyl stanoven opatrovníkem právě on (má bydliště ve stejném městě) a vše tak rozhodoval ve svůj prospěch. Je možné určit dva opatrovníky?Děkuji za odpověď.
Je pravdou, že bude-li Vaše maminka zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebude moci platně převést nemovitost, dokonce tak nebude moci učinit ani opatrovník - jen se schválením soudu.
Čili -v tomto smyslu by se jednalo o jisté řešení vašeho problému.
Co se týče osoby, která bude opatrovníkem - soud tady dá na návrh - a ustanoví příbuzného fyzické osoby. Nebudete-li se moci s bratrem dohodnout - rozhodne soud. Nemohu spekulovat jak a koho vybere. V tom řízení by vycházel z Vašich možností - mj. i z toho, kdo např. bude mít maminku v péči - byť to není zákonná podmínka pro ustanovení opatrovníkem.
Prostě - v průběhu toho řízení byste musela soudu vysvětlit Vaše důvody, obavy. Soud však nepřihlédne jen k nim - ustanoví opatrovníkem toho, kdo se mu pro výkon té funkce bude jevit nejvhodnější. Nelze však ustanovit opatrovníky dva.
Tolik k opatrovnictví.
Již nyní je však možno upozornit bratra, že pokud by "vylákal" z maminky podpis na kupní smlouvu k nemovitosti - podáte žalobu na neplatnost tohoto úkonu - neboť se domníváte, že maminka již není schopna takový právní úkon učinit - neboť k tomu nemá dostatečný stupeň rozumové vyspělosti, i když formální řízení o zbavení dosud neproběhlo...
Jak vidíte - je řešením zejména jednání uvnitř rodiny.
Byl jsem ustanoven opatrovníkem své matky.V usnesení soudu nerozumím odstavci-cituji: Opatrovník je oprávněný nakládat v běžném rozsahu s majetkem opatrované osoby/matky/.Co je to prosím běžný rozsah??? A nejde-li o běžnou věc, je třeba rozhodnutí soudu? Poznámka: matka nemá žádný majetek, pouze svůj důchod. Žije v domově důchodců. Děkuji za vysvětlení.
České zákony příliš pojem "běžný rozsah" nespecifikují. V souladu s praxí a judikaturou soudů v této oblasti vykládáme tato rozhodnutí soudu asi tímto způsobem:
- běžné je vše co se týká každodenního života a plateb za jednotlivé věci, služby, úkony, činnosti -např. nájem, potraviny, služby, včetně plateb za sociální služby apod. I dispozice s tímto majetkem však podléhá "kontrole" soudu, která bude nejpravděpodobněji probíhat tak, že za určité období - rok, půl roku - Vás pozvou na příslušný obecní úřad, kde budete pracovnicím jež soud tímto dohledem pověřil uvádět a dokladovat způsob užití "příjmů či majetku a výnosů z majetku" osoby jíž jste opatrovníkem.
- neběžná dispozice s majetkem je zejména jakákoliv dispozice s nemovitými věcmi (prodej, dlouhodobý pronájem), ale i zásadní dispozice s majetkem movitým (větší částky peněz - např. vypovězení stavebního spoření, důchodového pojištění apod.), závazek jímž by osoba zbavená způsobilosti byla zavázána "násobkem" svého měsíčního příjmu apod. V těchto případech je nutný k takové dispozici s majetkem souhlas soudu.
Můj dotaz se týká postupu při podávání návrhu na zbavení popř.omezení způsobilosti k právním úkonům. Pracuji jako vychovatelka v denním stacionáři a rodiče našich dospělých klientů (s mentálním a tělesným postižením) se na mě obracejí s žádostí jak v této situaci postupovat. Prosím Vás tímto o popis základních informací týkající se této problematiky, jako např. kdy mají rodiče podávat návrh na zbavení způsobilosti,co má návrh obsahovat, komu ho zaslat apod. Děkuji za odpověď.
Návrh na případné zbavení způsobilosti k právním úkonům je vhodné podat cca půl roku, ale je možno i nějaký měsíc dříve před dosažením 18. roku věku. Návrh je určen okresnímu soudu v místě trvalého bydliště osoby, o jejíž způsobilost se jedná. Stručný návrh - vzor - je nutno dopracovat - Vám přikládáme níže. Po podání návrhu soud ustanoví znalce (psychiatr psycholog) a vyzve jej k vyšetření zdravotního - duševního stavu. Současně navrhovateli uloží, aby vyvinul potřebnou součinnost k zajištění tohoto stanoviska. Poté - po vypracování znaleckého posudku - proběhne vlastní řízení, kde bude osoba zastoupena opatrovníkem ad hoc - viz další odpovědi v této rubrice - a proběhne vlastní řízení. Po rozhodnutí o zbavení způsobilosti musí soud ustanovit opatrovníka - někdy, žel, soudy mají v této věci delší prodlevu.
Vzor:
Okresnímu soudu
v
Navrhovatelka: Jana N., r. č. , bytem
Návrh na zbavení způsobilosti KOHO, bytem tamtéž, k právním úkonům
Příloha: kopie lékařského vysvědčení z
I.
Jsem matkou syna J. N. narozeného…., Syn je od narození občanem s těžkým zdravotním postižením. Konkrétně se u něj jedná o ……………. Důsledky tohoto onemocnění – stavu jsou …………….. Stručný popis toho co syn zvládá či nezvládá – zejména ve vztahu k úrovni tzv. rozumových funkcí. Vzhledem k výše uvedenému je syn v péči ……… koho ……… ten vypracoval posudek, stanovisko. Podle lékařského vysvědčení ze dne ………. trpí syn duševní poruchou, která není přechodného rázu. V důsledku této nemoci není vůbec schopen činit právní úkony.
Důkaz: lékařské vysvědčení (zpráva psychologa apod.) ze dne
II.
Nezbývá mně, než navrhnout, aby z těchto důvodů byl můj syn soudem zbaven způsobilosti k právním úkonům. Současně navrhuji, aby, pokud soud vyhoví tomuto návrhu, jsem byla ustanovena opatrovnicí mého syna.
Důkaz: výslech navrhovatelky
III.
S ohledem na shora uvedené navrhuji vydání tohoto rozsudku:
Jan N. , nar. …….. v………., bytem………………….., se zbavuje způsobilosti k právním úkonům.
V L. dne
Jana N – podpis
Dobrý den, můj dotaz se týká dospělých osob s mentálním postižením, z nichž někteří mají omezenou způsobilost a soudem jim byl přidělen opatrovník. Chci se zeptat, zda tento opatrovník, který dostal do péče svěřenou osobu je povinen splácet dluh, který tato osoba nadělala v době, kdy ještě byla svéprávná. Děkuji za odpověď.
Opatrovník nezodpovídá za závazky, které vznikly opatrovanci ještě před zbavením způsobilosti k právním úkonům. Přesná odpověď je taková, že opatrovníkovi - jako fyzické osobě - nevznikne tato povinnost nikdy - opatrovník totiž není "ručitelem" osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům. Pokud jde ve Vašem dotazu o osobu omezenou ve způsobilosti k právním úkonům, pak toto nemůže mít vliv na existenci závazku-dluhu jako takového - vznikl-li v době, kdy tato osoba byla způsobilá k právním úkonům. Tento dluh tuto osobu nepochybně tíží i nadále a je povinna - hovoříme o omezené způsobilosti k právním úkonům - tento uhradit. Role opatrovníka bude odviset od toho, jak jeho působnost vymezil soud - de facto ji vymezil rozsahem úkonů, k nimž není dotyčná osoba způsobilá. Jestliže by např. splátky dluhu byly vyšší než částka s níž je osoba omezená ve způsobilosti oprávněna nakládat - potom by tento závazek vypořádával opatrovník - nikoliv však ze svého příjmu či majetku - jak možná ve Vašem dotazu zaznělo.¨
Dobrý den,
jsem opatrovník mé nesvéprávné matky. Chtěla bych vědět jaké mám jako opatrovník práva a povinnosti.
Odpovědět jednoduše a stručně na Váš dotaz je dosti složité. Opatrovnictví osob zbavených způsobilosti k právním úkonům je u nás - co se právní úpravy týče - velmi kusé a nedostatečné. Ani v literatuře nenalezneme žádného stručného (či rozsáhlého) průvodce pro takového opatrovníka.
Obecně platí: člověk zbavený způsobilosti k právním úkonům není zbaven způsobilosti k právům - jen a právě k úkonům. Čili důvodem zbavení je de facto snaha ochránit takového člověka před důsledky jednání, které není, vzhledem ke stupni své rozumové a volní vyspělosti, schopen předvídat a domýšlet. Nenapadá mne lepší příklad, než situace filmového Otíka z Vesničky mé střediskové... Pražský náměstek chtěl koupit Otíkovu chalupu. Pokud by byl Otík této způsobilosti zbaven - a my nevíme jak to ve skutečnosti bylo - potom takový právní úkon uskutečnit nemohl.
Takže Vy jako opatrovnice budete za maminku činit veškeré právní úkony - lidově by se také dalo říci "uzavírat smlouvy" - o poskytování sociálních služeb, o zřízení účtu. De facto ale i např. smlouvu o dopravě (koupi lístku na vlak) apod.
V praxi se však (naštěstí) projevuje snaha ponechat osobám zbaveným způsobilosti k právním úkonům jisté pole samostatného rozhodování a uvažování. Jde zejména o respektování přání takové osoby co se týče jednoduchých a běžných úkonů života, pohybu apod.
Opakuji - opatrovník se stává "právním zástupcem" člověka způsobilosti zbaveného. Nemá ze zákona de iure odpovědnost např. za jeho výchovu či péči o něj - takže je možno, aby opatrovníkem osoby, která využívá služeb domova pro zdravotně postižené byla fyzická osoba bydlící desítky kilometrů daleko... Bylo by však žádoucí, aby opatrovník znal potřeby a poměry opatrovance a v rámci možností je naplňoval - sám či s pomocí jiných osoba institucí.
Jde-li o maminku - jistě máme tuto povinnost všichni danou i z přirozeného řádu věcí.
Kdo je to kolizní opatrovník. A jaké má pravomoci?
Jedná se o tzv. "ad hoc" opatrovníka, tedy opatrovníka "na tuto chvíli, na jedno řízení". V oblasti způsobilosti k právním úkonům se jedná o situaci, kdy např. je podán někým návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům. Okresní soud v takovém případě ustanoví opatrovníka této osobě již pro řízení o toto zbavení (advokát, vyšší soudní úřednice) - s cílem, aby někdo "nestranný" hájil zájmy toho, o jehož způsobilost v řízení jde. Poté - jestliže řízení o zbavení skončí rozhodnutím soudu o zbavení - poté tedy je teprve ustanoven opatrovník jemuž říkáme "trvalý" - ten již vystupuje jako zákonný zástupce této osoby.
S pojmem kolizní opatrovník se však lze setkat např. i při rozvodovém řízení - tady tento opatrovník má hájit zájmy nezletilých dětí apod.
Dobrý den, můj dotaz se týká dospělých osob se středním mentálním postižením, z nichž někteří mají omezenou způsobilost k právním úkonům, využívajících služeb Sociálně terapeutické dílny. Ráda bych se zeptala, jak je to s odpovědností pracovníků sociální péče za tyto uživatele v době jejich pobytu v prostorách Sociálně terapeutické dílny? Na jedné straně se jedná o dospělé uživatele, na druhé straně je jejich mentální postiženi. Setkala jsem se se dvěma názory. První - ze strany komisaře Standardu - že pracovníci nemají žádnou zodpovědnost za uživatele, druhy názor - ze strany pracovníků podobných zařízení a především rodičů - že pracovníci mají plnou odpovědnost za své uživatele. Existuje nějaký zákon, který tuto odpovědnost vymezuje? Jak je možné minimalizovat rizika úrazu, napadení apod.? Za co je pracovník odpovědný a které věci ovlivnit nemůže, a proto za ne odpovědnost nenese? Dekuji za Vaši odpověď.
Odpověď na Váš dotaz je velmi složitá a rozsáhlá. Jedná se případy odpovědnosti za škodu způsobenou nezletilými a těmi kdo nemohou posoudit následky svého jednání (právě osoby s jistým stupněm mentálního postižením). Úpravu naleznete v ust. § 422 občanského zákoníku. (a ovšem obecně v úpravě tzv. odpovědnostních vztazích).
Platí - velmi zjednodušeně - následující pravidlo: osoba povinná výkonem tzv. náležitého dohledu nad osobami, jež v důsledku nedostatečného stupně rozumové či volní vyspělosti nemohou plně ovládat své jednání a posoudit jeho následky, odpovídá ve vybraných případech za škodu, kterou tyto osoby způsobí. Ať už sami sobě, jiné osobě. Ať jde o škodu na majetku či na zdraví. K tomu, aby osoba povinná výkonem dohledu (typicky domov pro osoby se zdravotním postižením) se zprostila odpovědnosti za tuto škodu (lidově - nehradila tuto škodu) musí o n a prokázat, že tento dohled nezanedbala.
Hovořím o osobě - jde o právnickou osobu - např. zmíněný domov. Pracovníci této instituce sami za tuto škodu - ve smyslu její náhrady neodpovídají. Oni odpovídají svému zaměstnavateli dle zákoníku práce. A není vyloučena ani trestněprávní odpovědnost.
Jestliže hovoříte o občanech částečně způsobilých k právním úkonům - rozhodující bude jejich skutečná rozumová a volní vyspělost - ve vztahu k jimi provozované aktivitě. A samozřejmě bude záležet na formách zajištění náležitého dohledu ze strany daného zařízení.
Shrnuto: Vaše zařízení nepochybně určitý stupeň odpovědnosti za "své uživatele" má - nelze však na základě stručného dotazu a v rámci této poradny vyčerpávajícím způsobem popsat všechny možné varianty, které mohou v praxi nastat.
Je podmínkou pro rozhodnutí a získání příspěvku na péči osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům, aby byl určen kolizní opatrovník? Kdo by měl určit kolizního opatrovníka, když se tomu brání jak soud, tak městský úřad (soud se tím nechce zabývat a MěÚ jím nechce být)?
Zákon nic takového nestanoví. Naopak – zákon o sociálních službách v ust. § 19 výslovně stanoví, že příjemcem příspěvku je oprávněná osoba (s přiznaným stupněm závislost na péči) nebo „namísto oprávněné osoby je příjemcem příspěvku zákonný zástupce“. Tím je i soudem určený opatrovník. Proto neshledáváme důvod pro stanovení kolizního opatrovníka.
Zákon o sociálních službách v § 88 písm. c, požaduje, aby poskytovatel sociálních služeb vytvořil podmínky pro zamezení střetům zájmů uživatelů se zájmy poskytovatele. Je přípustné, aby byla opatrovníkem osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům fyzická osoba, která je současně v pracovním poměru k poskytovateli?
Jedná se o výklad příslušného ustanovení zákona – a také o výklad a obsah výkonu funkce opatrovníka, jak ji – velice kuse – upravuje občanský zákoník. V současnosti není plné jednoty ani u zásadní otázky, kterou je stále ještě výkon funkce opatrovníka přímo zařízením sociálních služeb v němž dotyčný uživatel nezpůsobilý k právním úkonům přebývá. U těchto situací se přikláníme k převládajícímu názoru, že výkon funkce opatrovníka přímo poskytovatelem služby je v rozporu jak s právní úpravou zákona o sociálních službách (viz Vámi uváděné ustanovení § 88), tak i s obecnou úpravou danou občanským zákoníkem.
Výkon funkce opatrovníka fyzickou osobou, která je současně v pracovně právním poměru s poskytovatelem sociální služby sice nese jisté znaky kolize zájmů – o nichž dále hovoří standardy sociálních služeb, není však již (pravděpodobně) v rozporu s občansko právní úpravou. Z hlediska posouzení považuji výkon funkce opatrovníka fyzickou osobou – zaměstnancem poskytovatele za jednání „s menším stupněm nebezpečnosti“ než pokud toto vykonává přímo poskytovatel. O konkrétním hodnocení této situace však budou do budoucna rozhodovat mj. inspektoři kvality sociálních služeb – a jistě se budou vyvíjet i výkladová stanovisko ústředního orgánu státní správy v oblasti sociálních věcí.
Smlouvu o poskytování sociálních služeb má podle zákona uzavírat 'osoba s poskytovatelem sociálních služeb'. Jak mají smlouvu podepisovat lidé (senioři) s demencí, kteří nejsou zbaveni způsobilosti k právním úkonům (a přesto jsou evidentně dezorientováni)? Službu pro ně vyjednávají příbuzní, dosud jsme uzavírali třístranné smlouvy (podpis poskytovatele, uživatele a rodinného příslušníka, který službu dojednával, většinou syn nebo dcera). Zákon dnes umožňuje s nimi uzavřít jinou dohodu o finančním příspěvku, ale ne smlouvu o poskytování sociální služby.
Váš dotaz se váže k problematice způsobilosti k právním úkonům. Jedná se o rozsáhlou oblast z níž pro Vaše potřeby vyjímám jen to základní. Smlouva o poskytování služby je soukromoprávním vztahem mezi uživatelem a poskytovatelem. Na straně uživatele musí být pro platnost právního úkonu, mimo jiné, splněny i náležitosti vůle s níž k tomuto právnímu úkonu uživatel přistupuje. Projev vůle musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.
Nemá-li uživatel plnou způsobilost k právním úkonům, měl by za něj smluvní vztah uzavřít jeho zákonný zástupce – u seniorů opatrovník. Ten však v řadě případů ustaven nebyl, neboť nebyl podán návrh na omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům. Poskytovatel má v takovém případě možnost smlouvu uzavřít s uživatelem o jehož plné způsobilosti k právním úkonům má sice pochybnosti, ale proto, aby měl smlouvu uzavřenu – tyto „přehlédne“. V praxi jsem se s takovým postupem setkal. Ovšem podle ust. § 38 občanského zákoníku je neplatný takový právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil nemá způsobilost k právním úkonům. Což platí i tehdy jestliže právní úkon činí osoba jednající v duševní poruše, kterýmžto termínem míří zákonodárce i na případy určitého stupně tzv. stařecké demence. Vhodnější je, aby rodinní příslušníci sami podali návrh na omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům – a stali se opatrovníky. Pokud tak nehodlají učinit (z řady důvodů), připadá v úvahu žádost podle § 29 občanského zákoníku podle nějž soud může ustanovit opatrovníka ad hoc také …jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu. Tento opatrovník by za Vašeho uživatele mohl smlouvu uzavřít.
Nebudou však tímto postupem řešeny složité otázky kontroly plnění podmínek smlouvy o poskytování sociální služby do budoucna. Tady je třeba počítat – jestliže uživatel opravdu není způsobilý k právním úkonům – s potřebou stálého opatrovníka.
